X
  • #MUNI
  • #Brno
  • #volby
login Přihlásit se
  • Zapomněli jste heslo?
  • Založit nový účet
  • Odhlásit
close
twitter facebook instagram youtube
  • Hlavní strana
  • Domácí
  • Zahraničí
  • Názory
  • Ekonomika
  • Kultura
  • Sport
  • Rozhovory
  • Univerzita
  • Living Journalism
  • Vězni píší

Fotoreportáž: Interaktivní procházka Nesehnutí poukázala na závažnost zvukového smogu

Barbora Kalendová dnes v 20:20

Fotogalerie

Zpět na článek

Procházka pokračovala přes lávku Simony Monyové směrem k industriální části čtvrti.
chevron_left chevron_right
Procházka pokračovala přes lávku Simony Monyové směrem k industriální části čtvrti. - Barbora Kalendová
  • Interaktivní procházka začala v Obřanech před kulturním družstvem Kafara. Kvůli rekonstrukci Fryčajovy ulice zde utichla automobilová doprava, což nechtěně posloužilo jako názorná ukázka fungování městského hluku. Až do uzavírky totiž dopravní ruch spolehlivě maskoval večerní koncerty, které na Kafaře většinou nedodržovaly noční klid po desáté hodině večer. Jakmile auta zmizela, hudba vystoupila do popředí a s ní dorazily i první stížnosti okolních obyvatel.
  • Procházkou provázely Bernardeta Babáková (vlevo) a Denisa Morongová (vpravo) z organizace Nesehnutí Brno, konkrétně z programu Občanské oko.
  • První zastávkou byl obřanský splav, kde se hluk pohybuje okolo 70 dB, což je jen o 10 dB více, než je běžná hlasitost lidského hlasu. Oproti tomu například sanitka dosahuje hluku až 120 dB, tedy na úrovni hrany bolesti. „Nejtišší místo v přírodě v Česku je na Šumavě, konkrétně v okolí modravských rašelinišť, která mají schopnost hluk pohlcovat,“ vysvětlila organizátorka Morongová.
  • Po celou dobu procházky měli účastníci možnost vyzkoušet si práci s digitálním zvukoměrem.
  • U splavu se zároveň otevřela otázka zvukového znečištění podvodního světa, které za posledních padesát let výrazně vzrostlo. „Ačkoliv v Česku moře nemáme, podvodní zvukový smog se nás také týká. Jako stát jsme součástí globálního obchodu, a tedy i lodní dopravy. Nákladní lodě jsou extrémním zdrojem hluku, který ubližuje například velrybám. Tito mořští savci jsou na jakékoliv zvuky velmi citliví, kvůli hlasité lodní dopravě méně loví a chřadnou. Řešení by přitom bylo prosté. Kdyby lodě zpomalily, hladina hluku by se přirozeně snížila,“ upozornila organizátorka Babáková.
  • Program byl interaktivní, účastníci dostali na papírcích různé otázky, které zkoumaly, jak zvukový smog dopadá na jejich životy. „Pocházím z vesnice a když jsem se přestěhovala do Brna, byl to pro mě docela šok. Nikdy předtím by mě nenapadlo, že by mě ruch města mohl natolik stresovat, zvykala jsem si opravdu dlouho. Co mi ale vůbec nechybí jsou zvuky sekačky a cirkulárky,“ řekla jedna účastnice procházky.
  • Odpovědi účastníků ukázaly, že zvukový smog může mít závažné dopady na psychiku a celkovou duševní pohodu člověka.
  • Procházka pokračovala přes lávku Simony Monyové směrem k industriální části čtvrti.
  • Zvukový smog dopadá i na ptactvo. „Ornitologové zaznamenali, že malí pěvci žijící ve městech zpívají někdy až o celý tón výš než na venkově, protože je ohlušuje doprava,“ uvedla Babáková.
  • Jedním z největších zdrojů zvukového znečištění je doprava. „Motorová vozidla v Brně za den najezdí téměř pět a půl milionů kilometrů. K roku 2024 jich jen registrovaných bylo přes tři sta tisíc,“ řekla Morongová. Kdyby se rychlost aut v určitých úsecích snížila na třicet kilometrů za hodinu, hluk by to výrazně zredukovalo. „Funguje to tak už několik let v Grazu,“ dodala.
  • Počet registrovaných motorových vozidel na osobu každým rokem stoupá. „Myslím si, že tím, jak je život v Brně stále nákladnější, musí čím dál tím víc lidí dojíždět a samozřejmě nejpohodlnější je to autem,“ poznamenala Morongová.
  • Poslední zastávkou procházky byla Esslerova textilní továrna. Kromě tkaných látek se zde dříve vyráběl také elektrický proud, který zajišťoval veřejné osvětlení obce. V roce 1992 byl její provoz zastaven, budova se dnes už nijak nevyužívá.
  • V Esslerově textilní továrně pracovaly ve třicátých letech stovky zaměstnanců. Z nejhlučnějšího místa v Obřanech je dnes chátrající budova, v níž by člověk uslyšel ozvěnu vlastních kroků.
Procházka pokračovala přes lávku Simony Monyové směrem k industriální části čtvrti.

O nás

Stisk online je studentský multimediální zpravodajský deník tvořený studenty Katedry mediálních studií a žurnalistiky z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Brno v rámci studia jako cvičné médium. Stisk vznikl jako cvičné médium pro studenty už v roce 1997, kdy byl jedním z prvních internetových časopisů v České republice.
Na portálu zájemci najdou studentský deník Stisk Online, Rádio Stisk, TV Stisk a také výstupy některých dalších žurnalistických kurzů (s přesahem na sociální sítě). Cílem multimediální dílny je simulace redakčního prostředí, každý student si tak může vyzkoušet všechny základní role při výrobě online zpravodajského či publicistického obsahu i související působení na sociálních sítích a připravit se tak na praxi v různých typech médií.

twitter facebook instagram youtube

Tiráž

Tiskové zprávy a náměty pro tvorbu žurnalistických materiálů pro Online Stisk, Rádio Stisk a TV Stisk zasílejte pouze na e-mail:

email stisk.munimedia@gmail.com

Všechny žurnalistické materiály jsou zveřejněny podle stejných pravidel jako na kterémkoliv jiném zpravodajském serveru nebo například v novinách, rozhlasovém nebo televizním zpravodajství. Mazání už zveřejněných žurnalistických příspěvků (ani jejich částí) v jakékoli formě není možné nyní ani v budoucnu.



Adresa

Katedra mediálních studií a žurnalistiky,
Fakulta sociálních studií MU,
Joštova 10,
602 00 Brno

Redakce

  • ESF logolink

Tento systém je financován v rámci realizace projektu Strategické investice Masarykovy univerzity do vzdělávání SIMU+ registrační číslo CZ.02.2.67/0.0/0.0/16_016/0002416.

  • © 2026 Stisk.Online – všechna práva vyhrazena
  • Katedra mediálních studií a žurnalistiky
  • Fakulta sociálních studií
  • Masarykova univerzita