V Esslerově textilní továrně pracovaly ve třicátých letech stovky zaměstnanců. Z nejhlučnějšího místa v Obřanech je dnes chátrající budova, v níž by člověk uslyšel ozvěnu vlastních kroků.
Foto: Barbora Kalendová
GALERIE collections
Brno - Vizuální smog a estetická degradace historických center se postupně stávají tématem, které česká města začínají aktivně řešit. Totéž se však nedá říct o zvukovém smogu, který je stejně tak závažný. Brněnská organizace Nesehnutí proto při příležitosti Brno Art Week uspořádala interaktivní procházku, která pomohla lidem porozumět, jak tento problém dopadá na naše životy, přírodu a nezávislé hudební kluby.
Interaktivní procházka začala v Obřanech před kulturním družstvem Kafara. Kvůli rekonstrukci Fryčajovy ulice zde utichla automobilová doprava, což nechtěně posloužilo jako názorná ukázka fungování městského hluku. Až do uzavírky totiž dopravní ruch spolehlivě maskoval večerní koncerty, které na Kafaře většinou nedodržovaly noční klid po desáté hodině večer. Jakmile auta zmizela, hudba vystoupila do popředí a s ní dorazily i první stížnosti okolních obyvatel.
Foto: Barbora Kalendová
Procházkou provázely Bernardeta Babáková (vlevo) a Denisa Morongová (vpravo) z organizace Nesehnutí Brno, konkrétně z programu Občanské oko.
Foto: Barbora Kalendová
První zastávkou byl obřanský splav, kde se hluk pohybuje okolo 70 dB, což je jen o 10 dB více, než je běžná hlasitost lidského hlasu. Oproti tomu například sanitka dosahuje hluku až 120 dB, tedy na úrovni hrany bolesti. „Nejtišší místo v přírodě v Česku je na Šumavě, konkrétně v okolí modravských rašelinišť, která mají schopnost hluk pohlcovat,“ vysvětlila organizátorka Morongová.
Foto: Barbora Kalendová
Po celou dobu procházky měli účastníci možnost vyzkoušet si práci s digitálním zvukoměrem.
Foto: Barbora Kalendová
Program byl interaktivní, účastníci dostali na papírcích různé otázky, které zkoumaly, jak zvukový smog dopadá na jejich životy. „Pocházím z vesnice a když jsem se přestěhovala do Brna, byl to pro mě docela šok. Nikdy předtím by mě nenapadlo, že by mě ruch města mohl natolik stresovat, zvykala jsem si opravdu dlouho. Co mi ale vůbec nechybí jsou zvuky sekačky a cirkulárky,“ řekla jedna účastnice procházky.
Foto: Barbora Kalendová
Odpovědi účastníků ukázaly, že zvukový smog může mít závažné dopady na psychiku a celkovou duševní pohodu člověka.
Foto: Barbora Kalendová
Procházka pokračovala přes lávku Simony Monyové směrem k industriální části čtvrti.
Foto: Barbora Kalendová
Zvukový smog dopadá i na ptactvo. „Ornitologové zaznamenali, že malí pěvci žijící ve městech zpívají někdy až o celý tón výš než na venkově, protože je ohlušuje doprava,“ uvedla Babáková.
Foto: Barbora Kalendová
Jedním z největších zdrojů zvukového znečištění je doprava. „Motorová vozidla v Brně za den najezdí téměř pět a půl milionů kilometrů. K roku 2024 jich jen registrovaných bylo přes tři sta tisíc,“ řekla Morongová. Kdyby se rychlost aut v určitých úsecích snížila na třicet kilometrů za hodinu, hluk by to výrazně zredukovalo. „Funguje to tak už několik let v Grazu,“ dodala.
Foto: Barbora Kalendová
Počet registrovaných motorových vozidel na osobu každým rokem stoupá. „Myslím si, že tím, jak je život v Brně stále nákladnější, musí čím dál tím víc lidí dojíždět a samozřejmě nejpohodlnější je to autem,“ poznamenala Morongová.
Foto: Barbora Kalendová
Poslední zastávkou procházky byla Esslerova textilní továrna. Kromě tkaných látek se zde dříve vyráběl také elektrický proud, který zajišťoval veřejné osvětlení obce. V roce 1992 byl její provoz zastaven, budova se dnes už nijak nevyužívá.
Foto: Barbora Kalendová
V menzách Masarykovy univerzity v Brně si studenti od začátku jarního semestru mohou načepovat pití pouze do jednorázových kelímků. Na to, že tradiční skleničky ...
V obci Křepice zasahovalo v neděli dopoledne šest jednotek hasičů u požáru autodílny. Oheň poškodil dodávku a část nákladního vozidla. Vyšetřovatel určil škodu ...
