Největší bariérou studia jsou finance, říká kariérní poradkyně z Verdy

Brno - Bez vzdělání to nejde. To si dnes podle kariérní poradkyně Jany Šafaříkové z Nadačního fondu Verda uvědomuje stále více romských studentů. Organizace letos slaví 25 let od svého založení a za tu dobu podpořila téměř tisícovku mladých lidí v jejich studiu. Kromě stipendií nabízí studentům i pomoc s překonáváním překážek, které by jim mohly bránit v dokončení školy. V rozhovoru Šafaříková popisuje, jak se mění přístup romských rodin ke vzdělání a s čím se studenti stále potýkají.

Jak se podle vás za dobu fungování nadace změnil přístup romských studentů a učňů ke vzdělání?

Studenti si stále víc uvědomují, že bez vzdělání se nikam neposunou. Mnoho stipendistů pochází ze severních Čech a vnímají, že vzdělání je prostě nutné. Někteří vedle střední školy pracují a vidí, že špatně kvalifikovanou práci nelze dělat celý život. Nejde jen o to pracovní pozici získat, ale vydržet na takovém místě až do důchodu.

Podle vašich dat už nadace podpořila 952 studentů. V čem vidíte hlavní přínos stipendií?

Když je rodina ve špatné finanční situaci, pohybuje se často na hranici toho, zda si může dovolit koupit učebnice nebo dojíždět za vzděláním. Někdy je největším problémem právě dojíždění nebo zajištění ubytování. Podporujeme také učně, kteří si potřebují pořídit různé pomůcky. Kadeřníci, kuchaři nebo číšníci si musí kupovat pracovní oblečení a vybavení, které jim škola nehradí.

S jakými bariérami se romští studenti po základní škole nejčastěji setkávají?

Největší bariérou jsou finance. Je to ale komplexní problém. Když žáci vyjdou ze segregované základní školy, kde byla nízká úroveň výuky, musí na střední škole hodně dohánět. Potřebují pak doučování nebo poradenství. Další překážkou je také to, že se je rodina často bojí někam pustit. Obávají se nepřátelského prostředí nebo toho, že by se jim mohlo něco stát.

Je zájem o stipendia konzistentní?

Naopak, zvyšuje se. Letos jsme obdrželi o třicet přihlášek víc než loni. I na počtu přihlášek je vidět, že motivace ke studiu mezi romskými studenty a studentkami roste.

Statistiky v tiskové zprávě ukazují, že v roce 2001 studovalo 75 procent stipendistů na učilišti. Dnes 53 procent stipendistů tvoří středoškoláci. Jak tento posun vnímáte?

Každý rok se to trochu mění, ale středoškoláků je skutečně víc. I mezi učni roste zájem o obory, kde je možnost navázat nástavbou k maturitě. Studenti si mohou vybrat – buď půjdou rovnou do práce, nebo si vzdělání rozšíří. Motivací je samozřejmě i lépe placená práce.

Jak hodnotíte skutečnost, že 14 procent stipendistů studuje na vysoké škole?

To číslo je skvělé. Těch 14 procent se týká jen naší nadace, ale myslím, že vysokoškoláků obecně přibývá. Pro stipendisty pořádáme vzdělávací setkání a snažíme se středoškolákům přiblížit prostředí vysokých škol. Často si totiž neumí představit, jak vysoká škola vypadá nebo jak funguje. Proto jsme navázali spolupráci s Univerzitou Karlovou a Mendelovou univerzitou. Snažíme se jim ukázat, že vysoká škola není nic, čeho by se měli bát. Těší nás, když je pak některý obor zaujme.

Jeden z bývalých stipendistů nadace je dnes lékařem a členem správní rady. Propojujete nějak absolventy se současnými studenty?

Rádi bychom. Nedávno měli studenti možnost setkat se právě s lékařem Jarým. Dříve jsme pořádali motivační víkendy, teď jsme ale změnili koncept. Soustředíme se hlavně na jednodenní setkávání, zejména kvůli vysokým školám. Záleží také na zájmu studentů. Když jsme nedávno slavili 25 let Verdy, měli možnost zůstat přes noc, ale nikdo toho nevyužil.