„Za každým kamenem je život.“ Brno uctilo památku bratrů Eislerových

Brno - V neděli 9. listopadu se v Brně na Neumannově ulici uskutečnilo slavnostní pokládání Kamenů zmizelých za bratry Otta a Mořice Eislerovy, významné osobnosti brněnské meziválečné architektury. Akci pořádal spolek Štetl ve spolupráci se Židovskou obcí Brno. Následovala výstava méně známé tvorby Otta Eislera v domě na Lipové 33, spojená s prohlídkou a symbolickou číší vína.

Pokládání Kamenů zmizelých bylo kromě pietního momentu i symbolickým uzavřením letošní sezony.„Na akci byly položeny kameny dva – za Otta a Mořice Eislerovy. Jedná se o poslední kameny, které budou v letošním roce položeny, protože přes zimu pokládání neprobíhá,“ uvedla pro Stisk Kateřina Höferová , tisková mluvčí spolku Štetl. Dodala, že letos bylo v Brně položeno celkem přes čtyřicet kamenů, které připomínají oběti nacistické i komunistické perzekuce.

Stopa paměti, která nezmizí z ulice

Kameny zmizelých se objevují v Brně už od roku 2010 a navazují na původní evropský projekt Stolpersteine německého umělce Guntera Demniga,. Od roku 2015 vyrábí kameny v Brně výtvarník Barak Selinger

„Pokládáme kameny za významné osobnosti, ale také za zcela obyčejné lidi. I jejich životy jsou významné a zaslouží si památku,“ vysvětlila Höferová.

Projekt vzniká ve spolupráci se Židovskou obcí Brno a podporuje jej také Jihomoravský kraj. Na doprovodných programech se pravidelně podílí Institut Paměti národa Brno i Muzeum města Brna, jak je uvedeno na webu projektu Kameny zmizelých.

„Tím, že jsou kameny umístěny ve veřejném prostoru, je větší možnost, že na sebe upoutají pozornost kolemjdoucích. Stačí krátké zastavení. Kdo chce, před tím se otevře silný životní příběh,“ doplnila Höferová.

Bratři Eislerovi: odvaha a tvorba v těžkých časech

Otto Eisler (1893–1968) byl výraznou postavou brněnské meziválečné architektury, představitel funkcionalismu a autor známého Domu pro dva mládence v Neumannově ulici. Spolu s bratrem Mořicem patřil k významné rodině, jejíž členové se stali oběťmi nacistické perzekuce.

Za údajnou urážku Adolfa Hitlera byl Otto v roce 1939 zatčen gestapem a později deportován do Osvětimi, kde se znovu setkal se svým bratrem Mořicem. Společně přežili pochod smrti i koncentrační tábor Buchenwald. Po válce se vrátili do Brna, obnovili činnost stavební firmy a Otto se stal prvním ředitelem brněnské zoologické zahrady, uvedla v doprovodném informačním textu Barbora Dočkalová, vedoucí centra židovské kultury Štetl.

„Otto Eisler měl velice specifický a mimořádný rozměr, jeho tvorba byla výjimečná. Byl nesmírně silný – přežil Osvětim i pochod smrti, který šel v lednu roku 1945 bosý,“ řekl architekt Petr Pelčák ze spolku Obecní dům Brno. Dodal, že Eisler měl vynikající vzdělání a jeho díla měla mezinárodní přesah. „Z židovských architektů stál Otto Eisler na druhé straně spektra a byl nejvýznamnějším reprezentantem tady na Moravě. Jeho směřování bylo velmi odlišné od Ernsta Wiesnera – ten inklinoval k noblesnějšímu projevu, zatímco Otto zastával pojetí architektury zdrženlivé a trvalé.“

Pelčák připomněl, že po válce Eisler spolupracoval s architektem Bedřichem Rozehnalem, autorem mnoha poválečných nemocnic. „Společně projektovali domy pro lékaře a sestry i nemocniční zahrady na Moravě,“ dodává architekt.

Jeho životní příběh by mohl sloužit jako námět pro film – byl svědectvím o odvaze, vytrvalosti a víře v kulturní a lidské hodnoty, uvedla Dočkalová.

„Lidé zapomínají na historii,“ zaznělo od návštěvníků

Pokládání Kamenů zmizelých má nejen historický, ale i silně společenský rozměr. K místu se scházejí příbuzní obětí, Brňané i studenti, kteří chtějí vyjádřit úctu k obětem minulosti.

„Akci jsem zahlédla na Instagramu a zjistila jsem, že existuje organizace jako Štetl. Chtěla jsem se podívat, jak pokládání kamenů probíhá,“ uvedla pro Stisk Veronika Pospíšilová, jedna z návštěvnic.

Podle Veroniky by se na podobné akce mělo chodit častěji, protože připomínají minulost, která se dotýká i dneška. „Myslím si, že v dnešní době je potřeba tyto příběhy připomínat víc než kdy jindy. Lidé hodně zapomínají. Ve středu města kolem těchto kamenů chodím každý den. Opravdu jich není málo. Doufám, že si lidé uvědomují, že za každým jedním kamenem je život,“ řekla.

Propojení minulosti a současnosti

Podle Kateřiny Höferové spočívá největší smysl projektu právě v zachování paměti a v přenosu historického vědomí do současnosti. „Kameny zmizelých pomáhají udržovat paměť o jednotlivcích, kteří by jinak mohli být zapomenuti. Připomínají hodnotu lidské důstojnosti a křehkost svobody,“ uvedla.

Díky nim se historie nestává jen učivem, ale součástí každodenní reality – lidé o ni mohou doslova zakopnout na chodníku.

Tichá připomínka uprostřed města

Dnes se v Brně nachází už více než tři sta Kamenů zmizelých, které připomínají oběti nacistické a komunistické perzekuce. Každý z nich nese jméno, datum narození a smrti člověka, který kdysi na daném místě žil.

Na výročí Křišťálové noci se v Brně tradičně koná i společné čištění kamenů, do něhož se zapojí dobrovolníci i školy.

„Je to tiché, ale silné gesto, které propojuje minulost s přítomností a učí nás všímat si příběhů ukrytých za každým jménem,“ uzavřela Kateřina Höferová.