Prošlé produkty v regálech? Redaktoři testovali menší prodejny v kraji

Brno - Redaktoři Stisku se zaměřili na menší prodejce potravin. Zjišťovali, zda správně označují zboží ohledně data spotřeby a zda prodávají prošlé produkty. Prošli osmnáct večerek a nonstopů na jižní Moravě. Drobné nedostatky našli mimo Brno, v centru krajského města na porušování předpisů nenarazili. Spotřebitelé často neznají rozdíly v údajích o kvalitě potravin a ani jim sami nevěnují pozornost.

Redaktoři Stisku zjistili prohřešky v malých prodejnách v okolí Brna. V těchto večerkách prodejci nabízeli potraviny, které měly prošlou spotřební dobu a zákon je nepovažuje za bezpečné. Následně se tedy vydali i do malých brněnských obchodů, večerek a nonstopů, aby se přesvědčili, zda tam prodejci nařízení dodržují. Zaměřili se přitom nejen na prodejny v centru Brna, ale i v odlehlejších částech.

Obešli tedy patnáct brněnských prodejen a zjistili, že většina dbá na data spotřeby. Redaktoři se soustředili na to, zda obchodník nenabízí potraviny s prošlou spotřební lhůtou nebo špatně označené produkty s prošlou minimální trvanlivostí. Tyto potraviny však prodejci v obchodech buď vůbec nenabízeli, nebo je měli řádně označené.

V rámci průzkumu navštívili dohromady patnáct náhodně vybraných obchodů v Brně a další tři v Jihomoravském kraji. V každé z prodejen věnovali pozornost nejméně deseti různým produktům a zkoumali jejich údaje o lhůtě spotřeby. U většiny z nich ovšem nenarazili na žádné problematické. Nabízel-li daný obchod výrobky s prošlým datem minimální trvanlivosti, zboží bylo viditelně oddělené a označené.

S nedodržením stanov se redaktoři setkali v Jedovnicích na Blanensku. Ve zdejší večerce nalezli prošlé zboží, u kterého je uvedeno datum „spotřebujte do“. V tomto kontextu se jedná o potraviny, které již prodejce nesmí nabízet. Dané produkty nesly označení „sleva“ a „prošlé zboží, minimální trvanlivost“. Mezi těmito potravinami bylo mléko, knedlíky nebo mléčné výrobky. Majitel prodejny uvedl, že děkuje za upozornění a pochybení napraví.

Podle nařízení Evropské unie musí mít spotřebitelé k dispozici všechny údaje o výrobku. Na etiketách bývá tato doba označována dvěma možnými způsoby, a to jako „Minimální trvanlivost” a  „Spotřebujte do”. Právě na tohle se redaktoři zaměřili, protože si jako cíl stanovili zjistit, zda se prodejci a majitelé večerek těchto kritérií drží.

Tato dvě označení jsou často zaměňována a přitom nejde o pouhé slovíčkaření. Ve výše uvedeném případě redaktoři přišli právě na to, že prodejce nabízel potraviny označené jako zlevněné v rámci minimální trvanlivosti, avšak se jednalo o produkty s prošlou spotřební lhůtou.

Jde především o mléčné výrobky, maso, ryby nebo jiné chlazené zboží. Podle zákona tyto potraviny po uplynutí doby použitelnosti nejsou bezpečné a je zakázáno, aby byly v oběhu. „Smějí být nabízeny spotřebitelům nejpozději v den vypršení trvanlivosti,” uvedl mluvčí Státní zemědělské a potravinová inspekce Pavel Kopřiva, který Stisku poskytl na toto téma rozhovor.

 

V posledních letech se na českém trhu rozmohl trend obchodních řetězců, které se na potraviny s krátkou nebo prošlou dobou minimální trvanlivosti výrobků cíleně zaměřují a zákazníkům je tak nabízí až za poloviční ceny. Více se dočtete v naší reportáži Nákupy na hraně minimální trvanlivosti. Podle obchodního zástupce řetězce prodejen levných potravin DKS Morava Miroslava Krejčiříka je jinde v Evropě tento způsob nakupování zcela běžný a oblíbený.

Na tyto obchody se ovšem podle Kopřivy nevztahují žádné speciální povinnosti, naopak pro ně platí stejná pravidla. „Jejich povinnosti se neliší od ostatních kamenných prodejen,” uvedl. Pravidla jsou jasně stanovená. Zatímco potraviny se spotřebním datem se po projití prodávat nesmí, ty s datem minimální trvanlivosti mohou, ale pouze za určitých podmínek. „Kontrolujeme to, že produkty musí být v odděleném regálu a musejí být transparentně označené jako zboží s prošlým datem minimální trvanlivosti. Provozovny kontrolujeme s určitou frekvencí na základě historie výsledků kontrol a dalších faktorů,” dodal k pravidlům a kontrole Kopřiva.

Ačkoliv komunita příznivců nákupů na hraně trvanlivosti roste, v Česku jsou lidé ke kupování těchto potravin stále skeptiční. To potvrzuje i anketa, kterou redaktoři provedli s deseti obyvateli Brna různých věkových kategorií. Výsledky ukázaly, že o podobném typu obchodů slyší většina z nich prvně. Objevily se ale i výjimky. „Ano, je to tady v Brně, jednou jsem tam i byla. Vzala jsem tam i maminku a byla nadšená,” řekla spotřebitelka Veronika.

Někteří navíc zmínili, že prodejnu navštěvují často, ale i tak si od některých potravin drží odstup. „Mamka tam nakupuje už dlouho, protože tam mají nějaké zahraniční věci, takže tam občas taky pro něco zajdu,” sdělila jedna z respondentek a dodala, že například mléčným výrobkům se zde přesto vyhýbá.

Respondentů se mimo to ptali i na jejich postoj k prošlým produktům - jakým způsobem jejich poživatelnost testují a jestli měli například zkušenost s tím, že si koupili potravinu, která byla prošlá, aniž by byli prodejcem varováni. Celkově se redaktoři setkali nejčastěji s reakcí, že prošlé jídlo letí co nejrychleji do koše, aniž by se strávníci snažili nejprve testovat, jestli je ještě poživatelné. Povědomí o tom, co znamená minimální doba trvanlivosti a doba použitelnosti, bylo malé. Ve čtyřech případech respondenti uvedli, že si nějaký rozdíl uvědomují, ale nevěnují mu příliš pozornosti.

Stěžejní byly výpovědi o zkušenostech s prošlými potravinami v obchodech. Nikdo z respondentů nic takového nezpozoroval, ale při doptávání, zdali údaje na obale zboží blíže zkoumají, se redaktoři setkali rovněž s negativními odpověďmi. „Abych se přiznala, tak často spěchám a nekontroluju to. Na druhou stranu ve večerce s něčím takovým tak trošku počítám,” uvedla nakupující Veronika.

Prodejny v centru města měly zboží v pořádku. Potraviny procházely maximálně dne kontroly, což je akceptovatelné. Pracovnice v jednom z obchodů na dotazy ohledně toho, co dělají s prošlým zbožím, odvětila, že vše poctivě kontrolují a hází do popelnice. Prošlé výrobky byly pečlivě vytříděné v Nonstopu večerka v Joštově ulici. „Potraviny se snažíme průběžně kontrolovat. Jednak nám jde o dobré jméno a taky máme časté kontroly, i několikrát do roka. Chceme mít vše v pořádku,“ uvedl manažer prodejny Moaz Hamoud.

Taktéž nejbližší konkurenční prodejna Non stop top market neměla v regálech žádné prošlé potraviny. Snad až kromě oddělení drogerie, přímo uprostřed potravin, se žádného prohřešku nedopustila.

Přesto redaktoři jeden nalezli ve večerce v ulici Křenová. Zde zjistili, že prodejce nabízel prošlé pivo, které mělo jako dobu označující minimální trvanlivost uvedený únor 2022. Centrum města Brna ovšem dopadlo dobře a na rozdíl od okolí lépe. Dagmar z Blanenska, která do těchto typů prodejen občas chodí poznamenala, že si daných prohřešků všímá. „Všimnu si toho pokaždé, není to žádná výjimka. Těmto obchodům prostě moc nevěřím a vždy to kontroluji,“ uvedla.

Večerky a menší potraviny možná zvenku i zevnitř nepůsobí tak dobře jako supermarkety, kvality zboží se však není nutné bát. V některých večerkách redaktoři při zkoumání viděli vzorně oddělené a označené zboží s prošlou dobou minimální trvanlivosti. Z patnácti brněnských obchodů narazili jen v jednom případě na produkt v běžném sortimentu, který byl prošlý. Večerky v Brně tak dle zjištění dodržují zákon i stanovy a oproti prodejnám v okolí si vedly lépe.