Brňané vzpomínali na hrdiny a oběti holocaustu
Domácí
Brno - Lidé v Brně si v pondělí připomněli oběti holocaustu z Brna a okolí tří hodinovým čtením jejich jmen na Moravském náměstí. V nedělní předvečer památky proběhla i přednáška hebraistky a kulturoložky Terezie Dubinové o nositelích titulu Spravedliví mezi národy udělovaným státem Izrael lidem nežidovského původu. Tu pořádalo Centrum židovské kultury Štetl v přednáškové budově areálu Vily Stiassni.
Lidé si na různých místech po republice připomněli Den obětí holocaustu a hrdinství zvaný Jom ha-šoa, který letos připadl na pondělí 6. května. Na Moravském náměstí v Brně trvalo čtení od dvou do pěti hodin, kdokoliv si mohl vzít papír se jmény a přečíst je nahlas do mikrofonu. „Dnes budeme číst jména všech obětí z Brna a okolí. Veřejné čtení jmen obětí pořádá v Česku Terezínská iniciativa už několik let. V letošním roce se do akce zapojuje historicky nejvíce obcí, celkem 31 po celé republice,” uvedla při zahajováni akce vedoucí centra židovské kultury Štetl Barbora Dočkalová. Organizátoři připravili k přečtení víc jak tisícovku jmen zavražděných.
Na zahájení promluvil i předseda židovské obce Brno, která akci pořádala, Jáchym Kanárek. Ten podotkl, že smyslem setkání není jen připomínka nedávné historie, ale jde i o memento rizika vývoje společnosti. Navázal tak na Dočkalovou, která poukázala na rostoucí projevy antisemitismu ve světě kvůli současné situaci na Blízkém východě. „Smyslem těchto setkání je především soucit s oběťmi. Vzpomínka na ně je připomínkou jejich tragických osudů, ale také poučení z toho, co se událo. Dnešek je určen k tomu, aby žádná z obětí nebyla zapomenuta,” uvedl Kanárek.
Datum Jom ha-šoa je odvozeno od zahájení povstání ve varšavském ghettu 14. nisanu, tedy 19. dubna 1943. To nastalo v předvečer jednoho z nejdůležitějších židovských svátků Pesach. Den připomínání se tedy řídí podle židovského kalendáře a je proto posunut o šest dní po jeho skončení. Příští rok tak připadne na 24. duben 2025.
“Kdo zachrání jediný život, je to jako by zachránil celý svět”
V nedělní předvečer Dne připomínání památky obětí holocaustu pořádalo centrum židovské kultury Štetl na pozemku brněnské Vily Stiassni tematickou přednášku hebraistky a kulturoložky Terezie Dubinové. Víc jak dvacítka lidí si přišla poslechnout výklad o čestném titulu Spravedlivý mezi národy. „Je to titul udělovaný nežidovským osobám, které za holocaustu riskovali své životy a životy svých blízkých a pomáhali Židům pronásledovaným nacisty a jejich spolupracovníky,” uvedla přednášku Dubinová. Titul uděluje od roku 1963 komise památníku hrdinů a obětí Jad Vašem v Jeruzalémě fungující pod záštitou Nejvyššího soudu Státu Izrael.
Spravedlivý z Brna
Německý občan Karl a jeho česká manželka Milada z Brna zachránili během druhé světové války malou židovskou dívku. Ta se narodila nezletilé Češce Jiřině Ondráčkové a židovskému studentovi práv Simonovi Daenemarkovi v roce 1938. Po začátku války ji rodiče ze strachu umístili právě k manželům Bisomovým, kde ji Simon tajně navštěvoval. Po udání od informátora však museli manželé malou Miladu na čas svěřit přátelům a přemisťovat ji na různé lokace po Brně. Během války se jim narodil ještě syn a o pár let později i dcera, Miladu vychovali jako jejich sestru. Simon, otec děvčete, byl v roce 1942 spolu se svými rodiči deportován nejprve do terezínského ghetta a následně do Polska, nikdo z nich holocaust nepřežil. Právě díky záchraně dívenky nebyli Bisomovi na konci války odsunuti, obdrželi československé občanství a v roce 2001 jim byl in memoriam udělen titul Spravedlivý mezi národy.
K obdržení je nutné splnit několik kritérií: osoba je nominována Židy, pomoc byla poskytnuta v době, kdy Žid nebo Židovka byli bezmocní, pomoc byla opakovaná a zásadní, zachránce riskoval život a pohodlí a nebylo mu nějak zaplaceno. Všechna kritéria vyzdvihla Dubinová i na přednášce. Prošetřování, zda někdo obdrží titul, je velice pečlivé a opírá se o hmatatelné důkazy, ať už to jsou například deníky, nebo výpovědi svědků. Mnoho vyznamenání tak přebírají až příbuzní Spravedlivého po jeho smrti. Na medaili pojící se s titulem stojí citát z Talmudu: Kdo zachrání jediný život, je to jako by zachránil celý svět.
Celkově titul obdrželo kolem třiceti tisíc osob různých národností. Z Česka jich zatím bylo sto dvacet pět. Jako poslední byli loni v srpnu vyznamenáni in memoriam tři členové rodiny Čepkových z Volyně. Ti během války deset měsíců ukrývali pět členů židovské rodiny Gersteinových a zachránili jim tím život.
