Snažím se vytvořit příručku krizových situací i pro Slováky, říká studentka o svém podcastu

Brno - Katarína Pajkošová studuje mediální studia a žurnalistiku a mezinárodní vztahy. V říjnu tohoto roku se stala členkou Radia R a založila podcast Pre istotu, ve kterém se věnuje přírodním katastrofám a vojenským konfliktům a radí, jak se na ně připravit. V rozhovoru vysvětluje, proč s podcastem začala, jestli se někdy sama ocitla v podobné situaci a jaké má plány do budoucna.

Myslím si, že je to dobrý způsob, jak zlepšit své dovednosti s mluvením a prací s hlasem. Když bych v budoucnu zvažovala práci v televizi, začátky by byly jednodušší, protože bych už nemusela tolik řešit rétoriku. Mohla se soustředit na další aspekty té práce – jak vystupovat před kamerou, jak se správně usmívat nebo stát.

Začala jsem s podcastem, protože na Ukrajině je válka. Mnoho evropských států začalo vydávat příručky, ve kterých se píše, co dělat v krizových situacích. Stalo se tak v České republice, v Norsku, ve Švédsku i Polsku, ale ne na Slovensku. Je mi hrozně líto, že se na Slovensku pro jistotu nepřipravujeme na takové katastrofické scénáře. Rozhodla jsem se, že s tím něco udělám, a tak vznikl celý nápad. Snažím se dát krizové příručky z celé Evropy dohromady a vytvořit z toho jednu i pro Slováky.

Především se zaměřuji na to, jak se připravit na nějakou krizovou situaci. Mohou to být povodně, požáry a různé jiné přírodní katastrofy. Chci se ale věnovat především válce.

Mou hlavní inspirací je česká příručka, protože je nám nejbližší. Velmi často se inspiruji i těmi z jiných zemí, protože jsou někdy napsané podrobněji.

Jediné, co mě napadá, je silná bouřka na Festivalu Pohoda před dvěma roky. Tehdy jsem se poprvé bála o svůj život. To je ale jiná krizová situace, protože se na to nedá moc připravit.

Ta bouřka byla tak silná, že povalila všechny stany. Do čtyřmístného stanu se nás schovalo deset. Drželi jsme se za ruce a přidržovali také stan, aby ho neodfouklo. Mobily jsme měli vypnuté, protože jsme nevěděli, jak reagují na blesky, jestli nám udeří do telefonu nebo ne. Navíc nám na záda padaly kroupy, protože vrchní plachta stanu odletěla.

Povedlo se mi vydat tři epizody. První byla takový úvod, kde jsem vysvětlila, o čem bude podcast. Moje druhá epizoda se jmenuje „Buďme ako ťava“ a je o tom, jak si připravit správné zásoby pitné vody. V poslední části s názvem „Škrečkovanie“ se věnuji zásobám jídla.

V dalších částech se zaměřím na hygienická opatření a bezpečnostní kryty.

Názvy vymýšlím dost náhodně a impulsivně. Snažím se to dělat trochu vtipně, abych vážné téma trochu odlehčila, ale ne příliš, aby to neztrácelo na hodnotě.

Samotný název pořadu vznikl na základě toho, že tyto informace na přípravu v krizi je dobré pro jistotu vědět, kdyby se něco stalo. Proto se jmenuje „Pre istotu.“ Měli bychom se pro jistotu připravit i na ten nejhorší scénář, i když všichni společně doufáme, že nenastane. Ale nesmíme být zase lehkovážní jako lidé před druhou světovou válkou.

Určitě je to velmi dobrý nápad, ale zatím nemám domluvený rozhovor se žádným konkrétním odborníkem. Momentálně ale plánuji pozvat nějakého hosta do speciální epizody. Budeme v ní ochutnávat trvanlivé potraviny, které jsou doporučené jako krizové zásoby.

Musím říct, že byla velmi dobrá. Samozřejmě, sto lidí, sto chutí a každému se líbilo něco jiného. Na Instagramu jsem dostala moc hezké komentáře a ve škole mě spolužáci chválili. Měla jsem tedy hodně pozitivní zpětnou vazbu. Dokonce jsem dostala pochvalu od vedení Radia R, což mě potěšilo asi nejvíc. Doufám, že se i posluchačům můj podcast bude nadále líbit.

Nad tím jsem zatím nepřemýšlela. Jestli by se ale naskytla nějaká příležitost, určitě bych to ráda zkusila.