Noc kostelů přilákala návštěvníky i do nejmladšího brněnského kostela

Brno - Brutalistní kostel Marie Restituty byl dokončen v roce 2020. Při Noci kostelů tak neláká na bohatou historii a velkolepou architekturu, ale ukazuje, jak vypadá moderní podoba křesťanství.

Letošní Noc kostelů v neděli otevřela pro návštěvníky 37 budov po celém Brně. Mohli se tak seznámit se životem na farnosti a historií, kterými tyto monumentální stavby oplývají. Jedním z nich je i prozatím nejmladší brněnský kostel a sice Marie Restituty, postavený v roce 2020 uprostřed sídliště Lesná.

Hned na první pohled se poutníkům účastnícím se této tradiční akce nabídne zcela jiný pohled, než například u katedrály sv. Petra a Pavla či kostela sv. Jakuba. Trojúhelníková věž se zvonicí je zcela oddělená od zbytku kostela. Ten není postavený na složitém barokním půdorysu, ale tvoří ho jediný ovál se střechou plnou barevných skel. Architekt Marek Jan Štěpán ho navrhl ve jméně pravého brutalismu. Místo štukové výzdoby ho tvoří hlavně beton a jednoduché tvary.

Celá stavba je zasazená doprostřed panelového sídliště, hned vedle konečné zastávky tramvaje číslo devět. Barokní či romantický kostel by tomuto prostoru prostě neslušel. Marie Restituty tak symbolizuje víru v Boha v dnešní době.

Jakmile člověk do kostela vstoupí, obejme ho otevřený a záměrně holý prostor. Brutalismus si narozdíl od baroka nepotrpí na okázalosti. I tak dokáže pracovat s detailem. Stačí totiž vzhlédnout. Oválný strop může připomínat nekonečný tok vesmíru a nebo Boží oko.

Nikoliv za vírou, ale za historií a zpěvem

Když v kostele při Noci kostelů vystupuje dětská schola, jsou lavice zaplněné ani ne z poloviny, většinou prarodiči, kteří si chtějí svá vnoučata natočit. Návštěvníci, kteří ale přišli až na komentovanou prohlídku, zmeškali krásnou demonstraci toho, o jak unikátní prostor jde. Jelikož kulaté stěny odrážejí zvuk úplně jinak, je i sbor slyšet jinak podle toho, v jaké části kostela zrovna návštěvník sedí. Na to upozorňuje i učitel dětského sboru. Kulaté prostory byly zkrátka příhodnější pro středověké jednohlasé chorály.

Jak se blíží čas komentované prohlídky, sál i nádvoří kostela se rázem zaplňují. Fronta se tvoří především u vchodu do věže, která je v rámci Noci kostelů otevřená návštěvníkům. Po vystoupání 150 schodů si lze na vrcholu prohlédnout zvonkohru, ale také celé Brno. Podle farníků se za dobrého počasí dá dohlédnout přes Pálavu až do Rakouska. Dnes tomu tak bohužel není.

Ve frontě na výstup na věž stojí Markéta s manželem Patrikem ze Soběšic. Na Lesnou přijeli, protože tu bydleli, ještě když kostel nestál a dnes se o něm přišli něco dozvědět. „Chceme si rozšířit obzory. Zajímá nás, co okolo nás je,“ odpovídá Patrik na dotaz, co je přesně na Noc kostelů přivádí. Ani jeden není praktikující křesťan, dnes večer hledají zajímavosti z historie a živé koncerty v krásném prostředí.

Záměr stavět na sídlišti kostel pochází již z 60. let.

V sedm hodin začíná komentovaná prohlídka, kdy Věra Matoušková, která byla součástí zdejší fary ještě dlouho předtím, než kostel vznikl, vypráví jeho příběh. Tehdy se obecenstvo proměňuje, kromě starších lidí lze v sále vidět spoustu rodin s malými dětmi. Matoušková přibližuje vývoj kostela, který sice nemá historii zasahující do několika staletí, ale jeho příběh a příběh jeho patronky Marie Restituty je o něčem trochu jiném. O vzdoru proti nacismu a následně i komunismu.

Podle průvodkyně iniciativa vybudovat pro čtyřicetitisícové sídliště kostel vznikla už v roce 1968, ale následující vývoj v republice této snaze nepřál. Místní tak docházeli do prostor, které jim k bohoslužbě pronajímalo bytové družstvo na Halasově náměstí. Zdejší věřící si tak museli na kostel přispívat sami a po necelých šedesáti letech byl v roce 2017 konečně začala stavba.

„O stavbu se hodně zasloužil páter Hověz, ale autoři té původní petice až na jednoho varhaníka bohužel kostel nikdy nezažili,“ přibližuje Matoušková.

I podle jáhena Dominika Leplta se farnost od jejího vzniku hodně proměnila. „Ten kostel je snem té generace z šedesátých let. Naše farnost sice hodně zestárla, ale je zde docela dost nových rodin. V pracovní dny věřících ubývá, ale v neděli na dětskou mši mám pocit, že lidí přibylo,“ popisuje Leplt.

Kdo byla Marie Restituta?

Z Lesné poté pocházela i samotná světice kostela, Marie Restituta, původním jménem Helena Kafková. Přestěhovala se do Vídně, aby tam mohla vstoupit do řádu Františkánek. Pracovala ve vídeňském špitále, ale osudným se jí stal nacistický režim. Pro svou víru byla přímo v prostorách nemocnice zatčena a roku 1943 popravena. Matoušková poté říká, že o její prohlášení za svatou dále jednají.

Vzdor proti komunismu symbolizuje i křížová cesta. Ta je stejně jako kopule kostela zdobená barevnými skly. Umělkyně Hana Jakrlová měla volnou ruku v tom, koho nechá zobrazit. Místo světců tak zájemci uvidí například básníka Jana Zahradníčka nebo biskupa Štěpána Trochtu, oba několik let vězněné totalitním režimem.

Kostel ovšem ani šest let po otevření stále není dokončený, dodnes mu chybí varhany a presbytář, na obojí se skládají místní věřící.

Noc kostelů

Noc kostelů původně začala v Německu v roce 2001, podle organizátorů si jeden farník prý všiml, že když nechá dveře kostela otevřené, přiláká tím spoustu kolemjdoucích. Minulý rok se připojilo 2000 míst po celé zemi, které pořádají programy pro veřejnost jako jsou třeba divadelní hry, komentované prohlídky a jiná vystoupení. Akce má být pozvání k objevování křesťanství a nalezení zklidnění po celodenním shonu. Jáhen Laptl přiznává, že sem nechodí věřící lidé a víru většinou nehledají, zato obdivují architekturu.

,,Myslím, že lidé sem chodí čistě jenom ze zvědavosti. Jezdí sem třeba lidé z Blanska podívat se na ten nový kostel,” říká Leptl. Podle jeho odhadu ale návštěvníků mírně od minulých let ubylo, letos jich dorazilo kolem čtyř set.

Kostel Marie Restituty se snaží zůstat otevřený veřejnosti i mimo Noc kostelů a v turistické sezoně pořádá další komentované prohlídky.