Ústavní soud posvětil nižší odměny pro politiky s více funkcemi

Homepage

Ústavní soud posvětil nižší odměny pro politiky s více funkcemi
Budova Ústavního soudu v Brně, kde byl vyhlášen rozsudek. Foto: Vojtěch Jelínek

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu zamítnul návrh skupiny 22 senátorů, kteří se domáhali zrušení právní úpravy krátící platy uvolněných krajských zastupitelů sdílejících funkce napříč více samosprávami. Úprava podle Ústavního soudu, který o podobné věci rozhodoval už v minulosti, sleduje legitimní cíl, kterým jsou úspory v rozpočtech územních samosprávních celků.

Zastupitelé sdílející funkce si nepřilepší

Pokud krajští zastupitelé zároveň působí i v zastupitelstvech jiného správního celku, od letošního roku se jim odměna z funkce, za kterou pobírají nižší plat, krátí na čtyřicet procent původní částky. Příkladem: pokud pražský či krajský zastupitel pobírá padesát tisíc za jednu funkci a čtyřicet tisíc za funkci druhou, menší plat se mu sníží na šestnáct tisíc korun.

Tuto úpravu na začátku roku napadla skupina 22 senátorů, za které jednal Petr Štěpánek z hnutí STAN. Senátoři ve své stížnosti mimo jiné argumentovali tím, že právní úprava porušuje právo na spravedlivou odměnu za práci zaručenou článkem 28 Listiny základních práv a svobod. Krácení také označili za projev populismu a za razantní, nepřiměřený zásah, který dotčeným osobám upírá většinu nároku na odměnu.

Ústavní soud nicméně ve svém nálezu tyto argumenty odmítl. Soudce zpravodaj Martin Smolek při posuzování stížnosti dospěl k závěru, že napadená ustanovení se nedotýkají základního obsahu práva na spravedlivou odměnu za práci. Zastupitelům se totiž nesnižují jejich odměny plynoucí z lépe placené funkce a krácení se týká pouze druhého platu.

Soud nepřistoupil ani na argument, že by schválení zákona představovalo neústavní legislativní přílepek – tedy nesouvisející pozměňovací návrh, který se do legislativy dostal nestandardní cestou. Soudci zároveň zdůraznili, že jak původní, tak nová úprava se týká platů představitelů veřejné moci vyplácených z veřejných rozpočtů. „Ústavní soud proto konstatuje, že napadená právní úprava byla přijata ústavně souladným způsobem, jelikož existuje úzký vztah mezi původním návrhem zákona a pozměňovacími návrhy z hlediska předmětu i z hlediska účelu,“ píše se v nálezu.

Na koho daná úprava dopadá?

Pravidlo omezující výdělky dopadá na několik skupin politiků, kteří kumulují funkce. Týká se uvolněných komunálních a krajských zastupitelů, kteří zároveň zasedají v zastupitelstvu jiné úrovně. Dotýká se také neuvolněných starostů, primátorů či hejtmanů a jejich náměstků, kteří jsou zároveň členy zastupitelstva na jiné úrovni. Úprava dále snižuje odměny neuvolněným starostům či hejtmanům, kteří současně sedí v Parlamentu jako poslanci či senátoři, případně působí jako členové vlády.

O zamítnutí senátorského návrhu rozhodl Ústavní soud v plénu všech patnácti soudců a soudkyň. Verdikt potvrzující nižší odměny pro politiky padl jednomyslně.

Další články o stisk online