Ve světle reflektorů i pouličních lamp: Cesta jedné z prvních českých drag queens

Velká Británie - Když se jeden podívá na dvaadvacetiletého Honzu Ladmana dnes, řekl by si, že mu nemůže nic chybět. Bydlí sám v pronajatém bytě, studuje animaci a vydělává si jako barman nebo občasným vystoupením. To celé v britském Cardiffu. Při tom ještě nedávno pohled na tohoto mladého nebinárního člověka vzbuzoval mnoho slov a idylka jedním z nich rozhodně nebyla.

Honzovi, který by se sám ve třech slovech popsal jako filantrop, virtuos a gay, se spolužáci smáli už na základní škole. Když pak nastoupil na střední, nezlepšilo se to. Právě naopak. Na první střední škole jej šikanoval profesor. Když pak přestoupil na druhou, musel si k ní najít i práci. „Máma neměla tolik peněz, aby mi platila celé školné,“ vysvětluje.

Ani na druhé střední se ale mladý člověk neudržel moc dlouho. Zároveň s prací nestíhal plnit studijní povinnosti, a když jej po něm učitelé začali vyžadovat, zpanikařil. „Pamatuju si, že jsem napsal spolužačce, aby mě omluvila. Ona mi místo toho začala psát zprávy o tom, jak mě ve třídě všichni nesnáší. Zhroutil jsem se,“ popisuje nonbinary umělec. Tehdy jej hospitalizovali a on se rozhodl, že se do školy nevrátí. Místo toho se odstěhoval do Prahy a našel si práci.

Honza se nakonec stěhoval hned dvakrát. Prací vystřídal několik. Dlouhodoběji mu vydržel jen přivýdělek v malém baru. To mu bylo osmnáct. Taky to byl čas, kdy se začal věnovat dragu. „Kámoška mi ukázala epizodu RuPaul´s Drag Race a já se do toho zamiloval. Po večerech jsem se zkoušel líčit, a když jsem se pak dostal do Prahy, našel jsem lidi s podobným zájmem,“ vzpomíná. K umění má při tom blízko od dětství. Od mala kreslil, vystupovat se zase naučil s tancem.

„Byl jsem jednou z prvních českých drag queens,“ říká Honza zamyšleně, jako by mu to došlo až teď. Společně s dalšími postupně budovali komunitu, která existuje do dnes. Vystupoval všude možně častěji a častěji. Nakonec to bylo zhruba dvakrát do týdne.

Postavit se na vlastní nohy není nic snadného, jinak to neměl ani Honza. „Nejsem na to hrdý, ale v baru, kde jsem pracoval, jsem občas z kasy vzal nějaké drobné,“ přiznává se ke svému počínání v době, kdy nemohl vyjít s penězi. Majitelé podniku na to samozřejmě časem přišli. Za trest přišel nejen vyhazov, ale ztráta kamarádů. Psychice mladého člověka to také neprospělo.

„To, že jsem některé věci neměl, mi pomohlo být za ně teď neskutečně vděčný.“

 

„Tenkrát mi pomohl drag. Měl jsem brzy vystupovat a na poslední chvíli jsem změnil písničku,“ vypráví Honza, jak se se situací snažil vyrovnat. „Zpíval jsem o tom, že jsem monstrum. Že jsem všechno udělal špatně,“ povzdychne si při popisování tehdejších pocitů. Přestože mu ale vyjádření emocí v rámci vystoupení pomohlo, bývalým kamarádům nechtěl chodit na oči. „Obecně jsem se bál potkávat lidi,“ shrnuje.

Tehdy se mladý umělec vydal poprvé do Británie. „Byl jsem tam s lidmi z Potterfestu, který jsem tehdy pomáhal organizovat. Skončil jsem sám v hostelovém pokoji a došlo mi, že se poprvé po dlouhé době cítím volný. Rozhodl jsem se, že tam chci zůstat,“ říká. Maminka jej prý přemlouvala, aby to nedělal. On byl ale rozhodnutý. Do Česka se vrátil jen krátce a zanedlouho letěl zase do Británie.

Honza měl sice slíbenou práci, ale těsně před odletem dohoda padla. Slečna, u které měl bydlet, mu měla zařídit novou, ani to ale nevyšlo. To však Honzovi řekla až, když jej z Londýna odvezla do malého městečka uprostřed ničeho. Také mu v autě řekla, že bydlí se třemi homofoby. To byla pro mladého umělce špatná zpráva. Polovina jeho kufru byla naplněná kostýmy na drag vystoupení.

„Každý den jsme se hádali. Musel jsem odtud co nejrychleji vypadnout,“ vysvětluje Honza. Odstěhoval se po třech týdnech. A s tím se strhla lavina. Nejprve mu dočasný azyl pomohla najít drag komunita z Dundee, ten ale nevydržel dlouho. Skončil v hostelu s bezdomovci. Tam žil tři měsíce, mezi tím se snažil najít práci. Po čtvrt roce se nakrátko podíval zase do bytu, nějakou dobu pak žil i u tehdejšího přítele, ale to po měsíci taky padlo. Bez práce a bez peněz se musel Honza vrátit do hostelu, a nakonec mu došly peníze i na něj. „Týden jsem byl na ulici. Pak jsem přespával u kluků ze seznamek,“ popisuje. Nakonec se vrátil domů, do Česka.

Přestože v tomto bodě by to většina lidí vzdala, Honza mezi takové nepatřil. Když mu pár dní po návratu do České republiky od Britských úřadů přišlo potvrzení o statutu usedlíka, byl rozhodnutý vrátit se tam. A tentokrát to vyšlo.

„Naučil jsem se požádat o pomoc. Ti lidi tu byli, jsou a budou.“

 

„Po čtyřech měsících jsem odletěl do Cardiffu, kde žiju do teď,“ vypráví. Našel si práci a zjistil, že může nastoupit na univerzitu. To i bez maturity, stačilo jeho portfolio a životopis. Na školu se tehdy dostal. „Byla to jediná stabilní věc v mém životě a byl jsem tam strašně rád. Zároveň jsem ale musel skončit s dragem,“ říká. Dnes už se jen občas podílí na organizaci některých akcí. Honzu to ale nemrzí. Svou energii dobře využije. Rozhodl se totiž naplno ponořit do studia animace. „Mám velké ambice. Chci mít své jméno na nějaké animované show, která se bude vysílat třeba na Netflixu!“ nadhazuje queer umělec nadšeně. Tak, jak by to mělo být.

 

 

Slovníček:

Nonbinary = nebinární, genderová identita, která není ani výhradně mužská, ani ženská

Drag = stylizace do role genderové identity

Drag queen = člověk, který se stylizuje do femininní role, často ji přehání za účelem komedie nebo umění

RuPaul´s drag race = americká reality show s drag queens

Queer = obecné zastřešení pro všechny, jejichž identita není heterosexuální a/nebo cisgenderová