Jak se vyhnout nemoci? Je důležité dodržovat hygienu, vyváženou stravu a kvalitní spánek, radí imunoložka

Brno - Asi téměř každému se v posledních měsících stalo, že ho alespoň na pár dní postihlo nachlazení či nemoc. Existuje však nějaký způsob, jak se chorob co nejrychleji zbavit nebo se jim dokonce úplně vyhnout? I na tyto otázky v rozhovoru odpovídala zástupkyně přednosty Ústavu klinické imunologie a alergologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Zita Chovancová.

Zázračná rada neexistuje

V jednom z amerických průzkumů zjistili, že chřipka se nejčastěji vyskytuje v únoru, což je výrazně později než v tradičním podzimním chřipkovém období, které všichni známe a na které se často apeluje v médiích nebo reklamách. Proč tomu tak je?

Chřipka je závažné respirační virové infekční onemocnění způsobené nejčastěji virem chřipky A nebo B. Sezóna chřipky opravdu dominuje během prvních měsíců roku od ledna do března s největším výskytem v únoru. Zřejmě však máte na mysli období častějších, většinou mírně probíhajících respiračních infekcí způsobených různými respiračními viry, jejichž frekvence se zvyšuje od podzimu do jara. Souvisí to zejména s tím, že virové respirační infekce jsou většinou vysoce nakažlivé a šíří se kapénkami nesenými vzduchem. V zimě se lidé více shromažďují v uzavřených prostorech, kde mají infekční činitelé kapénkami nesení vyšší šanci dostihnout svého hostitele.

Pokud jde o prevenci, existuje nějaký recept, díky kterému se můžete během zimních měsíců vyhnout onemocnění?

Žádná zázračná rada bohužel neexistuje. Ideálním přístupem by bylo omezit kontakt s lidmi, kteří jsou zdrojem infekce. To samozřejmě není vždy možné. Velmi vhodné je dbát na hygienická opatření pečlivěji než jindy (například pravidelné mytí rukou, vyvarování se kontaktu rukou se sliznicí dutiny ústní, nosní nebo oční). Efektivní je též používání respirátoru při kontaktu s velkým množstvím osob na malém prostoru, například v městské hromadné dopravě, po dobu zvýšeného výskytu respiračních nákaz.

Existují nějaké specifické potraviny nebo návyky, které mohou dlouhodobě posílit imunitní systém?

Imunitní systém disponuje velmi složitými mechanismy, které fungují na systémové a lokální úrovni, a jsou ovlivňovány například nervovým nebo endokrinním systémem. Proto je velmi těžké radit nějaký specifický jednoduchý postup, jak posilnit imunitní systém. Obecně se jedná o udržování se v dobré psychické pohodě. A to jak sníženou mírou stresu, kvalitním spánkem, pravidelným pohybem či dostatkem vitamínů a stopových prvků ve stravě.

Jaký význam má dostatek spánku a vyvážená strava při prevenci nemocí?

Spánek hraje zásadní roli při správném fungování imunitního systému. Během něho dochází k regeneraci buněk, tvorbě protilátek a uvolňování celé řady klíčových cytokinů - molekul, které mezi buňkami přenášejí důležité informace. Vyvážená strava je pro fungování imunitního systému také nezbytná, protože zajišťuje dostatečný přísun vitamínů a minerálů.

Nebýt příliš ve stresu a dbát na dostatek vitamínu D ve stravě

Jak ovlivňuje psychická pohoda imunitní systém? Může dlouhodobý stres oslabit naši obranyschopnost?

Psychická pohoda je jedním z důležitých vlivů, který podporuje dobrou funkci imunitního systému. Chronický stres vede ke zvýšenému uvolňování stresových hormonů, jako je kortizol nebo adrenalin, které mají negativní vliv na funkci imunitního systému. Pravidelně stresovaní lidé mají zvýšenou náchylnost k infekcím, dysregulaci střevní mikroflóry nebo zvýšené riziko chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby, cukrovka nebo některé typy rakoviny.

Jaké vitamíny nebo doplňky stravy mohou podpořit imunitu?

Mezi základní vitamíny, které jsou důležité pro správnou funkci imunitního systém, patří vitamín C a D. Dále také vitamín A, E a vitamíny ze skupiny B. Ze stopových prvků se jedná zejména o zinek nebo selen. Důležité je však upozornit na to, že osoby s normálním stavem výživy mají většinou dostatečné množství těchto látek a nepotřebují žádná jejich suplementa. Výjimku tvoří vitamín D během zimního období, protože ten se tvoří v kůži působením slunečního záření. Kontaktu kůže se slunečním zářením je právě v zimním období nedostatek. Mezi další přírodní látky patří například betaglukany obsažené v hlívě ústřičné nebo echinakosid a další účinné látky obsažené v třapatce nachové. Mají antibakteriální a antioxidační účinky.

Obecně se při otázce prevence asi nejčastěji zmiňuje vitamín C. V jaké formě a množství byste ho doporučila konzumovat?

Doporučená denní dávka vitamínu C je 80-100 miligramů denně. Horní bezpečnou hranici tvoří 1000 miligramů denně. Jedná se o vitamín rozpustný ve vodě, což znamená, že tělo většinou nadměrné množství vitamínu C vyloučí močí. Nejvhodnější je konzumovat vitamín C v přírodní formě.

Důkaz o účincích babských receptů chybí

 

Na jaké další látky byste upozornila, abychom při naší běžné stravě v rámci prevence nezapomínali? Mohou nám pomoci i tradiční recepty, jako je používání česneku, zázvoru či medu?

Zázvor je známý pro své protizánětlivé, antibakteriální a antivirové vlastnosti. Med a česnek jsou považovány za přírodní antibiotika s antibakteriálními, protizánětlivými a antioxidačními vlastnostmi. Další možností je pití šalvějového čaje, kloktání šalvějového odvaru při bolestech v krku nebo afekcích v dutině ústní. Udává se, že šalvěj má také významné protizánětlivé, antibakteriální a antivirové účinky. Je však třeba dávat pozor na to, že šalvěj obsahuje silici thujon, která může být ve velkém množství neurotoxická. Proto je důležité řídit se doporučeným dávkováním. Konzumací těchto podpůrných látek nebo bylinek jistě neuděláte chybu, nicméně je nutné si uvědomit, že se většinou jedná o tzv. babské rady, protože jasný průkaz účinku většinou chybí.

Jaké jsou nejčastější chyby, které lidé dělají při prevenci?

Základním preventivním opatřením, které nám může pomoci předejít rozvoji infekčního onemocnění, je důsledné dodržování hygienických návyků. V tom si myslím, že všichni občas chybujeme. Mezi nejúčinnější preventivní opatření patří pravidelné mytí rukou. Důležité je také dodržování hygienických zásad po propuknutí infekce jako například omezení kontaktu s lidmi, kašlání nebo kýchání do kapesníku či používání respirátoru při kontaktu s dalšími lidmi.

Důležitou roli při imunitě hraje i aktivní pohyb. Kolik času bychom mu měli věnovat a kolik už může být příliš?

Aktivní pohyb je dobrý pro náš organismus jako celek. Zlepšuje krevní oběh, snižuje míru stresu a podporuje kvalitní spánek, což všechno pomáhá také imunitnímu systému efektivněji bojovat s infekcemi. I zde však platí obecné pravidlo, že všeho s mírou. Dlouhodobý trénink vysoké intenzity může funkci imunitního systému naopak zhoršit. Pro posílení imunitního systému je vhodné cvičení se střední až vysokou intenzitou po dobu 1 hodiny denně.

Vždycky zvolit odpočinek

Pokud už cítíme, že na nás „něco leze“, co nejlépe bychom měli udělat jako první?

V takovém případě je vždycky lepší, pokud je to jen trochu možné, zvolit odpočinek. Dáváme tak možnost našemu organismu, aby svou energii nasměřoval plně do boje s infekčním onemocněním. Navíc celá řada infekcí může náš organismus ohrozit rozvojem pozdních následků, pokud nejsou adekvátně léčeny.

Americké centrum pro doplňkovou medicínu na svých stránkách uvádí, že na chřipku nebo nachlazení pomáhá zinek. Také však dodávají, že zinek může mít i negativní vedlejší účinky, jako například nevolnost. Doporučovala byste tedy zinek, nebo ne? Proč?

Zinek je jedním z nejdůležitějších stopových prvků ovlivňujících správnou funkci imunitního systému. Stejně jako v jiných případech je konzumace určitého množství zinku prospěšná, ale nadměrná jeho konzumace může přinášet nežádoucí účinky.

Někteří lékaři tvrdí, že naše imunita v posledních 100 letech degeneruje. Dožíváme se vyššího věku a s tím přibývají i poruchy imunitního systému. Dokázala byste popsat, proč se to děje a co nejvíce poškozuje náš imunitní systém?

Neřekla bych, že imunitní systém lidstva obecně degeneruje. Je pravda, že s přibývajícím věkem stárne nejen člověk jako takový, ale také jeho imunitní systém. Tomu se odborně říká imunosenescence. Jedná se o charakteristické procesy remodelace a dysregulace funkce imunitního systému, které souvisejí s přibývajícím věkem. Mezi základní příčiny rozvoje imunosenescence patří involuce thymu a chronická antigenní stimulace, což vede k prozánětlivému nastavení organismu. Starší lidé jsou více náchylní k infekcím nebo se u nich může objevit reaktivace latentních infekcí. Mají nižší odpovídavost na očkování nebo zhoršení imunitního dohledu. To pak vede k rozvoji chronických onemocnění typických pro vyšší věkové skupiny, jako jsou neurodegenerativní nebo metabolické choroby.