Ve stresu si vzpomeňte na čtverec nebo trojúhelník, říká pracovník poradenského centra

Brno - V pondělí Kariérní centrum Masarykovy univerzity uspořádalo seminář na téma jak na zvládat stres a dosáhnout psychické pohody. „Stres prostupuje téměř všemi vrstvami našeho života, proto je důležité mít prostor, kde si můžeme vysvětlit, co to ten stres je, jak funguje a předat tipy, jak ho zvládat,“ říká Matěj Sapík, který seminář vedl.

Jak jste se dostal k práci v Kariérním centru Masarykovy univerzity?

Poté co jsem získal titul bakaláře z psychologie, viděl jsem možnost jít na stáž do Kariérního centra. To bylo v roce 2020, o dva roky později ze stálé pozice odcházela jedna kolegyně a já jsem nastoupil místo ní. V rámci Kariérního centra existuje několik týmů – poradenský, marketingový, eventový a tým, který se zabývá spoluprací s potenciálními zaměstnavateli studentů. Já jsem momentálně součástí poradenského centra.

V čem vaše práce momentálně spočívá?

Primárním cílem Kariérního centra jako takového je zprostředkovat kontakt mezi zaměstnavateli, studenty a univerzitou. V poradenském centru je to hlavně o tom poradit studentům, kteří neví, kam kariérně dál, nebo tuší kam dál, ale nevědí, jak se k podobné příležitosti dostat. Také často poskytujeme rady k psaní životopisů, motivačních dopisů nebo k přípravě na pohovor. Můžeme být ale i pouze lektory studentů a pomoci jim vybudovat nějaké obecné schopnosti, které se jim budou hodit v jakkoli práci, jako například zvládání stresu.

Je zvládání stresu něco čím se zabýváte dlouhodobě?

Jelikož stres nesouvisí s tou kariérou tak přímo jako třeba životopisy a pohovory, tak to není naše primární zaměření. Na druhou stranu, když si někdo hledá práci a chodí na pohovory, může to být pro něj stresující. Z tohoto hlediska je dobré znát nějaké techniky zvládání stresu, případně vědět, jak stresu předcházet. Navíc se zajímáme také o to, jaká témata by chtěli rozebírat sami studenti a stres a práce s ním je mezi těmi nejčastěji zmiňovanými.

Přemýšleli jste, že byste semináře zprostředkovávali i online, aby byli dostupné pro větší množství studentů?

Nabízíme i online kurzy k psaní životopisu, motivačního dopisu a k přípravě na pohovor. Momentálně chystáme dát online i téma sebepoznání. Jsem si jistý, že v budoucnu se k výše zmíněnému přidá také zvládání stresu a psychická pohoda, alespoň ve formě nějakého krátkého shrnutí. Podle mě je ale zrovna k tématu stresu už teď dostatečné množství online materiálů, například na YouTube, ve formě podcastů nebo na různých sociálních sítích.

Jaké jsou projevy stresu?

Projevy se dají rozdělit do tří kategorií. První jsou tělesné. Často se objevuje pocení, napětí, chladné nebo rozpálené končetiny a rychlé bušení srdce. Tělo je ve stavu nabuzení, což ale může člověka po chvíli unavit. Může přijít i třes nebo závratě.

Stres ovlivňuje také naše chování. Ve stresových situacích může člověk sklouznout k izolování nebo agresivitě. S izolací může jít ruku v ruce také rezignace, s agresivitou zase obviňování ostatních. Pokud je napětí příliš vysoké může přijít prokrastinace. Lidé se také často obrací k nevhodným kooperačním mechanismům. Patří sem alkohol, cigarety, marihuana, kofein nebo jiné podobné látky.

Další projevy se vyskytují v oblasti myšlenek. Člověk se snaží hledat viníka svých problémů a může ho najít v sobě nebo v ostatních. Může se situaci snažit podhodnocovat a bagatelizovat nebo naopak přehánět. Patří sem i nedůvěra jak vůči sobě samému, tak vůči ostatním a podceňování se. Vytváří se často až iracionální obavy a nedůvěra ve šťastný konec.

Jaké negativní následky může mít pro člověka stres?

Horší je pro člověka určitě dlouhodobý stres. V příznacích jsem zmiňoval tlukot srdce. Když to srdce pracuje takto rychle neustále, tak se tím obrovsky zvyšuje riziko nemocí. Primárně těch kardiovaskulárních. Ve stresu se také omezí imunitní systém, jelikož tělo vyhodnotí, že momentálně není důležitý. Navíc může dojít k degeneraci nervů nebo tvorbě žaludečních vředů. Občas se také setkáme s vyvinutím poruch příjmu potravy. Stres může mít také negativní vliv na náš sociální život. Přitom je dobré si říct, že stres je přirozená věc a že cílem není ho nemít vůbec, ale naučit se, jak ho zvládat, mít pod kontrolou a umět s ním pracovat.

Má pro nás stres tedy i nějaká pozitiva?

Stres nám může pomoci rozeznat, co je pro nás důležité. Pokud něco jako důležité nevnímám, nemám z toho stres. Můžeme mít stres i z něčeho, co teprve v budoucnu nastane a to nás může motivovat k lepšímu plánování. Menší míra nabuzení ze stresu pro nás také může být výhodná a může nám pomoci lépe a rychleji pracovat. Byly provedeny výzkumy, které tvrdí, že malá míra stresu může mít pozitivní vliv i na naši paměť, uvažování a rozhodování.

Jaké tipy byste dal studentům, aby se mohli obecně udržet v psychické pohodě?

Napadají mě čtyři základní aspekty. Jeden z nich je pravidelný pohyb, ať je to regulérní cvičení, sportování nebo jen procházky. Případně i nějaká relaxace. Sem patří například různé formy meditace nebo dechových cvičení. Člověk se tomu ale musí věnovat dlouhodobě. Důležitý je také pobyt v přírodě. Díval jsem se na výzkumy, které říkají, že nejvíce užitku člověk získá, když v přírodě stráví dvě hodiny týdně.

Další věcí je budování a udržování sociální sítě. Setkávání se s kamarády a rodinou. Sdílet své problémy a mít někoho, kdo mi bude naslouchat. Pak jsou věci, které souvisí s životosprávou. Dostatek spánku, s tím, že pro většinu lidí je to opravdu kolem osmi hodin. Některým lidem může stačit výrazně méně nebo naopak potřebují o dost více, ale to jsou skutečně jen výjimky. Dál je dobré se kvalitně stravovat a omezit nezdravé látky, jako je alkohol, cigarety nebo kofein. Tyto látky nám sice můžou pomoci zvládnout akutní stres, ale z dlouhodobého hlediska pro nás nejsou dobré. Je také vhodné si dopřávat pauzy. Pauzou ale namyslím puštění seriálu nebo hudby, jelikož tím se stále náš mozek namáhá a přijímá nové informace. Nejlepší je nezahlcovat se v rámci pauzy jinými podněty a jednoduše jen sedět a nic nedělat.

Posledním aspektem je trávení volného času. Dělat něco, co mě baví a nebát se zkoušet nové koníčky. Zařadit i něco kreativního. A u toho všeho se nesnažit být perfektní. Prostě jen vypnout a nestresovat se. Jako bonus z vlastní zkušenosti bych přidal, že naší psychice může pomoci, když sami pomáháme ostatním, protože se nám to ve většině případů také vrátí. Vcelku to nejsou žádné světoborné rady, ale je dokázané, že fungují.

Jak se vyrovnávat s akutním stresem ve zkouškovém období?

Pokud je stres akutní, ale člověk má stále nějaký čas než se musí pustit do studování, je v pořádku se od toho na chvíli odpoutat. Pustit si seriál, video, jít ven nebo si zacvičit. Je možné úkol odložit i na další den, to už ale lehce hraničí s prokrastinací. Záleží ale hlavně na tom, jestli to člověk dělá s nějakou vidinou dalšího plánu nebo jen utíká.

Vhodná jsou také různá dechová cvičení. Ve stresu můžeme mít tendenci dýchat zrychleně, což může způsobit motání hlavy. V takových situacích si stačí vzpomenout na rovnostranný trojúhelník nebo na čtverec. Každá strana obrazce znamená nádech, výdech nebo pauzu. U trojúhelníku je to nádech, pauza, výdech, všechno na stejnou dobu. U čtverce je ještě jedna pauza navíc mezi výdechem a dalším nádechem. Pro lepší výsledek se doporučuje nadechnout se nosem a vydechnout pusou.

Jako relaxační technika k zmírnění stresu může posloužit i vyjmenovávání pěti smyslových podnětů, abych zaměřil pozornost na něco jiného. Prvně vyjmenujeme pět věcí, co vidíme, poté pět, které slyšíme, cítím hmatem, nosem a chutí. Pomoci také může si sepsat všechny momentální stresory nebo se o nich s někým pobavit.

Myslíte že dnešní generace je více náchylná ke stresu?

Myslím, že je v tomto ohledu nutné se zaměřit na všechny potenciální stresory moderní doby. Už jen třeba hluk, kterého je dnes více než v minulosti, může způsobovat stres. Hodně to také souvisí s tím, jaká témata a velké události daná generace řeší. Člověka totiž dost ovlivňuje, co se za jeho života kolem něj odehrává. Když se tak zamyslím, tak za posledních pár let nastalo celosvětově velké množství stresujících událostí. Válka na Ukrajině, konflikt Palestiny a Izraele, koronavirus a delší dobu je také velkým tématem globální oteplování. Navíc jsou všechna tato témata hojně medializována a vyskakují na nás všude. Z těchto důvodů si myslím, že se obecně míra stresu ve společnosti zvyšuje. Na druhou stranu je pozitivní, že se i díky tomu stává více viditelné téma duševního zdraví.