Příběhy válečných veteránů připomíná makové pole na Moravském náměstí

Den válečných veteránů slaví 11. listopadu celý svět společně s výročím konce první světové války. V Brně uctili památku veteránů už 10. listopadu ráno v areálu Univerzity obrany. Vojáci tam položili věnce a kytice k pomníku padlým. Ten samý den pořádala organizace Paměť národa i slavnostní sázení máků na Moravském náměstí u sochy Jošta. Zúčastnil se ho hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) nebo také první náměstek primátorky města Brna René Černý (ANO).

,,Myslím si, že je moc důležité si příběhy válečných veteránů a hrdinů neustále připomínat. A to nejen vzhledem k současnému vývoji ve světě," řekla na úvod slavnostního sázení máků koordinátorka a produkční dokumentaristka organizace Post Bellum a Paměť národa Eliška Chytrá. Organizace Paměť národa tyto příběhy zaznamenává a archivuje. Každoročně také pořádá sbírku. Přispět do ní může každý zakoupením rudého máku na ulici od dobrovolníků nebo darováním online. Tyto online dary se pak proměňují v zasazené máky na makových políčkách, právě jako je tomu na Moravském náměstí v Brně. Hlavním bodem doprovodného programu je pak Koncert pro hrdiny ve Svatovítské katedrále na Pražském hradě.

Připnutím kvítku na kabát nebo batoh může tedy každý z nás vzdát pomyslný dík všem válečným veteránům, kteří bojovali nebo stále bojují za naši svobodu. „V připomínce tohoto dne neoslavujeme žádná slavná vítězství nebo dokonce válku. 11. listopadu si v první řadě připomínáme konec válečného běsnění, vzpomínáme a vyjadřujeme hlubokou úctu těm, kteří ve válečných konfliktech přišli nebo přicházejí o životní ideály, hodnoty, zdraví nebo dokonce o to nejcennější – o život,“ řekl Stisku historik z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Jiří Němec.

Symbolem je právě květ vlčího máku. Symbolika pochází z poválečné krajiny ve Flandrech. „Vedla tudy linie válečné fronty. Po válce na polích místo obilí vyrostly dlouhé řady křížů na hrobech padlých vojáků a mezi nimi kvetly rudé vlčí máky,“ upřesnil Němec pro Stisk . Červený květ vešel do povědomí lidí ale až díky básni. „Kanadský chirurg a důstojník britské armády John McRae napsal o těchto flanderských polích báseň, ve které truchlí nad ztrátou svých přátel, spolubojovníků. Báseň se dostala do Británie, kde byla otisknutá do novin,“ dodala pro Stisk Eliška Chytrá.