Na Slovensku lidé demonstrovali za zachování svobody slova
Zahraničí
Bratislava - Slovenské ministerstvo kultury zveřejnilo návrh zákona, podle kterého má zaniknout RTVS, instituce zaštiťující veřejnoprávní vysílání na Slovensku. Nahradit ji má Slovenská televize a rozhlas, u které ale návrh počítá s výrazně omezenými pravomocemi. Ficova vláda si tak po vzoru Orbánovského Maďarska vybírá cestu cenzury, která může mířit až k autokracii. Na pátek 16. března tak na podporu RTVS svolala opozice demonstraci v centru Bratislavy.
„Máš pásku na ruce?“ zkoumá mě pohledem urostlý chlap z ochranky a zakládá si ruce. „Aha, že studuješ žurnalistiku, jo? Tak tu máš,“ řekne a připne mi kolem zápěstí modrý proužek s nápisem Progresívné Slovensko, díky kterému se za chvíli protáhnu až k pódiu, na němž se později během večera vystřídá celá řada řečníků. Začíná již několikátá demonstrace proti Ficovým autokratickým změnám zákona a Námestie slobody se plní rozvášněnými demonstranty.
Díky koridoru, který vytvořili organizátoři u pódia, nemusejí být novináři v davové tlačenici a v klidu se soustředí na svoji práci. Zatímco redaktor ČTK zběsile mačká spouštěč svého fotoaparátu, elegantní reportér v hnědém saku se připravuje na živý vstup pro televizi Markíza a působí u toho velice profesionálně. Stejně jako všichni novináři v prostoru před pódiem, oddělení železnými zábranami od protestujících. Tak jako jim organizátoři vyhradili prostor na demonstraci, vyhradila jim společnost místo v demokratickém systému. O to se teď svádí boj.
„Slovensko není ministryně kultury Šimkovičová, která si spletla kulturu s totalitou. Slovensko jsou novináři a novinářky, kteří navzdory zákazu, výhružkám a rizikům, že přijdou o práci, nadále dělají nezávislou a kritickou žurnalistiku,“ oslovuje již přeplněné náměstí moderátorka akce a dav nadšeně zaskanduje.
Kromě prostranství houstne před budovou vlády i atmosféra. „Fico do Ruska. Fico do Ruska…“ křičí z plných plic a s neutichající vervou postarší paní, jejíž oči vypadají za obroučkami brýlí skleněně a trochu smutně. Odhodlanost v nich ale nechybí. Stojí hrdě a vyrovnaně pod vyschlou fontánou Družba uprostřed náměstní a na bundě se jí vyjímá placka s portrétem zavražděného novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové.
Proevropské a prodemokratické symboly na demonstraci rozhodně nechybí. Nad hlavami lidí visí nápisy jako „Stačilo, odejděte“ nebo „Stop mafii“. Podpořit RTVS přicházejí i některé veřejně známé osobnosti. Mezi nimi i slovenská herečka, politička, státní úřednice a diplomatka Magda Vašáryová, která teď svým energickým proslovem a gesty burcuje náměstí. „Já už jsem na tomhle náměstí vystupovala po čtvrté. Mám trénink. 1968, 1989, 1998. Vystupuji tady pořád. Považuji to za svou povinnost,“ svěřuje se mi po proslovu Vašáryová pod pódiem, zatímco lidé na náměstí skandují.
„Zastavme ich, bratia, veď sa ony stratia, Slováci ožijú!“ notují občané Slovenska na závěr. Demonstrace proti vládě končí a zúčastnění se rozcházejí. Poklidně. Staří i mladí. Všichni, kterým záleží na demokratickém Slovensku. „Přišla jsem demonstrovat, protože nechci žít v zemi, kterou ovládají mafiáni. Chtěla bych na Slovensku zůstat. Bohužel to ale teď vypadá, že budu muset odejít“ říká mi sotva dvacetiletá Jasmína Talia Ondriášová, se kterou se potkávám cestou z náměstí.
Ve spleti tváří rozeznávám obličej jednoho z řečníků. Předseda Progresívneho Slovenska a místopředseda Národní rady Slovenské republiky Michal Šimečka postává u vchodu do prostoru pódia, pokyvuje hlavou na souhlas všem zájemcům o fotografii a povídá si s kolemjdoucími „V první řadě budeme chtít, aby tento zákon nikdy nevstoupil v platnost. Budeme požadovat, aby ho vláda stáhla. Je to v rozporu s evropským právem, protože to bude znamenat zničení veřejnoprávní televize a de facto cenzuru pro televizi a rozhlas,“ říká a tváří se ustaraně. Poté se usměje do fotoaparátu otce holčičky, která si s ním chtěla udělat snímek a spolu s posledním zbytkem demonstrantů odchází z náměstí.