Zapomněli jsme, že lidé a příroda jsou totéž, tvrdí autor knihy Stávat se zvířetem

Kultura

Zapomněli jsme, že lidé a příroda jsou totéž, tvrdí autor knihy Stávat se zvířetem
„Mezi lidstvem a přírodou není žádná bariéra, hranice nebo rozdíl. Jsme totéž. Jen jsme na to zapomněli,“ píše David Abram ve své knize. Foto: Barbora Stáncová
GALERIE collections

Brno - V západní kultuře se o přírodě a fyzickém světě obvykle nemluví v souvislosti s lidským prožíváním. Podle Davida Abrama, autora knihy s názvem Stávat se zvířetem – Pozemská kosmologie, ale mezi lidstvem a přírodou není žádný rozdíl nebo hranice. České vydání jeho knihy ve čtvrtek 18. dubna zájemci společně pokřtili v komunitním a vzdělávacím centru Otevřená zahrada. Součástí akce byla také ochutnávka přírodní terapie, povídání o hlubinné ekologii a klimatickém žalu.

Nejnovější kniha amerického kulturního ekologa a filozofa Davida Abrama v reakci na klimatickou krizi zdůrazňuje potřebu obnovení vztahu mezi člověkem a přírodou. Podle něj změnu lidského chování nedokážeme prosadit pouhými teoriemi, ale potřebujeme zapojit i své tělo a smysly, stát se tak trochu „divokým zvířetem“.

David Abram (*1957)

Je americký ekolog, filozof a spisovatel. V současnosti působí na Harvardově univerzitě. Proslavil se zejména sbližováním ekologie a fenomenologické filozofie. Ve svých knihách, odborných článcích a přednáškách se věnuje odcizení člověka od přírody. Výjimkou není ani kniha Stávat se zvířetem, která je zatím jeho posledním dílem. 

České vydání knihy vyšlo letos pod nakladatelstvím Host. Do češtiny ho přeložil Jiří Zemánek, který knihu u příležitosti křtu zároveň představil. „Dnes jsme fascinováni umělou inteligencí, ale chybí nám vnímání té živé, která je všude kolem nás. I konceptuální inteligence a abstraktní jazyk se opírají o okolní svět. Abram přináší vlastní návod, jak oba druhy inteligence spojit a obnovit pouto s přírodou,“ uvedl Zemánek.

Knihu si návštěvníci mohli zakoupit přímo na místě za sníženou cenu.
Knihu si návštěvníci mohli zakoupit přímo na místě za sníženou cenu. Foto: Barbora Stáncová

O propojení každodenního života s přírodou se pomocí přírodní terapie snaží také institut pro ekoterapii Klidem. „Potřeboval jsem dát dohromady moji profesi terapeuta a facilitátora, a tak jsme vloni založili ústav, kde se snažíme tyto dva světy ekologie a duše kombinovat,“ řekl Martin Nawrath, který návštěvníky provedl večerem. Pod jeho vedením si zájemci mohli vyzkoušet ekoterapeutická cvičení zaměřená na vnímání vlastního těla a okolního světa.

Během večera vystoupil také environmentální etik a terapeut z Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity Bohuslav Binka, který návštěvníky uvedl do hlubinné ekologie. Tento směr environmentální etiky na člověka nahlíží jako na součást přírody a naopak.

V rámci akce byla také prezentována ukázka z knihy Stávat se zvířetem a proběhl výklad o environmentálním žalu. O problematice promluvila spisovatelka, novinářka a členka institutu Klidem Jitka Halasová. „Klimatický žal není něco, co je potřeba vyléčit nebo ignorovat. Pro mě je to dar, který mě neutápí, ale podněcuje k aktivitě. Svůj smutek potřebujeme nejdříve procítit, uvědomit si ho, sdílet s ostatními a pak z udělat z něj téma,“ uvedla. Podle výsledků studie vědců z Masarykovy univerzity a organizace Green Dock z roku 2021 pociťuje strach ze změn klimatu až osmdesát procent Čechů ve věku mezi patnácti a dvaceti lety. „Stejně jako potřebujeme vybudovat infrastrukturu zemědělství k adaptaci na klimatickou změnu, musíme vybudovat infrastrukturu pro péči o duševní zdraví a myslet i na něj,“ dodala Halasová.

Kniha Stávat se zvířetem – Pozemská kosmologie, která v originále vyšla už v roce 2010, je od letoška na našem trhu dostupná v češtině. Společně s dalšími publikacemi je součástí ediční řady Klimax, která čtenáře provede uhlíkovou stopou lidstva, jeho budoucností a aktuálními výzvami.

Další články o stisk online