Komentář: Česko by v transgender právech mohlo stát na vlastních nohou

Vede se dlouholetá diskuse, zda Česko patří na politický západ nebo východ. Se svojí pozicí ve středu Evropy si vlastně můžeme vybírat. Co se ale otázek transgender lidí týče, stojí Česko v rohu, snaží se tvářit nenápadně a vlastně nepatří k nikomu. A je jen na něm, co se rozhodne s touto pozicí udělat a jestli se rozhoupe k pohybu.

Na sousedním Slovensku se vedou spory o transgender lidech a jejich právech. Snaží se prosadit změnu rodných čísel, kdy by vycházela pouze z biologického pohlaví a DNA testů. V tomto případě by se rodné číslo dalo změnit pouze pokud bylo určeno nesprávně při narození. Změna by tak byla umožněna jen intersex lidem, tedy jen těm, kteří se narodili s jinou variantou chromozomů a jejich chromozomy tak neodpovídají typickým mužským nebo ženským. To vše se děje jen několik týdnů po tom, co se povedlo prosadit možnost změny úředního pohlaví bez nutnosti povinné kastrace. Uznání zákona by znamenalo útok na transgender lidi a potlačení jejich základních lidských práv.

Británie letos v dubnu začala omezovat takzvanou konverzní terapii, která by měla léčit LGBTQ+ lidi, ale postupem času z tohoto omezení vynechala transgender lidi. Ti tak mohou být nadále subjektem terapie, která je podle britského zdravotního systému škodlivá a nebezpečná. Terapií by se měli lidé zbavit svojí LGBTQ+ diagnózy a "normalizovat se". Dalo by se říci, že se promítají americké tendence, kde v některých státech, například na Floridě prochází legislativy, někdy označované jako genocida a snaha o vyhlazení trans lidí.

Česko v této situaci prozatím spí, ale realita mu klepe na dveře. Situaci musí řešit i z toho důvodu, že odkládalo zrušení povinné kastrace transgender lidí pro změnu legálního pohlaví. Nedávno ministerstva spravedlnosti, zdravotnictví a vnitra vydaly novelu zákona, která by tuto povinnost rušila. Ta přinese do veřejného prostoru znovu otázky LGBTQ+ komunity, jako například manželství pro všechny, na jehož návrh už několik let padá prach.

V této situaci se jedná o významnou příležitost, kdy Česko může ukázat, že nepotřebuje patřit na západ, ale že je schopné být samostatné, a naopak může být pro západní země vzorem. K tomu by mohlo dojít ovšem jen v případě, že se nejen otevřou LGBTQ+ otázky, ale jejich projednávání dospěje k úspěchu. Podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví a QueerGeography se situace mírně zhoršuje, ovšem ne takovým tempem jako v již jmenovaných zemích.

Podle výzkumu ke zhoršení situace bohužel přispívají názory politiků a prezentace LGBTQ+ komunity z jejich strany. Ke zlepšení naopak přispívá reprezentace menšin mezi slavnými osobnostmi a v médiích. Reprezentace dělá z čísel a statistik reálné lidi. Proto je důležité informovat, reprezentovat, komunikovat a konfrontovat realitu s problémy LGBTQ+ lidí, aby mohlo dojít i ke zlepšení reprezentace z politické strany. A Česko se mohlo postavit v lidskoprávních otázkách na vlastní nohy a nejen se držet za ručičku východu a západu.