Studující se na workshopu o sexuálním násilí učili, jak pomoci obětem

Brno - Studující získali na vzdělávacím workshopu o problematice sexuálního násilí teoretické základy o tom, co lze považovat za sexuální obtěžování a vyzkoušeli si na praktických úkolech, jak pomoci lidem, kteří procházejí krizovou situací. Interaktivní workshop Respekt až na půdu *akademickou uspořádalo 23. dubna Poradenské centrum Masarykovy univerzity spolu s Pracovištěm celouniverzitní ochrany práv.

Workshop byl rozdělený do třech částí, první byla teoretická, poté následovala diskuse nad výroky a příklady situací. V poslední, nejvíce prakticky zaměřené části, byli studenti seznámeni s tipy, jak reagovat v krizových situacích a jak se stát aktivním přihlížejícím. Cílem workshopu bylo zvědomit téma sexuálního obtěžování, detabuizovat a vysvětlit mýty, které se s ním pojí.

Edukativní akce, kterou vedly lektorky organizace Konsent, začala krátkým představením účastníků, kdy si každý napsal na jmenovku, jak chce být oslovován a svá preferovaná zájmena. Po celou dobu workshopu platila pravidla, která měla vytvořit bezpečný prostor pro všechny studující. Mezi nimi byl například zákaz používání elektronických zařízení mimo přestávky nebo vzájemný respekt odlišných názorů. Vzhledem k povaze celého workshopu si obě lektorky z organizace Konsent přejí zůstat v anonymitě.

Na začátku lektorky vysvětlily pojmy gender a pohlaví a následně zarámovaly, co je to genderově podmíněné násilí. „Jedná se o celou škálu jednání, v němž je klíčový aspekt moci,” vysvětluje jedna z lektorek. „Může být adresné, ale i neadresné. Útočí na ženy z důvodu, že jsou ženy, na muže, protože jsou muži či na nebinární osoby, protože jsou nebinární“ doplňuje druhá lektorka. Mezi jednu z nejčastějších forem genderově podmíněného obtěžování patří právě sexuální obtěžování.

„S nějakou formou sexuálního násilí nebo obtěžování má v České republice zkušenost 58 procent žen” uvádí na webu nezisková organizace proFem. Současná legislativa v oblasti sexuálního násilí spočívá v povinnosti toto chování překazit, pokud se o něm dozvíme a máme důvodné podezření, že by se mohlo opakovat. Jedná se o trestný čin, který není povinné hlásit na policii. Výjimka je u osob, které se starají nebo dohlíží na děti a mladistvé, například vyučující. Tuto povinnost však mají vůči Orgánu sociálně právní ochrany dětí, nikoliv policii.

V druhé části workshopu se diskutovalo o různých výrocích, které měly lektorky pro studenty předem připravené. Jedním z výroků byl příklad učitele, který opakovaně během přednášky dlouze zíral na jednu konkrétní studentku. „Jedná se o sexuální obtěžování?” ptala se jedna z lektorek workshopu. Po společné diskusi lektorky zdůraznily, že i zírání je jednou z forem sexuálního obtěžování. „Je to jakékoliv nevyžádané, nechtěné a jednostranné jednání sexuální povahy,” dovysvětluje lektorka. Sexuální obtěžování může být záměrem nebo důsledkem.

Celá edukativní akce byla zaměřená zejména na akademické prostředí a hierarchické vztahy mezi vyučujícími a studujícími. Ve třetí a zároveň poslední části workshopu zazněly praktické rady a tipy, jak poznat souhlas či jak pomoci lidem, kteří se nám svěří s tím, že si prožili krizovou situaci. Jednou z pomůcek, která na akci zazněla byla zkratka ‘NIKDO’. Pomáhá lidem zjistit, zda je souhlas opravdu konsensuální. Souhlas podle pomůcky má být Nadšený, Informovaný, Konkrétní, Dobrovolný a Odvolatelný. „Bez těchto pěti charakteristik souhlasu jej nelze brát za platný a sex bez souhlasu je sexuální násilí,” uvedla lektorka.

Lektorky také představily metodu 5D, která popisuje, jak reagovat v případě, že jsme svědky krizové situace. Vychází z pěti anglických slov. Delay znamená, že podpoříme oběť nebo konfrontujeme pachatele až zpětně poté, co se situace odehraje. Delegate je předání situace do rukou někoho kompetentnějšího. Direct je přímý zásah do situace, kterým se ji snažíme ukončit. Distract je odvedení pozornosti během situace. Posledním je Document, což je zaznamenání události fotkou nebo videem. „Hlavní je tyto materiály poskytnout oběti, aby mohly sloužit jako důkazní materiály a nezveřejňovat je například na sociálních sítích” zdůrazňuje lektorka.

Na koho se obrátit v případě problémů vzniklých na Masarykově univerzitě jsou kontaktní osoby jednotlivých fakult, Poradenské centrum nebo přímo na univerzitní ombudsmanku Evu Janovičovou. Mimo univerzitu se dá kontaktovat například Linku bezpečí, Modrou linku, Bílý kruh bezpečí a konkrétně v případě sexuálního násilí proFem či Persefonu.

„Workshopy k problematice sexuálního obtěžování pořádáme pro studující a zaměstnance několik let jako součást naplňování Plánu genderové rovnosti. Jsou součástí prevence a vytváření bezpečného prostředí na univerzitě, kde nejsou tolerovány žádné formy nevhodného chování,” uvádí manažerka Poradenského centra, Dagmar Čaďová. „Uvědomujeme si, že v instituci, kterou tvoří téměř 40 tisíc lidí může k nevhodným situacím statisticky docházet, a je důležité o tomto tématu mluvit a informovat o možnostech pomoci,” dodává na závěr Čaďová.