Masarykovy dny se letos věnují válečným konfliktům

Brno - Tématem letošního, v pořadí již pátého ročníku Masarykových dnů je Neklidný svět. Tradiční uctění památky prvního československého prezidenta, pořádané Masarykovou univerzitou na Komenského náměstí, doprovází i kulturně-vzdělávací program. Po pondělním zahajovacím dni pokračuje také v úterý.

Oficiální zahájení Masarykových dnů se uskutečnilo v pondělí odpoledne na Komenského náměstí v Brně. Akce odstartovala u sochy Tomáše Garrigua Masaryka, kde se sešlo několik desítek lidí k uctění jeho památky. „Je nejenom povinností, ale i ctí Masarykovy univerzity připomínat jeho jméno, narozeniny, ale zejména jeho odkaz. Dvoudenním programem chceme upozorňovat na aktuálnost Masarykova odkazu,“ vyzdvihl prorektor pro akademické a kulturní záležitosti Masarykovy univerzity Jiří Hanuš.

Právě aktuálnost se odráží v letošní tematice celé akce, kterou je Neklidný svět. Poukázat má zejména na válečné konflikty dnešních dní. „Jsme teď v době, která není typická a na kterou musíme nějakým způsobem reagovat. Pokud si budeme stále připomínat Masarykův odkaz, tak se nám bude lépe bojovat za demokracii i za svobodu,“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Akt uctění TGM doprovázel vokální kvintet Ensemble Frizzante.

Izraelsko-palestinská válka jako hlavní pondělní téma

Zájemci si při příležitosti Masarykových dnů poslechnou přednášky týkající se vývoje antisemitismu v průběhu historie. Izraelský profesor Ariel L. Feldestein v pondělí vystoupil s přednáškou Antisemitismus „Sedmá varianta“ – Vypuknutí vlny antisemitismu ve světle války „železných mečů“. Ve svém hodinovém programu přiblížil první tři týdny izraelsko-palestinského konfliktu. Zdůraznil zejména pěti set procentní nárůst antisemitských incidentů v této etapě války.

„Existuje šest kategorií násilných projevů, z toho na prvním místě, až ze čtyřiceti tří procent, se jedná o propagandu proti Židům a Izraelcům,“ řekl Feldestein. Druhým nejčastějším projevem je vandalismus. Například ve Francii na počátku války antisemité stavěli barikády před domy Židů nebo na ně kreslili Davidovy hvězdy. „Osmdesát procent židovských komunit vykazuje, že se necítí na území USA, Německa, Francie nebo Velké Británie v bezpečí. Ačkoliv daný stát považují za svůj domov, případně se tam i narodili. Častou příčinnou takového jevu jsou nenávistné projevy tureckých a arabských imigrantů, kteří se vůči nim ostře vymezují,“ doplnil výzkumník.

Izraelci se také setkávají se značnou diskriminací v online prostředí. Nenávist v prvních pár týdnech rapidně rostla, podle výzkumu Ariela Feldesteina se jednalo o zhruba čtyři sta procentní nárůst. „Největší podíl na všem měla sociální síť X, odkud pocházela více jak polovina antisemitského obsahu,“ vysvětlil izraelský profesor. V rámci přednášky Feldestein promítnul i prezentaci s názornými ukázkami, včetně obrázku z platformy X přirovnávající konflikt k holocaustu za dob Adolfa Hitlera.

Obrázek znázorňoval také Palestince jako teroristy. Proti tomu se ohradil podporovatel Palestiny a bývalý student Masarykovy univerzity Vladimír Čičmanec. „Nesnažím se rozporovat, že ty obrázky jsou příšerné. Chci Vás jen fakticky opravit, protože nemůžete vědět, jestli Palestinci na fotce jsou teroristé,“ řekl Čičmanec. Výzkumník dodal, že obrázek nutně nehájí jeho osobní postoj vůči konfliktu. „Palestinci jsou naši sousedé. Celý svůj život jsem učil své děti i studenty, že Palestinci nejsou nepřátelé. Je rozdíl mezi Hamásem a Palestinci,“ vysvětlil Feldestein.

Předání medaile Rogera Scrutona

V poslední části pondělního programu obdržel profesor Pavel Švanda, český spisovatel, novinář a pedagog, medaili Rogera Scrutona. Ocenění udělované za přínos v oblasti obrany lidské důstojnosti a lidských práv. „Jsem tak starý, že si ještě pamatuju lidi, kteří se v roce 1945 vraceli z koncentračních táborů. Shodou okolností jsem bydlel v domě, kde se tito lidé vyskytovali. Byl to pro mě velmi silný zážitek,“ uvedl znojemský rodák Švanda. K tématu Neklidný svět letošních Masarykových dnů sdílel svoji zkušenost s válečným konfliktem a jak je podle něj důležité si podobné události připomínat a osvětlovat mladším generacím. „Někteří z těch lidí, které jsem tenkrát poznal, odcházeli do Izraele. Když došlo v roce 1968 k okupaci u nás, tak jsem na ně myslel, co asi dělají. Poznamenalo mě to natolik, že na ně vzpomínám dodnes,“ dodal Pavel Švanda.

Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Švanda se stejně jako Scruton v době československého komunismu angažoval v takzvaných bytových seminářích podzemní univerzity v Brně. Jednalo se o tajné semináře, zejména zahraničních akademiků, uskutečněných v bytech nebo nenápadných podnicích. Policie studenty i akademiky za tyto aktivity často zatýkala a fyzicky i psychicky týrala. Pavlu Švandovi v roce 1958 nebyla přijata jeho diplomová práce na Filozofické fakultě, přesto se stal absolventem dějin umění, ale bez diplomu. V šedesátých letech pravidelně publikoval do deníku Rovnost, působil také jako redaktor v časopise Tvář a Host do domu. Dodnes přispívá do několika periodik jako jsou Listy, Host nebo Proglas, a publikuje své knihy. Mimo jiné od roku 1990 vyučoval na Janáčkově akademii múzických umění, kde byl poté jmenován profesorem.

Harmonogram dalšího dne

Úterní program Masarykových dnů se ponese ve stejném duchu jako ten zahajovací. Od 15:00 pokračuje v Mendlově muzeu série přednášek a debat. Návštěvníci se mohou těšit na přednášku Táni Klementové o vztahu TGM a židů nebo diskuzi s názvem Ohniska světových konfliktů, které se zúčastní například Josef Pazderka za Český rozhlas Plus nebo profesor politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity Jan Holzer. Cyklus završí křest grafického románu Arnoštova cesta spisovatelky Markéty Pilátové. Kniha ilustruje klíčové momenty ze života humanisty a významného českého spisovatele Arnošta Lustiga, který přežil holokaust. V 18:00 se za doprovodu koncertu operní pěvkyně Ireny Troupkové zahájí doprovodná výstava Masaryk a Svatá země, kterou můžou zájemci zhlédnout až do konce března v Mendelově skleníku.