Ústavní soud se zastal muže s postižením ve sporu o příspěvek na péči

Brno - Případ muže se zdravotním postižením, kterému byl v roce 2013 výrazně snížen příspěvek na péči, se vrací zpět k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Ústavní soud totiž stěžovateli vyhověl a rozhodl, že předchozí postup soudů neposkytl dostatečnou ochranu jeho práv.

Stížnosti muže se zdravotním postižením, kterému byl v roce 2013 snížen příspěvek na péči z 8 000 na 800 korun, dnes vyhověl Ústavní soud. Zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který v předchozím rozsudku závazně stanovil, že muž je závislý pouze na pomoci jiné osoby v I. stupni. Takový postup podle Ústavního soudu porušil právo stěžovatele na soudní ochranu.

Stěžovatel do roku 2013 pobíral příspěvek odpovídající III. stupni závislosti. Úřad práce však tehdy rozhodl, že jeho závislost odpovídá pouze stupni prvnímu, a příspěvek mu snížil na 800 korun. Tento závěr potvrdilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí(MPSV). V následujících letech případ opakovaně řešil Krajský soud v Brně i Nejvyšší správní soud.

Nejvyšší správní soud v minulosti rozhodl, že je třeba komplexně posoudit psychický stav stěžovatele v rozhodných letech 2013 až 2015. Zároveň měl být důkladně zhodnocen rozsah jeho schopnosti zvládat základní životní potřeby, a to s přihlédnutím k příčinné souvislosti s duševním onemocněním. V novém kole řízení však nedošlo k přímému vyšetření stěžovatele posudkovou komisí. Nabízenou hospitalizaci na psychiatrické klinice muž odmítl a jeho právní zástupce označil následnou výzvu MPSV, která spojovala nepodrobení se vyšetření s možným odebráním příspěvku, za nezákonné.

Rozhodnutím ze srpna roku 2021 ministerstvo změnilo původní rozhodnutí Úřadu práce a od září 2021 příspěvek na péči stěžovateli odejmulo. Krajský soud toto rozhodnutí opět zrušil a ve věci provedl důkaz znaleckým posudkem. Znalec z oboru posudkového lékařství, který navštívil stěžovatele v jeho bydlišti, uvedl, že stěžovatel v rozhodné době nezvládal základní životní potřeby péče o zdraví, osobní aktivity a péči o domácnost.

Nejvyšší správní soud ale pátý rozsudek krajského soudu znovu zrušil s tím, že závěr o třetí stupni nemá oporu ve spise. Zároveň krajskému soudu závazně uložil, že lze dovodit pouze stupeň první. Stěžovatel se proti tomuto zásahu bránil ústavní stížností.

Ústavní soud s jeho námitkami souhlasil. „Jestliže Nejvyšší správní soud došel k závěru, že z obsahu spisu neplyne třetí stupeň závislosti, nesměl sám učinit závazný právní názor, že je jistý stupeň jen a pouze první. Naopak měl dát stěžovateli prostor, aby mohl dokázat závislost na pomoci jiné osoby ve druhém nebo třetím stupni,“ uvedla soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová.

Soud zdůraznil, že případ je výjimečný mimořádnou délkou řízení i jeho závažností pro životní situaci stěžovatele. Spor se nyní vrací zpět k Nejvyššímu správnímu soudu, který bude muset o věci rozhodnout znovu – již počtvrté.