Brněnské univerzity a bezpečnost: Co se změnilo po útoku na filozofické fakultě?
Domácí
Brno - Od prosincové střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK), při které zemřelo čtrnáct lidí, se v akademické obci rozvířila debata o vhodné prevenci podobných incidentů. Diskuze je důležitá nejen pro vedení univerzit, ale také pro studenty. Akademické prostředí pro mnohé symbolizovalo bezpečí. Ukázalo se ale, že to není tak samozřejmé. V návaznosti na tuto událost jsme se rozhodli bezpečnost na univerzitách ověřit. Jak lze zabezpečit prostor, který má být ze své podstaty přístupný všem?
Navštívili jsme šest brněnských fakult - Právnickou fakultu a Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity (MUNI), Fakultu podnikatelskou a Fakultu informačních technologií Vysokého učení technického (VUT), Agronomickou fakultu a Fakultu regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity (MENDELU). Vyzkoušeli jsme, jak obtížné je dostat se do jednotlivých budov, zvláště potom s velkým neidentifikovatelným zavazadlem. Mimo jiné jsme také sledovali přístupnost únikových východů, možnost zabarikádování se v učebnách či aktivitu vrátných.
V rámci zachování bezpečnosti a anonymity nespojujeme v textu jednotlivé fakulty s jevy, kterých jsme si všimli, a neuvádíme celá jména studentů.
Vysoké školy by měly zůstat přístupné všem, myslí si studentka
Názor studentů jakožto nejpočetnější složky akademické obce na fungování univerzit je naprosto zásadní. Obzvlášť, když se jedná o jejich vlastní bezpečnost. Zajímalo nás tedy, jestli se na půdě své fakulty cítí bezpečně. Velká část námi dotazovaných studentů odpověděla, že si ve škole stále přijdou v rámci možností v bezpečí. Doufají, že se nic podobného prosincovému útoku nebude opakovat, ale uvědomují si možné hrozby.
Studenti, kteří odpověděli, že se bezpečně necítí, poukázali hlavně na fakt, že ve většině učeben se není možné zabarikádovat, a to kvůli přišroubovanému nábytku nebo dveřím, které se otevírají ven z místnosti. Nepříjemně jim je také na větších otevřených prostranstvích, kde nemají možnost úkrytu. V neposlední řadě upozornili na fakt, že některá z míst, kde se mají studenti po evakuaci shromažďovat, nejsou vhodně zvolená. Útočník by se k nim totiž mohl bez větších problémů dostat.
Vysoké školy jsou ze své podstaty přístupné široké veřejnosti. Někteří studenti si uvědomují, že i to může být nebezpečné. Shodli se však na tom, že by k žádným kontrolám či omezení vstupů docházet nemělo a univerzity by nadále měly zůstat prostorem otevřeným pro všechny. „Vysokoškolské přednášky jsou veřejné a otevřené pro kohokoli. Dle mého názoru by to tak mělo zůstat, vzdělání by mělo být dostupné všem,” řekla pro Stisk studentka Adéla.
Studenti si změn téměř nevšimli
Studenti věří, že univerzity podnikly takové kroky, aby všichni byli na možnost podobného incidentu více připraveni. Zároveň si ale žádných zásadních změn v bezpečnostních opatřeních nevšimli. „Jsem přesvědčena, že škola musela nějaké preventivní kroky zrealizovat, ačkoli nemusí být na první pohled viditelné. Je mi jasné, že odkrývat své karty, co se bezpečnosti týká, by bylo pro univerzitu kontraproduktivní,“ vysvětlila pro Stisk studentka Karolína.
Cvičný požární poplach absolvovali studenti pouze jedné ze tří zkoumaných univerzit. Na dalších dvou vysokých školách se podle našich zjištění v poslední době nic takového nekonalo. Na jedné z univerzit mají k dispozici online školení. Některým studentům přišel informační e-mail nebo si všimli na webových stránkách školy zprávy, jak se v ohrožení zachovat.
Brněnské univerzity zavedly nová opatření
Ačkoli si studenti větších změn nevšimli, brněnské univerzity přijaly nová bezpečnostní opatření. Dříve se zaměřovaly spíše na bezpečnost obecně, nyní se snaží připravit i na krizové situace spojené s aktivním útočníkem. Mendelova univerzita, Vysoké učení technické i Masarykova univerzita se shodují v několika klíčových oblastech, jako je školení zaměstnanců a studentů nebo systém včasného varování.
Vysoké školy také navázaly spolupráci s Policií České republiky (PČR) s cílem zefektivnit a zrychlit komunikaci v případě útoku. „U takového zásahu, jakého jsme byli svědky v Praze, je rychlost a efektivní výměna informací jedním z klíčových faktorů pro minimalizaci škod,“ uvedl tiskový mluvčí MUNI Radim Sajbot. Univerzity proto policii předaly informace o budovách, díky kterým by se měli policisté lépe zorientovat při zásahu. Na půdě škol se také uskutečnila školení, která pořádali zaměstnanci PČR.
Vzdělávat studenty a pracovníky pro případ aktivního útočníka se univerzity snaží i dalšími způsoby a s edukací počítají také do budoucna. O tom, jak postupovat v případě ohrožení, se studenti dočtou například v informačních systémech. „Školení považuji za adekvátní současným možnostem, důležitá je především prevence. Univerzita by ale měla vést i debaty se studenty o obavách, které se mezi nimi vyskytují,” myslí si profesor z MUNI Miroslav Mareš, odborník na extremismus. Na VUT jsou zavedené také postupové karty, které fungují jako manuál na to, jak se v případě krizové situace zachovat. Studenti MUNI na začátku semestru prošli krátkým online školením a například na fakultě sociální studií se uskutečnil cvičný požární poplach.
Systém včasného varování
Důležitý pro efektivní komunikaci v krizové situaci je systém včasného varování. Jedná se o integrovaný systém pro sledování stavu nebezpečí a hodnocení rizik a připravenosti. Umožňuje nejen školám včas přijmout ochranná opatření.
Zahrnuje čtyři klíčové prvky:
1. znalost rizik katastrof založená na systematickém shromažďování údajů;
2. zjišťování, monitorování a analýza nebezpečí a možných následků;
3. šíření včasných, přesných a použitelných varování;
4. připravenost reagovat na přijatá opatření.
Selhání jedné složky nebo nedostatečná koordinace mezi nimi by mohly vést k selhání celého systému.
Bezpečností rámy nemají žádný praktický význam, říká mluvčí MUNI
Na univerzitách se kromě toho diskutovala technická opatření. Například k zavedení bezpečnostních rámů ale žádná ze škol nepřistoupila. „Nemá to žádný praktický význam. Nejde jen o náklady, které by byly astronomické, ale pohyb osob na univerzitě je mezi jednotlivými učebnami a univerzitními budovami ve srovnání se základními nebo středními školami obrovský,“ odůvodnil rozhodnutí Sajbot. Mendelova univerzita by ráda omezila alespoň vstup do jednotlivých učeben, k tomu mají sloužit přístupové karty. Dále posiluje kamerový systém a propojuje systémy varování. Školy také plánují opatření, která by umožnila bezpečné uzavření osob v místnostech nebo lepší hromadnou komunikaci v rámci budovy.
Důležitá je hlavně komunikace. „Připravili jsme SOS modul v naší aplikaci Moje MENDELU, který umožňuje rychlé informování o mimořádných událostech v rámci univerzity,“ řekla tisková mluvčí MENDELU Tereza Pospíchalová. Konkrétní zprávu o nebezpečí potom přijme člen krizového výboru nebo policie. Na VUT je v plánu zavedení SMS brány a notifikací v mobilní aplikaci, skrze které by v případě ohrožení své studenty a zaměstnance kontaktovala. Podobný postup zvolila i MUNI, která může pro rozesílání SMS použít soupis krizových telefonních čísel.
Obecně se univerzity snaží hlavně o předcházení krizovým situacím. Využívají mimo jiné princip Utíkej, schovej se, bojuj. Na VUT funguje také princip všímavosti. „V okamžiku, kdy si student nebo zaměstnanec všimne něčeho podezřelého, má to nahlásit bezpečnostnímu koordinátorovi, který je na každé fakultě,“ vysvětlil kancléř VUT Kamil Gregorek. Hlásit podezřelé chování doporučují všechny vysoké školy i policie. Koordinátoři z MUNI a VUT už v minulosti policii potenciálně nebezpečné osoby hlásili. Jednalo se o jednotky osob, což je podle Sajbota oproti počtu lidí, kteří se pohybují na univerzitách, pouze zanedbatelné číslo.
Utíkej, schovej se, bojuj!
Jak reagovat v případě útoku aktivního útočníka ukazuje preventivní video PČR.
Princip:
1. Pokud máte možnost využít únikovou cestu, utečte.
2. Pokud nemůžete utéct do bezpečí, musíte najít místo, kam se schováte.
3. Pokud je váš život v ohrožení, bojujte.
Postup vychází z konceptu cesty přežití, který je známý po celém světě. Je založený právě na těchto třech krocích, kterými jsou útěk, úkryt a boj. Toto pravidlo je součástí bezpečnostních školení univerzit.
Zdroj: Policie České republiky
Jak jsou univerzity ve skutečnosti připraveny na krizové situace?
Zabezpečení univerzit jsme vyzkoušeli na vlastní kůži. Vzali jsme větší cestovní tašku a naplnili ji tak, aby skutečně vypadala plně. Na fakultách zmíněných univerzit jsme se různě pohybovali po prostoru, zkoušeli se dostat do některých učeben nebo jsme ověřovali přístupnost únikových východů. Také jsme si všímali, zda jsou v učebnách stoly a židle přišroubované k zemi a jestli by se daly v případě ohrožení využít jako barikáda.
Do všech budov jsme se dostali bez problému. I když byl u vchodu do některých budovy nápis, že vstup je možný pouze s přístupovou kartou, dovnitř jsme se dostali bez jakékoli námahy. Na jedné z fakult byla několik hodin před naším zkoušením shodou okolností nahlášena bomba. Žádná zvláštní opatření jsme ale nezpozorovali a dovnitř jsme se dostali bez jakékoli prohlídky.
Pohyb po budovách také probíhal hladce – nikomu nebylo divné, že se tam prochází lidé s velkou taškou. U vícero fakult nastala situace, že jsme se sice dostali do objektu, ale přístup do jednotlivých částí budovy byl možný pouze s kartou nebo kódem.
Učebny fungovaly na všech fakultách téměř stejně – velké posluchárny byly odemčené, ale do těch menších, například počítačových, bychom se dostali pouze pomocí karty. Upevnění nábytku bylo různé. Jedno však měly všechny fakulty společné – ve velkých posluchárnách byly stoly i židle pevně přišroubované k podlaze. V menších učebnách byly buď stoly i židle na volno, nebo stoly připevněné a židle volné. V případě útoku by se tedy daly alespoň částečně využít jako krytí či barikáda dveří.
Jeden z únikových východů byl na jedné z fakult v knihovně zablokovaný stoly a gaučem. Na všech ostatních fakultách byly nouzové východy přístupné. U valné většiny z nich nebylo možné vyzkoušet, jestli jsou odemčené, jelikož byly připojené na požární alarm a jejich otevření by způsobilo spuštění poplachu. Východy, které alarmem opatřené nebyly, se dalo volně projít ven. Zjistili jsme ale, že při cvičném poplachu se studenti jedné z fakult únikovým východem ven nedostali. Byl totiž zamčený.
Vrátní se s neobvyklými případy setkávají zřídka
Na dotaz, zda se někdy setkali s neobvyklým chováním, nebo jestli museli někoho z prostor fakulty vyvést, reagovali všichni vrátní podobně. Většina z nich zmínila, že pokud někdy někoho vyváděli, byli to bezdomovci, kteří se přišli v zimních měsících ohřát.
Jeden z vrátných zmínil případ, kdy se na fakultu dostal člověk, který dle jeho slov už od pohledu působil zvláštně. „Všiml jsem si ho hned, když přišel. Nezdál se mi, tak jsem ho sledoval. Vešel do jedné z učeben, kde něco dělal s kopírkou. Na moji prvotní výzvu, aby budovu opustil, nereagoval. Přivolal jsem si na pomoc kolegu a po našem slovním nátlaku nakonec odešel,“ řekl Stisku jeden z vrátných, který si nepřál být jmenován. Všichni vrátní se také shodli na tom, že není možné kontrolovat každého člověka s větším zavazadlem, jelikož se jich na fakultách objevují každý den desítky. Například studenti, kteří jedou z přednášky přímo domů na víkend.
Menší incidenty se po útoku na pražské filozofické fakultě odehrály i v Brně
Studenti mohou podezřelé vystupování nebo změnu v chování spolužáků nahlásit. Stalo se to magisterskému studentovi Filozofické fakulty MUNI Jaroslavu Sedlákovi, kterého nahlásil někdo ze spolužáků. O svou zkušenost s brněnskou policií, které vedení univerzity nahlášení předalo, se podělil v Informačním systému.
Brněnská městská policie se v lednu zabývala případem, kdy museli z budovy Pedagogické fakulty MUNI vyprovodit ozbrojeného mladého muže. Na dni otevřených dveří se údajně choval nestandardně, a proto univerzitní pracovníci informovali policii. Muže, který měl u sebe legálně drženou zbraň, skrytou dle zákona pod oblečením, strážníci vyprovodili na ulici. „Ceníme si všímavosti univerzitních pracovníků, kteří postupovali velmi pohotově a obezřetně. Další takové situace jsme naštěstí prověřovat nemuseli,“ vyjádřil se Stisku mluvčí brněnské policie Jakub Ghanem. Nárůst výjezdů na brněnské vysoké školy po incidentu na FF UK policie nezaznamenala.
Nejsme schopni zajistit kompletní bezpečnost, můžeme ale snížit potenciální škody
Dle bezpečnostního analytika a zástupce vedoucí Katedry politologie MUNI Josefa Krause stoprocentní bezpečnost nelze zajistit nikdy. Každá budova má svá architektonická nebo personální specifika. „Rozhodnutému útočníkovi nelze v provedení útoku zabránit. Lze ale snížit objem a závažnost škod, které napáchá,“ vysvětlil Kraus. Instalace turniketů nebo zavedení čipů jsou podle něj jen kosmetickými úpravami. Případnému útočníkovi nemusí zabránit a zpomalily by běžný provoz instituce. „V českém prostředí je úroveň bezpečnosti na vysoké úrovni. V tuto chvíli nedává smysl zavádět bezpečnostní opatření, která jsou výrazně omezující a komplikují pohyb osob po univerzitách,” dodal Kraus.
„Efektivnější je více investovat do stávajícího personálu, například správným proškolením. Je dobré ho adekvátně vybavit i po materiální stránce,“ doplnil Kraus. Z dlouhodobého hlediska by se měl zefektivnit i systém vnitřní komunikace, spolupráce s pohotovostními službami, výcvik a školení personálu a vylepšit systém evakuace budov. „To jsou ale všechno věci, které není možné zvládnout v řádech týdnů či jednotek měsíců. Budovat, postupně ladit a optimalizovat takový systém je běh na dlouhou trať,“ dodal bezpečnostní analytik Josef Kraus.
Zvýšení bezpečnosti na půdě vysokých škol není snadnou záležitostí. Je to dlouhý proces, při kterém je nezbytná komunikace s nejrůznějšími institucemi. Podle zjištění našich redaktorů univerzity v současné době aktivně komunikují s policií a debatují nad novými opatřeními. Některá z nich už do svých bezpečnostních protokolů zakomponovaly. Zjištění redaktorů ale odhalila i určité nedostatky jako nevhodně zvolená místa pro shromáždění po evakuaci, přišroubovaný nábytek k podlaze nebo zastavěný nouzový východ.
Pokud se na akademické půdě necítíte bezpečně, máte strach o svou bezpečnost nebo máte obavu z vlastních nutkavých myšlenek, nebojte se obrátit na psychologickou pomoc, kterou nabízí každá z výše uvedených univerzit.
