Ničíme jesenickou divočinu, lesy pak nezadrží tolik vody, říká ochránce přírody

Brno - Rozbořené domy, díry v silnicích, nánosy bahna a zoufalí lidé. Povodně se ale kromě jesenických obcí podepsaly i na horské přírodě. Podle Ondřeje Bačíka ze Společnosti přátel Jeseníků jsou katastrofální dopady velké vody znásobeny právě tím, jak lidé nešetrně zasahují do tamní krajiny. „Zdravý les funguje jako houba, když ho vykácíme a nahradíme smrkovou monokulturou, zadrží mnohem méně vody,“ komentuje Bačík.

Jaké škody způsobily povodně přímo v jesenické přírodě?

Hned úvodem je potřeba říct, že škody vznikly hlavně v obcích a obydlených oblastech. Samozřejmě, že k nějakým “škodám“ došlo i v samotné přírodě v horách, ale to nelze chápat jako škody v pravém slova smyslu. Musíme se na to dívat jako na přírodní proces. Přijde velká voda, vymele břeh a řeka si razí nové koryto. Takhle to funguje od nepaměti. Teď se toky vrací do řečišť, které měly dřív. Předtím, než je člověk spoutal, začal je regulovat, napřimovat. Než je vtlačil do betonových koryt. Teď bude důležité neopakovat ty chyby z roku 1997 nebo z dřívějších let a nechat řekám co nejvíce prostoru, aby mohly volně plynout, meandrovat a rozlívat se do krajiny.

Dá se to, co se teď v Jeseníkách stalo, srovnat s nějakou jinou živelnou katastrofou v historii?

Škody na horách se teprve mapují a sčítají, takže na srovnávání je brzy. Důsledky mají mnoho podob. Jedna věc je, že řeka v údolí úplně strhla asfaltovou cestu. Druhá věc je, že například v kaňonu Bílé Opavy vede turistická stezka, která je teď úplně zničená. Potom jsou tady sesuvy kolem řek, třeba pod Vřesovou studánkou na Červené hoře. O kus dál, v Přemyslovském sedle, vítr smetl celé svahy lesů a stromy jsou tam teď poházené a polámané jako sirky. A těžko říct, co tam lesníci plánují. Jestli to budou chtít celé vytěžit, nebo ponechají aspoň nějaké listnaté stromy.

Co by teď bylo pro přírodu nejlepší?

Za mě by teď bylo nejlepší ponechat co nejvíce na přírodě. Aspoň tam, kde to bude jen trochu možné, mimo obce a obydlené oblasti. Jednoduše nebetonovat, nechávat sesuvy tak, jak jsou. Dát přírodě prostor.

Do jaké míry za tak katastrofické povodně mohou lidé?

Ta vina člověka tady jednoznačně je, protože člověk ovlivňuje dramatickým způsobem hory, lesy, krajinu a vypouští do ovzduší emise. Přibývá extrémů, roční období přestávají platit. Tohle léto bylo extrémně teplé, pět týdnů bylo rekordní sucho, pak přišly ohromné srážky. V Jeseníkách spadlo pět set litrů vody na metr čtvereční. To je jako pět plných van. A ta příroda to prostě neunesla.

Jakými konkrétními zásahy do jesenické přírody člověk zhoršil dopady povodní na obce pod horami?

Konkrétních případů zásahů do krajiny v podobě ničení vzácných lokalit, zejména starých horských lesů, je v Jeseníkách opravdu obrovské množství. Jsou to desítky a desítky příkladů odlesňování, holosečí a výsadby nevhodných stromů, například smrků do bučin. Takhle člověkem upravené lesy potom nedokážou zadržet tolik vody jako původní zdravé pralesy plné mrtvého dřeva, z nějž raší nový život. Když se vykácí dvě stě let starý les s funkčním ekosystémem a místo něj tam vznikne holina nebo nefunkční smrková monokultura, tak je jasné, že ten les potom nepojme tolik vody.

Všiml jste si v Jeseníkách ještě nějakého problému?

Další velký problém, kterého jsem si všiml teď o víkendu, když jsem v Jeseníkách byl, je velice hustá síť lesních cest a svážnic. Svážnice vznikají při těžbě dřeva, kdy těžké stroje jezdí kolmo do svahů a zůstává tam po nich vyježděná cesta. Ta potom při dešti působí jako drenáž a při takových přívalech vody, jaké byly dva týdny zpátky, se promění v řeku, ve vodopád, který se valí z kopce přímo dolů. Například ve Vrbně pod Pradědem se kvůli rychle tekoucí vodě ze svahů stala z Černé Opavy, malé říčky, která se dá normálně přebrodit, během chvíle rozbouřená Amazonka, která strhávala domy.

Jak může v Jeseníkách k takovému ničení krajiny docházet?

Jeseníky, zejména jesenické pralesy, jsou evropsky chráněné území. Bohužel správa Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky uděluje často výjimky a vydává povolení, kterými obchází zákon. A přitom je to orgán, který si všichni platíme, aby přírodu chránil. Takže za mě je největší chyba na straně správy CHKO Jeseníky, protože to ona vydává souhlasná stanoviska k ničení vzácných, evropsky chráněných lokalit.

Jakým způsobem limitují následky povodní a regulace pohybu po Jeseníkách vaši práci ochránce přírody?

Všechny oficiální cesty jsou zavřené, infrastruktura poničená, vypadá to jako po válce. Je pro mě teď komplikované dostat se v Jeseníkách tam, kam potřebuju, například do vlčích lokalit. A to i přes to, že jako místní rodák znám různé zkratky a vychytávky. Bude trvat hodně, hodně dlouho, než se to dá zase do pořádku. Na druhou stranu je to pro ty hory možná dobře, že si zdejší příroda na nějakou dobu odpočine od lidí.