Mediální reprezentace queer lidí není dostatečná, shodují se odborníci

Brno - Na festivalu Brno Pride Week se konala v pondělí 20. května debata o mediální reprezentaci queer lidí za účasti odborníků z Masarykovy univerzity a režisérky Daniely Špinar. V diskuzi rozebírali posun v zobrazovaní různých identit a sexualit v českém a zahraničním prostředí.

Diskuze Queer lidé v médiích a popkultuře se uskutečnila v rámci festivalu Brno Pride Week. Na otázky týkající se mediální reprezentace queer lidí odpovídala režisérka Daniela Špinar, vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity Iveta Jansová a odborník na minority ze stejné vysoké školy Jeffrey Alan Vanderziel. V debatě přiblížili queer problematiku a to, jak se v tomto ohledu posunuje kinematografie.

Účinkující se shodli na tom, že změna k častějšímu vyobrazování queer lidí ve filmech a seriálech je postupná a záleží zejména na cílové skupině. „Většinou je progresivnější obsah určený spíše pro mladší publikum,“ popsala Jansová. Důvodem je sledování obsahů ze zahraničního prostředí, například amerických nebo britských seriálů. Queer komunita je v nich vyobrazena daleko častěji než v těch českých.

Progresivní západní režiséři mají však s reprezentací taktéž problém. Tvůrci se často ubírají k takzvaným diverzním check listům. To znamená, že záměrně obsazují herce do rolí prezentující minoritní skupiny. V praxi to vypadá tak, že herec jich zastává ve stejný moment vícero. Jako příklad uvedla Jansová lesbickou Afroameričanku na vozíku. „Tvůrci si tímto mohou odškrtnout jakousi povinnost mít ve filmu nebo seriálu různorodé osoby. Tímhle způsobem problém jednoduše vyřeší a podle nich můžou jít dál,” vysvětlila Jansová. I přes to se jedná o posun v kinematografii. Diváci přestávají vídat neheterosexuální osoby jen v negativním slova smyslu.

Jedním z příkladů vyobrazení queer člověka v českém prostředí je seriál Ulice. Od roku 2021 v něm herečky Jana Smutná a Miluše Šplechtová zobrazují roli lesbického páru. Od typického vyobrazení se seriál odlišuje tím, že ženy jsou ve starším věku. Reakce diváků se na sociálních sítích různily. Zpočátku měli vůči tomuto kroku negativní postoj. Časem pár však přijali a v současné době se o něm vyjadřují spíše neutrálně.

„Pro diváky je podstatné vidět v popkultuře queer lidi. Postupem času si společnost začne zvykat a uvědomí si, že podobný příběh může zažívat i člověk v jejich okolí,“ vysvětlil Vanderziel. Podle něj je důležité queer komunitu vyobrazovat při každodenních činnostech, aby lidé pochopili, že mají úplně stejné životy jako diváci. Za nesprávnou reprezentaci označili účastníci debaty role, při kterých se kromě identity nebo sexuální orientace lidé nedozví nic jiného.

Na nevhodnou reprezentaci v médiích stále naráží transgender lidé. „Mediální obraz trans žen je extrémně sexualizovaný. V kinematografii jsou nejčastěji zobrazovány jako vražedkyně nebo šlapky,“ popsala režisérka Špinar. Nejen zahraniční, ale i čeští tvůrci si začínají uvědomovat nutnost trans rolí v seriálech a filmech. Příkladem je nabídka role pro Špinar, ve které bude hrát ředitelku liberecké textilní továrny. „Překvapilo mě, že je to normální ženská role a transsexualita se v tomto případě vůbec neřeší,“ uvedla Špinar, která v současné době prochází tranzicí.