Ukrajinská dobrovolnice: Jsme silní, ale potřebujeme podporu

Brno - Žlutá a modrá barva pomalu, ale jistě plní část Náměstí Svobody. Lidé se scházejí, aby vyjádřili podporu Ukrajině. Ta se nachází v otevřené válce s Ruskem již druhým rokem. Shromáždění Společně za Ukrajinu dnes v Brně pořádá nezisková organizace Ukrajinská iniciativa jižní Moravy, Institut Paměti národa, Brno pro Ukrajinu, Stand with Ukraine a Ukrajinský konzulát a velvyslanectví v Brně.

Mladík v hnědém kabátu s modrými vlasy drží v ruce transparent s nápisem: Jsem Rus, Rusko je okupant, Putin je vrah, vyzbrojte Ukrajinu. „Přijde mi důležité ukázat, že i uvnitř Ruska existuje jistá opozice a lidé kteří nesouhlasí s válkou. Svým způsobem to posílá vzkaz proruské společnosti uvnitř Česka, že i já jako ruský občas s válkou nesouhlasím,” vysvětluje Jaroslav Canov svoji účast na dnešní akci. „Ruská propaganda je v mnoha ohledech velice nebezpečná iluze, která škodí lidem po celém světě,” upozorňuje, zatímco si ho lidé fotí s transparentem.

Je půl čtvrté a dav plný žlutomodrých vlajek stojí před pódiem a trpělivě čeká na zahájení programu. Mladí, staří i děti hrdě drží nad hlavou transparenty odsuzující činy Vladimíra Putina. V reproduktorech zapraská a na plátně se objevuje video s válečnými záběry, ze kterých mrazí. Mladá, černovlasá dívka s ukrajinskou vlajkou kolem ramen si otírá slzy z očí. Nedaří se jí je zastavit.

Na pódium přichází zhruba dvacetičlenný sbor. Začíná zpívat v ukrajinštině. Náměstím se v následujících minutách rozléhají dokonale sladěné hlasy. Píseň končí a slovo si bere jedna z pořadatelek s květinovou korunou a očními stíny v tematických barvách. „Ukrajina dnes nebojuje jen sama za sebe, ale brání i evropské a světové hodnoty demokracie, lidských práv a občanské svobody,” říká pevným hlasem v úvodní řeči. Dál přichází promluvit brněnský architekt Martin Král. V třesoucích rukou drží papír s poznámkami, názor má ale jasný. „Neměli bychom uznat prezidentské volby v Rusku, protože Kremelský režim není legitimní a měli bychom Putina zbavit jeho pocitu světové důležitosti,” stanovuje. Řeč s dalšími výzvami, jako třeba zrušení účasti Rusů na letní olympiádě zakončuje frází „sláva Ukrajině!”. Dav ji hlasitě opakuje a tleská.

Další z mluvčích je starosta městské části Brno-střed Vojtěch Mencl. Po proslovu odchází z pódia a čeká se na video propojení s Prahou. Jsou čtyři hodiny odpoledne. Na Staroměstském náměstí tam právě začíná velmi podobná akce a na pódium důstojným krokem přichází prezident Petr Pavel. Na klopě černého saka má připnutou stužku v barvách ukrajinské vlajky, ta je ve větším provedení přivázaná i k mikrofonu, do kterého se chystá promluvit. Lidé v Brně přenosu pozorně naslouchají. „Ukrajina nechtěla nic jiného než to co my, žít si podle svého, sama si rozhodnout o své buducnosti a nenechat se manipulovat nikým, kdo chce řídit svět podle svého. Musíme se postavit na její stranu, ať už ji máme rádi nebo ne, protože o tom to není,” zní část projevu. Hlasitý potlesk a souhlasné výkřiky se nesou brněnským i pražským náměstím.

Přenos z Prahy skončil a nastává krátká prodleva. Vzápětí se na obrazovce objevuje pro všechny přítomné známá tvář, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nejedná se o živý přenos, ale o video vzkaz v ukrajinštině s českými titulky. „Každému Ukrajinci se dnes v paměti vynoří ten den, a každý z nich má na 24. únor unikátní vzpomínku. Co ho probudilo, od koho dostal jako první zprávu, zda je v pořádku, komu jako prvnímu zavolal, koho pevně objal,” promlouvá k divákům prezident Ukrajiny. Na přítomných tvářích je vidět dojetí, někteří pláčou. „Každý normální člověk chce, aby válka skončila, ale nikdo z nás nikdy nedovolí, aby skončila naše Ukrajina,” pokračuje. Děkuje vojákům, svému národu a všem kdo mu pomáhají. Nakonec zvolá „sláva Ukrajině!”. Všichni shromáždění heslo opakují a nadšeně tleskají.

Následně s proslovem přichází také brněnská primátorka Markéta Vaňková, ukrajinská konzulka v Brně Anna Proško a Celoevropský apel za Ukrajinu napsaný Martinem Kroupou předčítá zástupkyně ředitele Institutu Paměti národa v Brně Pavlína Loloková. Vyzývá zúčastněné, aby připojili svůj podpis.

Na řadu přichází dva ukrajinští dobrovolníci. Prvním z nich je Oksana. Popisuje, jak se její život změnil, když v roce 2014 přišel nepřítel. Z pracovnice banky se stala dobrovolnicí v nemocnici. Proslov prokládá co chvíli potlesk publika a příležitostné zapískání. „Často jezdíme na frontu, kam vozíme auta, zdravotnické materiály a staráme se o chlapce, kteří tam jsou, aby se necítili osaměle,” popisuje svou činnost v posledních dvou letech otevřené války. „Jsme silní a budeme pokračovat v tom co děláme, ale potřebujeme podporu,” apeluje.

Je čas na další státní symbol. Reproduktory se nese silný mužský hlas zpívající ukrajinskou hymnu, ti, kdo ji umí, zpívají taky. Přijde i na krátkou modlitbu a minutu ticha za všechny oběti války. „Budeme bojovat, dokud nezvítězíme! Sláva Ukrajině,” zakončuje oficiální část akce pořadatelka s květinovou korunou. Náměstím burácí potlesk. Ta samá černovlasá dívka, co na začátku nemohla zadržet slzy, znovu spontánně zvolává heslo „sláva Ukrajině!” a lidé její výkřik souhlasně opakují.