Výstava v Brně představuje modernismus jako symbol ztracené identity Lvova
Kultura
Brno - Galerie Architektury Brno přichází s výstavou věnovanou architektuře meziválečného Lvova. Ukrajinská badatelka Myroslava Liakhovych v ní na vybraných modernistických stavbách ilustruje smýšlení tehdejších obyvatel města. Důraz klade také na současnou podobu budov a jejich význam v době, kdy čelí hrozbě ruské invaze. Výstavu si mohou lidé prohlédnout v galerii na Starobrněnské ulici až do začátku května.
Místo naděje, experimentu a hledání společné identity, ale také opuštěné budovy a prázdné ulice. Takový byl Lvov mezi první a druhou světovou válkou. Období pospolitosti a kontrastní pustoty byla výchozím bodem i pro Myroslavu Liakhovych, která je sjednotila do samostatné výstavy.
Na deseti příkladech modernistických budov ilustruje mnohovrstevnatou podobu města. Využívá fotografie, text a 3D skeny doplněné o autentické zvuky, aby ukázala, že architektura je nejen kulisou, ale i živým nositelem historie, který přetrvává navzdory času a násilí.
Myroslava Liakhovych
- Historička architektury a fotografka
- Po svém odchodu z Ukrajiny působila jako výzkumnice na univerzitách v Curychu a v Berlíně
- V roce 2017 spustila svůj projekt Lviv. Architecture of Modernism
- Minulý rok strávila v Brně měsíc na rezidenčním pobytu v Domě pánů z Kunštátu, kde svoji práci spojila s Brněnským architektonickým manuálem
Ve dvacátých a třicátých letech byl Lvov domovem lidí nejrůznějších národností a etnicit. Ve městě žili například Poláci, Ukrajinci, Židé nebo Gruzínci. Společný jazyk tehdy našli v modernistické architektuře.
Vzestup slohu pozastavila válka
„Město zaplňovaly nové kancelářské budovy, školy i bytové domy. Svým nevšedním stylem vyjadřovaly jednotu multietnického obyvatelstva. Architekti opustili od honosných secesních návrhů a soustředili se na jednoduché geometrické tvary," popsala Liakhovych.
Vzorem pro architekty lvovské moderny se stal Sprecherův mrakodrap, který ve třicátých letech minulého století nechal postavit místní továrník podle návrhu architekta Ferdynanda Kasslera. „Obyvatelé zpočátku pociťovali k budově odpor, protože vyčnívala z historického centra. Měla protáhlá horizontální okna a plochou střechu. Jednoduchá fasáda sloužila jako podklad pro neonové reklamy. Sprecherův mrakodrap využívaly firmy, banky i obchody s oblečením,“ vysvětlila badatelka.
Vzestup nového slohu však pozastavila další válka. „Majitel i architekt budovy zahynuli během holokaustu. Po válce Sověti budovu znárodnili. Funkci paláce konzumu ztratil mrakodrap definitivně po začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy se tam nastěhovala vojenská organizace a vyhlásila přísný zákaz vstupu do budovy,“ dodala.
Modernismus v architektuře
- Objevil se bezprostředně po první světové válce
- Základní myšlenkou designu je naplnění účelu budovy
- Často je považován za samostatný styl, případně kombinuje funkcionalismus, konstruktivismus, art deco a expresionismus
- Modernističtí architekti byli často nepochopeni nebo odmítáni. Architekti působící v totalitních zemích Evropy čelili obtížím a později i pronásledování. Mezitím, v období mezi první a druhou světovou válkou, jiné země, zejména ty nově vzniklé, jako Polská republika a Československo, začlenily tento architektonický směr do své státní politiky
Domy jako prázdné schránky
Sověti a nacisté zanechali Lvov po druhé světové válce téměř bez obyvatel. Poláci byli vysídleni, Židé zavražděni, Ukrajinci deportováni nebo zabiti. Z domů se staly prázdné schránky, artefakty odkazující na minulost a zapomenuté příběhy. „V ulici Dorošenka stával bytový komplex. Nikdo z původních obyvatel nepřežil, mnoho nájemníků a majitelů bytů zahynulo za holokaustu. V jednom bytě se zachoval veškerý nábytek a spotřebiče. Díky značkám a nálepkám na nich jsem si odvodila, jaké vybavení používali. O původních obyvatelích mi to ale prakticky nic neřekne," uvedla autorka.
Zůstala jen jména na zvoncích
Po sto letech dnes Lvov zažívá totéž. Válka si bere svou daň v podobě životů, z jmenných štítků na zvoncích se stávají pouhé nápisy.
Podle návštěvníků je výstava nadčasová. „Uchovávat stopy o budovách a životech v nich je nesmírně důležité. Měli bychom znát svou historii a nezapomínat na naše kořeny. Pro mě se jedná o velmi osobní téma. Jsem Ukrajinka a pocházím z města, které už neexistuje. Zůstaly mi jen vzpomínky," sdělila Stisku návštěvnice Anastasiia Hoisa.
Architektura, která přežila je poslední ze série výstav projektu ArchiSkillLab, jenž si klade za cíl rozvíjet dovednosti mladých architektů. Výstava v Galerii Architektury Brno potrvá do 3. května.
