Střevní bakterie ovlivňují víc než jen trávení, říká neuroložka na festivalu Týden mozku

Brno - Festival Týden mozku se každoročně koná v druhém březnovém týdnu a seznamuje veřejnost s novými poznatky o mozku, nervové soustavě a jejich poruchách. Letošní program se věnuje také vztahu mezi střevy a psychikou. Podle odborníků mikrobiom neovlivňuje jen trávení, ale také imunitu, tvorbu látek ovlivňujících psychiku a průběh vybraných neurologických onemocnění.

V hlavním přednáškovém sále Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně v úterý 10. března lidé poslouchají, jak těsně spolu souvisejí střeva a mozek. Přednáška Překvapivá spojení střev a mozku: Kde hledat původ nemoci? je součástí letošního Týdne mozku, který Akademie věd České republiky každoročně pořádá v březnu. Festival letos opět nabízí desítky přednášek, diskusí a dalších akcí v několika českých městech, včetně Brna, kde se do programu zapojují Masarykova univerzita i Fakultní nemocnice u svaté Anny.

Jedním z letošních témat je vztah mezi střevním mikrobiomem a psychikou. Neuroložka Lenka Krajčovičová z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity během přednášky vysvětluje, že lidské tělo neovlivňují jen orgány a hormony, ale také velké množství mikroorganismů. „V těle máme průměrně 0,2 kilogramu bakterií. Největší počet i největší rozmanitost je ve střevech,“ říká. Soubor těchto organismů odborníci označují jako mikrobiom. Podle Krajčovičové má vliv na imunitní systém, hormony, geny i nervovou soustavu.

Důležitou roli hraje mikrobiom už v raném věku. Zásadní jsou hlavně první tři roky života, kdy se jeho složení teprve vytváří. Lékařka upozorňuje, že například děti narozené císařským řezem mají často méně pestrou mikroflóru, protože při porodu nepřevezmou část bakterií od matky. Střevní bakterie se podle ní podílejí také na tvorbě serotoninu. „Devadesát procent serotoninu vzniká díky mikrobiálních procesů a tvoří se v trávicím traktu,“ uvádí.

Výzkum se zaměřuje také na souvislost mezi mikrobiomem a neurologickými onemocněními. „Pacienti s Alzheimerovou chorobou mají prokazatelně narušený mikrobiom v ústní dutině a stejné bakterie, jaké známe ze zubního plaku, se našly také v jejich mozkomíšním moku,“ říká Krajčovičová. Dodává ale, že mikrobiom není přímou příčinou nemoci. Podle ní jde o jeden z faktorů, který se může podílet na zánětlivých procesech v těle.

Propojení mozku a trávení popisuje také psychiatrička Adéla Pilnáčková. Vysvětluje takzvanou osu mozek–střevo, kterou ve své přednášce zmiňuje i neuroložka Lenka Krajčovičová. Jde o obousměrné spojení mezi mozkem a trávicím traktem. Mozek vysílá signály do střev a střeva zpětně ovlivňují mozek prostřednictvím nervů, hormonů i imunitního systému. „Deprese může a často způsobuje nechutenství,“ říká Pilnáčková. Podle ní se tento vztah ukazuje také u poruch příjmu potravy. „U lidí s anorexií kvůli podvýživě pozorujeme výrazné změny ve strukturách mozku, které jsou viditelné na magnetické rezonanci. Tyto snímky ukazujeme rodičům, aby nemoc nepodceňovali,“ dodává.

Dopad tohoto propojení popisují také studentky, které se se zažívacími potížemi potýkají dlouhodobě. Valerija Oros trpí histaminovou intolerancí, alergií na drůbeží maso a vejce a také syndromem bakteriálního přerůstání tenkého střeva, tedy stavem, kdy se v tenkém střevě přemnoží bakterie, které tam běžně ve větším množství nepatří. Může tedy jíst velmi úzký výběr potravin. Podle ní se obtíže neprojevují jen fyzicky. „Když musím držet přísný režim, hlídám si každé jídlo a nemůžu normálně chodit s ostatními třeba na oběd, je mi psychicky zle. Snažím se proto hledat rovnováhu mezi dietou a tím, abych mohla normálně fungovat,“ říká.

Opačnou zkušenost má studentka Adéla Prokešová, která trpí refluxem. Podle vlastních slov se u ní nejdříve zhorší psychický stav a teprve potom i trávení. „Když jsem ve stresu nebo mi není dobře, zapomínám pravidelně jíst. A právě tehdy se reflux projeví silněji,“ popisuje.

Festival Týden mozku pokračuje do neděle 15. března 2026. Program v dalších dnech nabídne ještě desítky přednášek, debat, workshopů a praktických ukázek v Brně i dalších městech České republiky. Návštěvníci se mohou těšit například na témata spojená se stresem, neuroplasticitou, genetikou, moderní medicínou nebo na akce zaměřené na trénink paměti, pozornosti a dalších poznávacích schopností.

Co ještě čeká návštěvníky festivalu Týden mozku v brněnském kampusu Bohunice

11. 3., 16:00 – Mozek a stres  

11. 3., 17:00 – Awake operace: mezi neurochirurgií a neurovědou

12. 3., 17:00 – Jak operuje současný neurochirurg a co je k tomu potřeba

13. 3., 11:00 – Jak vědci mění mozek? Moderní metody neinvazivní stimulace

13. 3., 15:00 – Odkrýváme tajemství mozku: Jak funguje funkční magnetická rezonance