Výstaviště v Brně zaplnili veteráni a stánky s naleštěnými výfuky
Domácí
Brno - Brněnské výstaviště dnes ovládlo bručení motorů, vůně kovu a diskutující hloučky nadšenců. Vnější areál i pavilon Z obsadila burza a výstava historických vozidel a součástek VeteránTechna. Stánky s náhradními díly, dobovými doplňky i samotná auta a motocykly přilákaly sběratele z Česka, Slovenska, Polska nebo Německa. Návštěvníci se tak od rána mohou vracet do dopravní éry minulosti.
Sešlost VeteránTechna zprostředkovává trhy a zároveň výstavu motorových vozidel, jejich součástí i sběratelských předmětů. Poptávce se zde těší i výrobci nových dílů nebo renovátoři, kteří starým vozům vrací jiskru. Tradice burzy sahá až do poloviny 80. let, od té doby neustále roste i díky přílivu zájemců ze zahraničí. Jedná se vlastně o největší burzu dílů historických vozidel v republice, kterou Veteran Automoto club znovu zopakuje na podzim.
Pestrou motorovou sbírku letos podvacáté vystavil Skútr klub Čezeta. Některé ze skútrů jsou po dekádách v původním stavu, jiné si prošly kompletní renovací. Veteránské značky v řadě motocyklů střídají klasické SPZky renovovaných vozů.
Veteránská značka
Pokud majitel vozidlo odhlásí z běžného provozu a déle ho nevyužívá, může jej nechat prověřit a přihlásit na veteránskou značku. Jako veterány lze evidovat vozidla starší 30 let. Veteránská značka pak zahrnuje písmeno V a je zelená. Ne všechna historická vozidla ale musí tuto značku mít. Pokud jsou stále revidována v registru vozidel, užívána v běžném provozu a státní poznávací značky se jim dochovaly, nemusí se z nich nutně stát veteráni, i když dosahují věkové hranice 30 let.
„Spor nastává, když přijde otázka, v jakém stavu má motorka větší cenu. Já upřednostňuji ty zrenovované, mám rád, když vypadají upraveně,“ říká sběratel Aleš Hanuš. Jeho přítel Tomáš Borovec zase vidí kouzlo v původním stavu. „Je hezké vidět, jak se na vozidlech podepíše padesát let používání. Ale i tenhle stav má své hranice, po čtyřiceti letech zanedbávání už motorka nikdy hezká nebude,“ upřesňuje.
Nejvíc práce je při renovaci tam, kde to není vidět. „Rok práce mi vezme motorku rozebrat, vyčistit, sehnat náhradní díly a zase všechno složit…novým lakem ji potom nastříkám za jedno odpoledne,“ vysvětluje Hanuš. Na skútr značky Čezeta podle něj není problém sehnat náhradní díly. Podstatně méně už jich je ale na jeho slovenské Tatrany.
Rodiče Tomáše Borovce skútry vlastnili, takže na nich jako dítě vyrůstal a brzy začal na inzeráty skupovat další modely. Jeho oblíbeným kouskem je tříkolka, kterou původně v 60. letech užívaly Knihy Brno. „Našel jsem ji v lese za chalupou a šest let mi trvalo dát ji dohromady,“ vypráví Borovec.
„Letos sice kvůli burze v Kladně dorazilo méně návštěvníků, zato prodejců je víc. Výstavní plochy jsou plné veteránských vozů,“ říká Jan Šustáček, který je od covidové pandemie hlavním pořadatelem. Motocyklů se v hale nashromáždilo asi dvacet, aut sběratelé vystavují přes osmdesát. Co do vozidel je výstava nesrovnatelná s některými českými aukcemi, kde se objevují klidně stovky aut i motocyklů. „VeteránTechna je spíš o součástech a o službách. Představují se tu klempíři a čalouníci,“ dodává.
Výrobu náhradních dílů nebo opravy karburátorů uprostřed pavilonu nabízí třeba Štěpán Berný, mechanik, který k servisu využívá moderní technologie jako 3D tisk. „Návštěvníci tu mnohdy kupují staré součástky a rovnou za mnou chodí s opravami,“ vysvětluje, proč podobné akce objíždí.
Pan a paní Vilímovi zase nabízí a opravují palubní přístroje, nejčastěji tachometry. „Jezdíme sice až ze Středočeského kraje, ale tržby se nám tady vyplatí,“ tvrdí manželé.
Zatímco přípravy na akci trvají několik měsíců, samotná burza se po šesti hodinách sbalí do dvou odpoledne. „To je taková neřest českých burz. Zahraniční burzy bývají celodenní, nebo dvoudenní, jen my jsme asi zahrádkáři, neradi trávíme odpoledne mimo dům,“ uvažuje pořadatel. Přitom v pátek před zahájením burzy se na výstavišti již potkávají vystavující sběratelé, staří známí z různých klubů si povídají o uplynulé sezóně.
Zhruba desítku aut tu pravidelně vystavuje Veterán Tatra klub z Bystřice nad Perštejnem. Jak říká jeden členů, Matěj František Prosecký, některé Tatry či Škodovky prý renovovali od braků, takže si vyžadovaly roky práce. „Tatry mají v základech rámy ze speciálního dřeva, až na ty se montují plechové součástky. To si často děláme sami, což bývá zdlouhavé a nákladné,“ podotýká.
„Sbírka začala u předsvatební Tatry, kterou si děda s babičkou pořídili. On pak narazil na druhou, na třetí a rychle se mu to vymklo z rukou, takže musel otevřít muzeum veteránů,“ líčí historii rodinného dědictví mladý sběratel. Většinu vozů prý rodina za léta posbírala od známých z dědin. Klub je sice v současnosti vystavuje v muzeu, ale vozy jsou stále v provozu – členové s nimi jezdí na srazy veteránů.
Program obvykle závisí na tom, zda má zrovna některá z významných značek kulaté výročí. Pak se výstava orientuje na její objekty. Přesto se podle Šustáčka vždy objeví vozidlo sezóny. Tentokrát možná největší pozornost vzbudil závodní vůz Sénéchal. „Překvapil mě tento krasavec, letos výstava posílila,“ ukazuje sběratel Libor na automobil inspirovaný érou 20. let. Sám prý renovuje druhý Mercedes. Díly však nesežene tady, ale jedině v Německu.
Po šesti hodinách majitelé startují vystavené vozy a odjíždí východem pavilonu. Stánky balí náhradní díly a prostory se vyprazdňují. Třebaže burza trvala sotva půl dne, znovu připomněla, že historická vozidla nejsou jen koníčkem sběratelů, ale i součástí technického dědictví. Milovníci pamětných vozidel se mohou těšit 17. října, až se veteráni v Brně opět otočí.
