Do multikina bych nešla, říká studentka. Mladí chtějí od kina víc, než jen plátno a film

Domácí

Do multikina bych nešla, říká studentka. Mladí chtějí od kina víc, než jen plátno a film
Klára Duchovná se do Brna přestěhovala před rokem. Do brněnských kin vyráží asi každé dva týdny. "Dříve jsem stihla na nějaké promítání jít i častěji,klidně i jednou za týden," vzpomíná studentka českého jazyka. Foto: Beáta Petrásková
GALERIE collections

Brno - Kina zažívají v posledních letech pokles v návštěvnosti, od roku 2019 se počet prodaných lístků propadl o šest milionů. Studentka Klára Duchovná popisuje, v čem podle ní spočívají specifika kina - vnímá ho jako místo pro klidné sledování filmu a zároveň jako formu společenského setkání, která může rozšiřovat obzory.

V Brně si diváci mohou vybrat z pěti malých kin a dvou multikin. Na léto se pak pravidelně otevírá nad deset kin pod širým nebem, která promítají nárazově. Duchovná jasně preferuje ta komorní, menší kina. „Jsou to místa s historií a přidanou hodnotou. Ráda takové podniky podpořím,“ říká. Multikinům podle ní chybí atmosféra, mimo to v návštěvníkovi neprobouzí pocit sounáležitosti s komunitou, který u kin s menší kapacitou pociťuje.

Jedno v brněnských malých kin, Kino Art, má i vlastní obchod. Nabízí tam dárkové předměty s filmovou tématikou ale i zboží propagující konkrétní kino.
Jedno v brněnských malých kin, Kino Art, má i vlastní obchod. Nabízí tam dárkové předměty s filmovou tématikou ale i zboží propagující konkrétní kino. Foto: Beáta Petrásková

Kino podle Duchovné nabízí úplně novou formu setkávání. „U někoho doma bychom se všichni nesešli s tím, že si pustíme Starce na chmelu,“ vysvětluje. Návštěva kina je podle ní skvělým způsobem, jak si rozšířit obzory a trávit přitom čas s přáteli. Mimo to jsou mladí lidé často vyčerpaní ze školy a práce, návštěva promítání pak představuje ideální řešení. Nejdřív relax u filmu, pak posezení na baru.

„V kině jsme všichni spolu, ale film sledujeme odděleně,“ popisuje Duchovná. „V průběhu navíc nikdo nemluví, v kině jsou i jiní lidé, které nechceme rušit," říká. Kino je podle ní místem i pro ty, kteří hledají čas na relax o samotě. „Sednout si sám doprostřed poslední řady je pocit k nezaplacení,“ dodává.

Nedílnou součástí kultury komorních kin jsou bary a kavárny, které se často nachází přímo v jejich budovách. V Univerzitním kině Scala dokonce funguje bar nezávisle na kině.
Nedílnou součástí kultury komorních kin jsou bary a kavárny, které se často nachází přímo v jejich budovách. V Univerzitním kině Scala dokonce funguje bar nezávisle na kině. Foto: Beáta Petrásková

Komorní kina jsou cenově dostupnější, než kina s mnoha sály. Lístky do brněnských multikin stojí 285 korun, s rezervačním poplatkem 309 korun. Podle serveru Kinomaniak stoupla průměrná cena lístku od roku 2020 asi o čtyřicet korun, ve velkých městech jako je Brno nebo Praha i o víc. „Za studentský lístek v menším kině zaplatím sto čtyřicet,“ popisuje Duchovná. Finanční dostupnost je pro ni, stejně jako pro mnoho jiných studujících, klíčová.

Mimo promítání filmů se v malých kinech často pořádají i jiné akce včetně výstav, přednášek nebo kvízů. Díky tomu jsou i dvě brněnská kina součástí projektu Europa Cinemas. Ten nabízí finanční podporu pro podniky, které za rok promítají určitý počet evropských filmů a zároveň pořádají vzdělávací akce pro mladé publikum.

Během pandemie se roční návštěvnost kin propadla z osmnácti milionů diváků na třetinu. Kina se k předcovidovým číslům snaží vrátit, zatím neúspěšně. Loni do nich zavítalo zhruba dvanáct milionů lidí, což je dokonce o půl milionu méně než v roce předchozím. Malá kina ale zaznamenávají rozmach. Například brněnské kino Art hlásí od roku 2023 nárůst. V současnosti kino navštíví deset tisíc diváků měsíčně.

Velký sál Kina Art pojme nad sto padesát diváků, lístky se dají koupit přes internet i na pokladně. Jejich malý sál má pak kapacitu asi čtyřiceti míst. Promítají se tam hlavně dokumenty a alternativnější filmy.
Velký sál Kina Art pojme nad sto padesát diváků, lístky se dají koupit přes internet i na pokladně. Jejich malý sál má pak kapacitu asi čtyřiceti míst. Promítají se tam hlavně dokumenty a alternativnější filmy. Foto: Beáta Petrásková

"Nedávno jsem byla v jednom alternativnějším kině na dokumentu, který vyprávěl příběh tanečnice u tyče," vzpomíná Duchovná. K takovému druhu filmu by se podle ní v klasickém multikině nedostala. V časech streamovacích služeb jako je Netflix nebo HBO je přirozené přemýšlet, zda mají kina stále co nabídnout. Duchovná věří, že kina jsou prostorem pro experimenty s filmovými žánry a nabízejí ve spojení s unikátním zázemím zážitek, který doma nelze napodobit.

Brněnská malá kina přitom nemíří primárně na studenty. Jejich záběr je široký, zájem studentů je pro ně spíše vítaným vedlejším jevem. „Na instagramu nás sledují zejména diváci od dvaceti pěti do třiceti čtyř let,“ říká Barbora Suchyňová ze sekce propagace Kina Art.

Další články o Brno