Recenze: Její pastorkyňa exceluje na scéně Městského divadla Brno

Brno - Městské divadlo v Brně ukázalo světu novou adaptaci Její pastorkyňa. Dílo z pera spisovatelky realistického dramatu Gabriely Preissové v pátek nenechalo v hledišti oko suché. Režisér Petr Gazdík citlivě rozložil dramatické momenty a inscenaci dával jednotný ráz.

Hlavní role Kostelničky Buryjové se zhostila herečka Alena Antalová, která bravurně ztvárnila její nelehký život - včetně strastí i vzácných momentů radosti. Motiv nezdařené lásky se v představení opakovaně vracel. V podání Antalové získal silný tragický rozměr. Předvedla výrazný, psychologicky mnohovrstevnatý výkon. Její herectví plné emocí bylo přesvědčivé a deroucí za srdce.

Dvě tváře lásky

Jenůfa, již ztvárnila Markéta Bílková, je nevlastní dcera Kostelničky. Buryjová ji vychovává po smrti jejího otce. Lidé na ni i přesto pohlížejí svrchu. Jenůfa chová lásku k mladíku Števovi, který se věčně opíjí a rozhazuje peníze. I tak mu nechává své srdce i svou počestnost. Navíc se páru narodí dítě. Ani na chvíli nepomýšlí, že by se jej měla zbavit. Bílková sehrála roli autenticky a s citem, ztělesňovala pozoruhodný kontrast mezi křehkostí a odolností.

Mladík Števa Buryja získal srdce Jenůfy, kvůli alkoholismu jej však nepřijímá Kostelnička. Příliš jí připomíná svého manžela, jenž se upil k smrti. Števu si v inscenaci zahrál Marco Salvadori. Ten vykreslil postavu floutka s lehkostí a přesvědčivostí, místy však výkon postrádal větší hloubku.

Věrný a čistý Laco

Důležitou postavou je i nevlastní bratr Števy Laco Klemeň, kterého hrál Ondřej Studénka. Laco je už od dětství zamilovaný do Jenůfy a doufá, že si ji jednou vezme. Kostelnička mu v tom nebrání, ale láska Jenůfy patří Števovi, který si jí příliš neváží. I po jejím pochybení, kvůli němuž se narodilo dítě, ji stále miluje a nakonec si ji dokonce vezme. Studénka skvěle vystihl Lacovu vnitřní čistotu, dobrácké srdce a věrnou oddanost.

Scénografie menšího sálu v divadle podporuje atmosféru venkovského prostředí a dobového kontextu. Scéna a kostýmy jsou jednoduché, bez nadbytečných zdobných prvků. Zvukové a světelné efekty pomáhají s gradací napětí.

Kostelniččina volba

Dílo z konce 19. století s prvky slezského nářečí ozvláštňuje repertoár Městského divadla. Téma nemanželského dítěte a hanby, již by vyzrazení tajemství přineslo, je všudypřítomné a nadčasové. I v dnešní době dílo dokáže vyvolat silné emoce.

Hlavní postava stojí před nevyhnutelnou volbou, zda zničí jeden život vraždou dítěte, nebo dva, pokud zdrcující pravda vyjde najevo. Závěr hry podtrhuje tragický a dojemný ráz díla. Inscenace přináší intenzivní drama s morálními dilematy postav a přesvědčivými hereckými výkony.