Učitelství mladé lidi neláká. Nedostatek pedagogů mohou doplnit odborníci z praxe

Brno - České školství čelí nedostatku pedagogů, který se bude kvůli stárnutí učitelské populace dále prohlubovat. Zájem o studium pedagogiky sice podle univerzit neklesá, řada absolventů však do školství nenastoupí nebo ho opouští během prvních pěti let. Podle výzkumu čelí vyšší míře stresu a nekázni žáků. Jedním z důvodů může být také dlouhodobě nízká společenská prestiž profese. Chybějící učitelé by v budoucnu mohli nahradit odborníci z praxe.

„Kdo umí, ten umí, kdo neumí, učí.“ Výrok zakořeněný v české společnosti, který měl původně poukazovat na rozdíl mezi teorií a praxí, dnes spíše odráží nízkou prestiž učitelské profese. Podle průzkumů navíc učitelství ztrácí atraktivitu mezi mladými lidmi. Českému školství už nyní chybí tisíce pedagogů, a výhled do budoucna naznačuje, že se situace bude zhoršovat.

V České republice se učitelství stále potýká s nízkým společenským uznáním. Výsledky šetření České školní inspekce ukazují, že pouze jeden z pěti učitelů má pocit, že si společnost jejich práce váží, a od politiků cítí uznání jen 15 % z nich. „Kde se takový přístup v české společnosti vzal je těžké s jistotou říct. Může mít kořeny v dobách socialismu, kdy byla ideologicky vyzdvihována dělnická třída a učitelství do této kategorie nepatřilo,“ vysvětluje Markéta Horáková, expertka Masarykovy univerzity na Vzdělávací politiku. „Rozhodně tomu tak není ve všech státech, například ve Skandinávii, je učitelství velmi prestižním povoláním,“ dodává.

Za jeden z ukazatelů atraktivity profese inspekce vnímá volbu učitelství jako první profesní dráhy. V Česku si učitelství jako prioritu vybralo 46 % začínajících učitelů, tedy učitelů s praxí do pěti let. Což je méně než evropský průměr a méně než v přechozím šetření. Pokles ukazuje, že se profese pro studenty stává méně atraktivní volbou, což může do budoucna vést k nedostatku kvalifikovaných pedagogů. „Pokud chceme udržet kvalitu vzdělávání, musíme posílit společenské uznání učitelů a systematicky podporovat začínající pedagogy,“ shrnul výsledky ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Hledá se kvalifikovaný učitel

České školství se s nedostatkem pedagogů potýká dlouhodobě. V současnosti ve školách chybí přibližně 5 000 učitelů a podle prognóz by jejich deficit mohl do roku 2035 vzrůst až na 20 000. Učitelská populace navíc stárne. Více než 30 % z nich je starších 55 let a v následující dekádě odejde do důchodu. Nejmladší učitele má Jihomoravský kraj s průměrným věkem kolem 46,6 let. Nová generace ale podle výzkumu počty nedorovná. Až pětina mladých učitelů do 30 let totiž zvažuje, že v následujících 5 letech školství opustí.

„Důvody, proč jsem se rozhodla ze školství odejít byly spíše osobní. Sebepoznáním jsem pochopila, že v práci potřebuji vidět výsledky hned, a ne až s odstupem času. Přišla jsem na to, že právě ocenění a podpora je něco, co mě v práci nabíjí, to je ale v pedagogice těžké získat,“ říká bývalá studentka Pedagogické fakulty MUNI Miroslava Stejskalová. Osobní důvody nebo změna zaměstnání mimo vzdělávání jsou nejčastějšími důvody odchodu mladých pedagogů. Ti zároveň častěji upozorňují na vysokou míru stresu a problémy s chováním žáků ve třídách. „Dnes se hodně rodičů zaměřuje převážně na to, co udělal špatně učitel, místo toho, aby uznali, že chybu mohlo udělat jejich dítě. Takové vnímání se přenáší na studenty, kteří si potom učitelů tolik neváží,“ dodává Stejskalová.

Zájem o pedagogické vzdělání v Brně

Masarykova univerzita v posledních dvou letech snížený zájem o Pedagogickou fakultu nezaznamenala. Do výběrového řízení na rok 2026/27 podali uchazeči zhruba 6 300 přihlášek, což je oproti loňskému roku nárůst o více než dvě procenta. Podle mluvčího Masarykovy univerzity Radima Sajbota navíc některé pedagogické obory řadí mezi ty nejžádanější. „Mezi patnáctku programů s nejvyšším počtem přihlášek patří Učitelství pro 1. stupeň základních škol, Speciální pedagogika a Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání,“ uvedl.

Mezi loňské uchazeče patřila také Veronika Smetanová. Přesto, že vystudovala technický obor na vyšší odborné škole, rozhodla se doplnit si pedagogické vzdělání. „Při práci v zubní laboratoři není člověk v tak častém kontaktu s lidmi, jak by mi vyhovovalo. Zároveň mě můj obor velmi baví a ráda bych své zkušenosti a znalosti předávala dál, proto mi učitelství dávalo přirozený smysl,“ říká studentka. Učitelství vnímá také jako alternativu pro fyzicky náročnou technickou práci, přesto z něj chce udělat plnohodnotnou součást kariéry.

Učitelé nahradí odborníci z praxe

Podle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je řešením navyšování kapacit pedagogických fakult a podpora prezenčního studia učitelství. Zároveň chce vytvořit lepší podmínky pro učitele a cílit na nejkritičtější obory, kterými jsou matematika, přírodní vědy a cizí jazyky.

Na nedostatek pedagogů v českých školách ale začali reagovat i nevládní projekty jako například Začni učit, nebo Učitel naživo. Organizace podporují a motivují začínající i zkušené učitele a pomáhají do školství odborníkům z praxe. „Jednou z cest, jak zajistit dostatek učitelů v nedostatkových aprobacích, je přivést do tříd odborníky z praxe, kteří si doplní pedagogické vzdělání,“ vysvětluje Blanka Pravdová, členka vedení organizace Učitel naživo.