Tady máš židli a seď. Komunální politika není pro mladé lidi tolik lákavá

Brno - Počet lidí pod třicet, kteří kandidují do obecních zastupitelstev, klesá. Ve vysoké politice je přitom trend opačný. Důvodem může být nízká atraktivita práce komunálního politika, ale také fakt, že mladí lidé se necítí propojeni s komunitami, ve kterých žijí.

V šesnácti letech se Michal Chaloupka rozhodl, že chce uklidit brněnskou Líšeň. V devatenácti se pak ve volbách v roce 2022 stal nejmladším tamním zastupitelem. V české politice představuje raritu – komunálního politika, kterému je pod třicet let. Jeho příběh začal, když s kamarády v roce 2020 pořádali akci Ukliďme Líšeň.

„Viděli jsme kolem sebe spoustu odpadků a tak jsme je s kamarády začali sbírat. Pak nás napadlo, že bychom do toho chtěli zapojit více lidí,“ popsal. Tehdy si všiml, že jako mladž člověk, kterému záleží na okolí, dokáže lidi zaujmout. V rodině žádné politiky nemá a původně ani sám neplánoval, že by do zastupitelstva vstoupil. Pak ale přišla nabídka od lidovců, aby v Líšni kandidoval ze čtvrtého místa. Nakonec přeskočil dva své straníky a byl zvolen, což přičítá hlavně své dlouhodobé angažovanosti v místním životě.

Dominance mužů středního věku

V česku tvoří zastupitelé pod třicet let pouze 4,2 procenta, přičemž průměrný věk komunálního politika je 47 let. V Brně se pak do zastupitelstev městských částí dostalo celkem 28 kandidátů v této věkové kategorii, z toho pouze 4 ženy. V celém Jihomoravském kraji je to 334 mandátů z celkových 7097. Přitom v populaci tvoří tato věková skupina přibližně 13,8 procenta. Komunálním volbám tak jasně dominují muži ve středním a vyšším středním věku.

Opozice a skepse starších kolegů

„Hned po volbách, na radnici říkali: Devatenáctiletý kluk, tak to jsem zvědavej, ten tam nic dělat nebude,“ vzpomíná Chaloupka. Samotná práce do zastupitelstva mu prý zabere 20 až 40 hodin měsíčně, k tomu dále studuje účetnictví.

Jeho tématem je životní prostředí i kultura v Líšni. Jako úspěch zmiňuje například prosazení vratných kelímků na kulturních akcích. Zajímá se však i o dopravu a bezpečnost a má konkrétní plány, jak zlepšit péči o veřejnou zeleň. Jelikož ale s kolegy sedí v opozici, přiznává, že prosazování vlastních nápadů je složitější.

Podle politologa Michala Pinka z Masarykovy Univerzity není problém v tom, že by voliči nechtěli mladé volit, „Vidím spíše neochotu mladých lidí kandidovat. Pokud mládež něco nabídne, starší generace s jejich volbou nemá problém,“ vysvětlil Pink. Dodává, že jednou z příčin může být právě nízká atraktivita politické práce. Počet mladých kandidátů v komunálních volbách trvale klesá – zatímco v roce 2014 jich v Jihomoravském kraji bylo 3 422, v roce 2018 to bylo 2885 a v posledních volbách už jen 2152. O něco lepší je situace na vesnicích a v menších obcích, kde se mladým lidem daří lépe prosadit.

Ztráta kořenů a naděje do budoucna

S tím souhlasí i Chaloupka a mluví o pocitu „vykořenění“. Lidé se podle něj už tolik neidentifikují s komunitou, ve které žijí, a ztrácejí zájem o její rozvoj. „Je to dané nastavením dnešní společnosti. Všechno je rychlé – do práce, do školy. Člověk pak nemá kapacitu a demokracie tím upadá, protože si lidé nekontrolují své zvolené zástupce,“ říká mladý zastupitel.

Přiznává také, že se i dnes setkává se skepsí ze strany starších kolegů. „Musí se na ně pomalu. V politických stranách jsou někdy tendence ty mladé upozaďovat ve stylu: tady máš židli, tady si seď a my velcí kluci budeme rozhodovat,“ popisuje. Zároveň však dodává, že bez zkušeností starších kolegů by se v zastupitelstvu neobešel.

Angažovanost mladých lidí v politice vnímá jako klíč ke změně zažtých postupů. „Je důležité, aby to lidé dělali pro svůj dobrý pocit a pro změnu svého okolí. Já to dělám přesně tak,“ uzavírá Chaloupka. Doufá, že se trend z posledních voleb do Poslanecké sněmovny, kam se dostal rekordní počet mladých tváří, přenese i do regionální úrovně. On sám plánuje letos kandidovat znovu.