Třetí světová válka nebude. Rusko s Čínou se nezapojí, uklidňuje expert

Zahraničí

Třetí světová válka nebude. Rusko s Čínou se nezapojí, uklidňuje expert
Aaron Walter působí jako externí pracovník na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Foto: archiv Aarona Waltera

Už druhý týden pokračuje v jihozápadní Asii válka. Odstartovaly ji Spojené státy a Izrael, když poslední únorový den letecky zaútočili na několik Íránských měst. V sebeobraně se zapojily i další státy regionu. V rozhovoru mluví Aaron Walter, expert na zahraniční politiku USA vůči Blízkému východu, o riziku rozšíření konfliktu, íránských občanech nebo o tom, jak konflikt pocítíme v Evropě.

Na sociálních sítích se mluví o startu třetí světové války. Existuje šance, že se do konfliktu zapojí i další země?

Nemyslím si, že se jedná o začátek třetí světové války. Už teď můžeme vidět regionalizaci konfliktu. Myslím, že s jistotou můžu říct, že Rusko ani Čína se do konfliktu vojensky nezapojí. Rozhodně ale vidím potenciál pro jejich snahy o diplomatickou konfrontaci či jiné snahy se mocensky prosadit. Zapojení dalších zemí tedy možné je, ale jen na diplomatické úrovni.

Cíle americko-izraelského útoku na Írán jsou obecně dost nejasné. Jak byste ty možné a nejdůležitější shrnul?

Jejich cíle bych rozdělil na strategické a morální. Ty strategické mají tři roviny. Za prvé chtěli zamezit Íránu v rozvoji jejich jaderných sil. Stejně jako minulý rok v létě, kdy kvůli tomu vypukla dvanáctidenní válka, která nakonec skončila uzavřením příměří. Američané dále chtěli Írán mocensky izolovat a potlačit jeho vliv, aby nemohl dále šířit terorismus vůči nim a jejich spojencům. Třetí rovinou je demonstrace moci. Obě země chtěly ukázat, že jsou schopné a připravené své zájmy vynucovat silou, pokud jejich diplomatické snahy selžou.

Pokud jde o ty morální, Íránky a Íránci dlouhodobě nejsou spokojeni s režimem, pod kterým žijí. Za můj život proběhly v Íránu tři bloky rozsáhlých celostátních protestů, ten poslední zhruba před dvěma měsíci. Mohlo tedy jít i o snahu pomoct jim ke svobodě vojensky.

Co pro Íránské občany znamená zabití dosavadního vůdce Íránu, Alího Chámeneího a nahrazení jeho synem, Modžtabou Chámaneím?

V současné chvíli se mluví o tom, že Modžtaba Chámaneí je zraněn nebo že by už dokonce mohl být i mrtvý. Budu ale pracovat s předpokladem, že žije.

Modžtaba Chámaneí má velmi blízké vazby na Íránskou revoluční gardu, hlavní složku Ozbrojených sil Íránské islámské republiky. Má jejich plnou věrnost. Tu by měl mít sice i tak, ale jeho blízké osobní vztahy ji prohlubují. Znamená to, že armáda je motivovanější k tomu ho držet naživu a jsou odhodlanější za něj bojovat.

Jak na jeho zvolení reagují íránští občané?

Podle sociálních sítí s jeho zvolením íránští obyvatelé nesouhlasí, vnímají ho jen jako pokračovatele svého otce, ne-li jako horšího. To kvůli jeho již zmíněným vazbám na armádu. Když jsem četl zprávy o jeho údajném zabití či zranění, Íránci to oslavovali stejně, jako oslavovali smrt jeho otce.

Jak pocítíme důsledky této války v Evropě?

Myslím, že už je začínáme pociťovat. Válka ovlivňuje energetický trh, narušila pravidelný cyklus a trasy přepravy ropy, takže mírně rostou ceny. S jakýmkoli podobným konfliktem se také trochu zvedá inflace. Jakmile se ale situace uklidní, vše se vrátí do normálu.

Další články o MUNI