X

Noc práva otevřela dveře do zákoutí Ústavního soudu a přilákala desítky návštěvníků

Laura Pavlovičová

Homepage

Noc práva otevřela dveře do zákoutí Ústavního soudu a přilákala desítky návštěvníků
Návštěvníci čekají na příchod průvodce ve foyer Ústavního soudu. Za nimi se tyčí jedna ze soch, které původně tvořily venkovní výzdobu budovy. Dílo zhotovil sochař Josef Schönfeld, z jehož dílny pochází kromě zobrazené sochy Zákonodárství i dalších pět alegorických soch představujících Básnictví, Mír, Štěstí, Vlastenectví a Vědu. Foto: Laura Pavlovičová
GALERIE collections

Brno - Brněnské soudy včera otevřely své dveře v rámci sedmého ročníku Noci práva. Kromě prohlídek soudů, kanceláře ombudsmana či právnické fakulty mohli návštěvníci sledovat i tematické diskuse, zasoutěžit si v právnickém kvízu nebo zhlédnout inscenaci procesu s Miladou Horákovou v podání fakultního divadelního spolku. Redakce Stisku se zúčastnila komentované prohlídky Ústavního soudu a přináší fotoreportáž zachycující jeho unikátní architekturu a detaily.

Za západu slunce Ústavní soud rozsvěcuje světla a vítá návštěvníky na komentované prohlídce budovy v rámci sedmého ročníku Noci práva. Necelé tři desítky zvědavců vstupují do bývalé budovy Zemského sněmu postavené v letech 1875 až 1878 podle návrhu vídeňských architektů Antona Heffta a Roberta Raschky.
Za západu slunce Ústavní soud rozsvěcuje světla a vítá návštěvníky na komentované prohlídce budovy v rámci sedmého ročníku Noci práva. Necelé tři desítky zvědavců vstupují do bývalé budovy Zemského sněmu postavené v letech 1875 až 1878 podle návrhu vídeňských architektů Antona Heffta a Roberta Raschky. Foto: Laura Pavlovičová

Návštěvníci čekají na příchod průvodce ve foyer Ústavního soudu. Za nimi se tyčí jedna ze soch, které původně tvořily venkovní výzdobu budovy. Dílo zhotovil sochař Josef Schönfeld, z jehož dílny pochází kromě zobrazené sochy Zákonodárství i dalších pět alegorických soch představujících Básnictví, Mír, Štěstí, Vlastenectví a Vědu.
Návštěvníci čekají na příchod průvodce ve foyer Ústavního soudu. Za nimi se tyčí jedna ze soch, které původně tvořily venkovní výzdobu budovy. Dílo zhotovil sochař Josef Schönfeld, z jehož dílny pochází kromě zobrazené sochy Zákonodárství i dalších pět alegorických soch představujících Básnictví, Mír, Štěstí, Vlastenectví a Vědu. Foto: Laura Pavlovičová

Prohlídka pokračuje do haly bývalého kočárového vjezdu, kde průvodce Pavel Dvořák ukazuje na schody pokryté červeným kobercem. Tudy do budovy vstupuje veřejnost, když se jde podívat na jednání Ústavního soudu.
Prohlídka pokračuje do haly bývalého kočárového vjezdu, kde průvodce Pavel Dvořák ukazuje na schody pokryté červeným kobercem. Tudy do budovy vstupuje veřejnost, když se jde podívat na jednání Ústavního soudu. Foto: Laura Pavlovičová

Kočárový vjezd do Ústavního soudu působí honosněji než samotné foyer. Dnes slouží převážně pro výjimečné ceremoniální vstupy, jakým byl třeba průjezd britské královny Alžběty II. v roce 1996. Návštěvníci si zde mohou všimnout inauguračního kamene s českou lípou a rakouským dubem, odkazujícího na sepětí obou zemí za Františka Josefa I. Pod pamětní deskou se navíc ukrývá dobová časová schránka.
Kočárový vjezd do Ústavního soudu působí honosněji než samotné foyer. Dnes slouží převážně pro výjimečné ceremoniální vstupy, jakým byl třeba průjezd britské královny Alžběty II. v roce 1996. Návštěvníci si zde mohou všimnout inauguračního kamene s českou lípou a rakouským dubem, odkazujícího na sepětí obou zemí za Františka Josefa I. Pod pamětní deskou se navíc ukrývá dobová časová schránka. Foto: Laura Pavlovičová

Za pamětní deskou, která je umístěna naproti inauguračnímu kameni, se ukrývá novější časová schránka s materiály o novodobé rekonstrukci Ústavního soudu. Samotná deska pak připomíná zaměstnance Zemského národního výboru z období nacistické okupace v letech 1939 až 1945.
Za pamětní deskou, která je umístěna naproti inauguračnímu kameni, se ukrývá novější časová schránka s materiály o novodobé rekonstrukci Ústavního soudu. Samotná deska pak připomíná zaměstnance Zemského národního výboru z období nacistické okupace v letech 1939 až 1945. Foto: Laura Pavloviočvá

Návštěvníci si fotografují vnitřní výzdobu na chodbách Ústavního soudu. Celá budova byla postavena v duchu hesla: „prosta co do slohu, ale důstojná Markrabství moravského“. Odrážela tak politiku moravských záležitostí, které se měly vést s noblesou a úctou, avšak bez zbytečné pompéznosti.
Návštěvníci si fotografují vnitřní výzdobu na chodbách Ústavního soudu. Celá budova byla postavena v duchu hesla: „prosta co do slohu, ale důstojná Markrabství moravského“. Odrážela tak politiku moravských záležitostí, které se měly vést s noblesou a úctou, avšak bez zbytečné pompéznosti. Foto: Laura Pavlovičová

Skupina návštěvníků ve vstupní hale v prvním patře. Nad nimi visí skleněné lustry z doby rekonstrukce v roce 2014. „Líbí se mi zajímavý jednotný design lustrů, který se v celé budově opakuje v různých seskupeních,“ pochvaluje si návštěvnice Natalie Rosa.
Skupina návštěvníků ve vstupní hale v prvním patře. Nad nimi visí skleněné lustry z doby rekonstrukce v roce 2014. „Líbí se mi zajímavý jednotný design lustrů, který se v celé budově opakuje v různých seskupeních,“ pochvaluje si návštěvnice Natalie Rosa. Foto: Laura Pavlovičová

 

Vstupní dveře do jedné z malých jednacích síní, které se nacházejí po stranách hlavní haly v prvním patře. Během jednání v nich vždy zasedá tříčlenný senát.
Vstupní dveře do jedné z malých jednacích síní, které se nacházejí po stranách hlavní haly v prvním patře. Během jednání v nich vždy zasedá tříčlenný senát. Foto: Laura Pavlovičová

Pavel Dvořák, vedoucí odboru vnějších vztahů a protokolu, v jednací síni vysvětluje postup řízení před Ústavním soudem. Ročně sem přichází zhruba 4 000 stížností. Jen u přibližně 200 věcí, tedy v 5 %, soud vydá nález, kterým opraví předchozí rozhodnutí. To znamená, že v české justici se v 95 % případů rozhoduje správně. „Téměř v 5 % případů soud rozhodne ve prospěch stěžovatele. I kdyby se tak stalo jen jednou, má to smysl,“ dodává Dvořák.
Pavel Dvořák, vedoucí odboru vnějších vztahů a protokolu, v jednací síni vysvětluje postup řízení před Ústavním soudem. Ročně sem přichází zhruba 4 000 stížností. Jen u přibližně 200 věcí, tedy v 5 %, soud vydá nález, kterým opraví předchozí rozhodnutí. To znamená, že v české justici se v 95 % případů rozhoduje správně. „Téměř v 5 % případů soud rozhodne ve prospěch stěžovatele. I kdyby se tak stalo jen jednou, má to smysl,“ dodává Dvořák. Foto: Laura Pavlovičová

Sněmovní sál v prvním patře budovy Ústavního soudu má čtvercový půdorys. Strop sálu tvoří rozlehlý světlík na ocelové konstrukci. V pozadí nahoře je galerie pro tisk, naproti ní se nachází galerie pro veřejnost.
Sněmovní sál v prvním patře budovy Ústavního soudu má čtvercový půdorys. Strop sálu tvoří rozlehlý světlík na ocelové konstrukci. V pozadí nahoře je galerie pro tisk, naproti ní se nachází galerie pro veřejnost. Foto: Laura Pavlovičová

Návštěvníci obdivují stropní výzdobu Sněmovního sálu. Na jeho čtyřech stranách jsou umístěny městské a zemské znaky.
Návštěvníci obdivují stropní výzdobu Sněmovního sálu. Na jeho čtyřech stranách jsou umístěny městské a zemské znaky. Foto: Laura Pavlovičová

Prohlídka přilákala i rodiny s dětmi. Na ty nejmenší však v pozdějších večerních hodinách už zjevně doléhala únava.
Prohlídka přilákala i rodiny s dětmi. Na ty nejmenší však v pozdějších večerních hodinách už zjevně doléhala únava. Foto: Laura Pavlovičová

Detail unikátního koberce v bývalé galerii pro tisk, která dnes slouží k neformálnějším poradám. Byl utkán přímo na zakázku Ústavního soudu a jeho vzor přesně kopíruje ocelovou konstrukci světlíku, který se nachází nad ním.
Detail unikátního koberce v bývalé galerii pro tisk, která dnes slouží k neformálnějším poradám. Byl utkán přímo na zakázku Ústavního soudu a jeho vzor přesně kopíruje ocelovou konstrukci světlíku, který se nachází nad ním. Foto: Laura Pavlovičová

Předsíň před místností Velké rady. Soudci ve výkonu funkce u Ústavního soudu jsou právníci z různých profesí, od akademiků, přes kariérní soudce až po advokáty. Kromě porad soudců slouží místnost též pro setkání se zahraničními návštěvami.
Předsíň před místností Velké rady. Soudci ve výkonu funkce u Ústavního soudu jsou právníci z různých profesí, od akademiků, přes kariérní soudce až po advokáty. Kromě porad soudců slouží místnost též pro setkání se zahraničními návštěvami. Foto: Laura Pavlovičová

Místnost Velké rady slouží k poradám ústavních soudců a nese silnou symboliku. Dominuje jí velký kulatý stůl, jehož pomyslný kruh uzavírá kompletní znění české ústavy vyvedené přímo na stěně. Měkký koberec s motivem vln pak naznačuje neustálou proměnlivost světa.
Místnost Velké rady slouží k poradám ústavních soudců a nese silnou symboliku. Dominuje jí velký kulatý stůl, jehož pomyslný kruh uzavírá kompletní znění české ústavy vyvedené přímo na stěně. Měkký koberec s motivem vln pak naznačuje neustálou proměnlivost světa. Foto: Laura Pavlovičová

Text celé Ústavy pokrývá stěnu naproti oknům. Přímo ve výšce očí pak návštěvníci najdou ty články, které upravují chod samotného Ústavního soudu.
Text celé Ústavy pokrývá stěnu naproti oknům. Přímo ve výšce očí pak návštěvníci najdou ty články, které upravují chod samotného Ústavního soudu. Foto: Laura Pavlovičová

Fotografie současných soudců ve Sněmovním sále. Záměrně na nich pózují v civilu, aby symbolicky ukázali, že i Ústavní soud se skládá z lidí. Další zajímavostí je, že obrazy v budově visí na magnetech, což výrazně usnadňuje jejich přesouvání.
Fotografie současných soudců ve Sněmovním sále. Záměrně na nich pózují v civilu, aby symbolicky ukázali, že i Ústavní soud se skládá z lidí. Další zajímavostí je, že obrazy v budově visí na magnetech, což výrazně usnadňuje jejich přesouvání. Foto: Laura Pavlovičová

V místnosti před tiskovou galerií se nacházejí různé pamětní knihy i všechny tři podoby talárů, které soudci u Ústavního soudu doteď nosili. Současný talár (na snímku vpravo) navrhla Liběna Rochová v jemně odlišných odstínech české trikolory u příležitosti 100. výročí československé státnosti. „Bílá na rukávech symbolizuje čisté ruce a svobodu rozhodování. Modrá v pevných ramenou značí pevnost a rozhodnost a červená umístěná v blízkosti srdce odkazuje na lidskost rozhodnutí,“ vysvětluje Dvořák.
V místnosti před tiskovou galerií se nacházejí různé pamětní knihy i všechny tři podoby talárů, které soudci u Ústavního soudu doteď nosili. Současný talár (na snímku vpravo) navrhla Liběna Rochová v jemně odlišných odstínech české trikolory u příležitosti 100. výročí československé státnosti. „Bílá na rukávech symbolizuje čisté ruce a svobodu rozhodování. Modrá v pevných ramenou značí pevnost a rozhodnost a červená umístěná v blízkosti srdce odkazuje na lidskost rozhodnutí,“ vysvětluje Dvořák. Foto: Laura Pavlovičová

 

Další články o Brno