AI remixy na Spotify. Jak umělá inteligence proniká do hudebního světa

Brno - Umělá inteligence proniká do všech oblastí lidského života, hudba a její poslech není výjimkou. Hudební průmysl i umělci se snaží přijít na to, jak s tímto trendem držet krok, aniž by to znamenalo zánik lidské tvorby hudby.

Letos v květnu uzavřela hudební platforma Spotify smlouvu s vydavatelstvím Universal Music Group. Předplatitelé Spotify tak budou vytvářet remixy skladeb umělců, jejichž práva patří Universalu pomocí nástrojů umělé inteligence.

Podle jednoho z ředitelů Spotify Alexe Norstörma má tato spolupráce zajistit, aby z používání umělé inteligence v hudbě mohli těžit fanoušci i umělci. „To, co tvoříme, je zakotvené v souhlasu, autorských právech a kompenzaci pro umělce a skladatele, kteří se této spolupráce účastní,“ sdělil na webu Spotify Norström.

Právě autorská práva jsou jedním z hlavních problémů hudby, která je vygenerovaná přes umělou inteligenci. AI hudební platformy jako například Suno AI používají k tvorbě algoritmus, který čerpá z široké sítě již existující hudby.

Tato spolupráce tak symbolizuje další krok hudebního průmyslu, který se snaží na nástup generativní umělé inteligence adaptovat. Je to i z toho důvodu, že hudba tvořená umělou inteligencí se už několikrát dostala na prestižní hudební žebříčky i do rádia, aniž by většina posluchačů tušila, že nejde o skutečné hudebníky.

Jak se AI hudba vlastně tvoří

Vše funguje na bázi promptu, podobně jako ChatGPT či Gemini, stačí robotovi napsat zadání, náladu či žánr skladby a on ji v řádu vteřin vygeneruje. Programy jako například Suno AI dnes v rámci své placené verze nabízejí takovou tvorbu, že jde jen velmi těžko poznat, že hraje syntetický a nikoli lidský hlas.

„AI netvoří od nuly, učí své neuronové sítě na rozsáhlých datasetech, což je samozřejmě problém pro autorská práva. Nasaje hudbu z okolí a tu poté reprodukuje nebo rekombinuje,“ přiblížil pro Stisk její fungování hudební vědec Martin Flašar z Ústavu hudebních věd Masarykovy univerzity. Podle něj by byla AI možná schopna vytvořit i něco nového, ale to velmi často ani není její zadání.

Programy na tvorbu hudby pomocí umělé inteligence slouží primárně jako generátor zisku. Většina z nich funguje na bázi demo verze, která postrádá klíčové funkce a pracuje se staršími modely. Oproti tomu po zaplacení předplatného se uživateli otevřou jiné možnosti editace či práce s generovaným hlasem.

„Na internetu je záplava programů s nástroji AI pro tvorbu hudby. Jde o to prodat co nejširšímu publiku něco, po čem je momentálně hlad. Proto jsou jejich rozhraní co nejpřátelštější a nejuniverzálnější, aby si každý mohl vybrat, co komu vyhovuje, a proto to dle mého má daleko k tomu, aby to mohlo generovat něco, co je umění,“ doplnil Flašar.

Byl to právě Universal (po boku dalších hudebních gigantů jako Sony Music), který na firmu Suno podal žalobu. Nakonec došlo k dohodě, kdy Suno může používat hudbu těch umělců, kteří k tomu dají souhlas a takto vytvořený obsah dále licencovat.

AI hudba na prestižních hudebních žebříčcích

Zatímco velké společnosti navazují opatrná partnerství, Národní akademie hudebního umění a věd, která uděluje prestižní ceny Grammy, je váhavější. Už před třemi lety se rozhodla, že hudbě, kterou z velké části nevytvořil člověk, nebude udělovat ocenění. Otázkou ovšem zůstává, co to znamená z velké části.

V roce 2023 totiž cenu Grammy za nejlepší rockový výkon vyhrála píseň „Now and Then“ od Beatles, která využila umělou inteligenci vytrénovanou na hlasu Johna Lennona, aby dokázala z nekvalitní nahrávky extrahovat jeho hlas. Akademie nechává tuto definici vágní a není jisté, do jaké míry použití AI při tvorbě hudby bude vadit.

Hudba vytvořená umělou inteligencí přitom pomalu a jistě proniká na hudební žebříčky a do playlistů na Spotify. Příkladem může být například skladba Walk My Walk od autora s přezdívkou Breaking Rust. Ta obsadila první místo na žebříčku Billboardu, nejprodávanějších digitálních country skladeb. Andrew Chow z The Times upozornil, že žebříčky digitálních prodejů je velmi lehké zmanipulovat a pro první místo stačí skladbu koupit v nižších tisícovkách. Ať už byl úspěch této skladby organický nebo ne, zvědavost, kterou tímto píseň vyvolala, ji dostala až do top 50 poslouchaných skladeb na Spotify ve Spojených státech.

Stejnému zviditelnění došlo i v případě účtu Xenia Monet, za kterou už se tentokrát skrývá skutečná osoba a to Telisha Jones. Ta vytvořila tuto AI zpěvačku právě pomocí programu Suno AI, aby za ni zpívala písně, které Jones napsala. To ji dostalo jako první AI umělkyni na žebříček Billboardu, který srovnává skladby podle hranosti v rádiu.

Hudebníci a hudba z pera umělé inteligence

Podle Martina Flašara je možná jen otázkou času než se umělci naučí sami s AI pracovat. ,,Myslím, že by mohly vzniknout takové mikro sítě, které si budou umělci trénovat na vlastním obsahu,” zkusil přiblížit budoucnost AI v hudbě vědec.

„Pokud je tohle další pokrok v hudbě, tak to míříme do sedmého kruhu pekla,“ vyjádřil svůj názor na AI hudbu například Kryštof Klimeš, baskytarista brněnské kapely Delirium. „Já to zkoušel a umí to fajn věci, může to znít i poslouchatelně. Ale netvoří to nic nového,“ doplnil.

Podle Klimeše je na tvorbě hudby zásadní osobní rovina, kterou umělec do tvorby vloží.

„Myslím si, že tohle lidi dlouho bavit nebude,“ souhlasil s ním i zakladatel kapely Delirium Ondřej Veleba, „Tahle AI hudba povede k tomu, že lidi zase budou vyhledávat hudbu s chybami. Protože ty jsou na tvorbě to lidské,” řekl Veleba.

Na otázku, zda by mohla jednou hudba vygenerovaná umělou inteligencí nahradit a předčít živé umělce, Martin Flašar odpovídá, že záleží na tom, co znamená předčít. „AI hudba může být daleko komplexnější, méně očekávatelná. Může kombinovat styly, které by vás nenapadlo zkombinovat, takže v tomto smyslu může být nová,“ popsal vědec. Podle Flašara ovšem takové využití AI nejspíše nenajde a usadí v tvorbě takzvané užitkové hudby, tedy do reklam nebo do čekáren.