Odborníci: Umělá inteligence se stává nedílnou součástí tvůrčího procesu v audiovizi

Brno - Umělá inteligence se z nástroje stává nedílnou součástí tvůrčího procesu. Klíčovou výzvou je zachování lidskosti, kreativity a odpovědnosti, shodli se odborníci na konferenci AI v audiovizi 2025. Konference v brněnském studiu České televize se zaměřila na využití umělé inteligence ve filmové a televizní tvorbě. Odborníci z Česka i zahraničí představili praktické možnosti nasazení AI při výrobě audiovizuálního obsahu, diskutovali o jejím vlivu na nové formáty a proměnu mediální krajiny i o etických a právních otázkách spojených s jejím rozvojem.

Česká televize (ČT) na konferenci představila novou divizi pro strategický rozvoj umělé inteligence. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek uvedl, že chce, aby oddělení pomáhalo využívat umělou inteligenci správně a efektivně, s cílem zjednodušit a zefektivnit tvorbu. Zdůraznil přitom důraz na bezpečné a etické používání AI.

„Budeme se snažit doporučovat AI nástroje, které jsou vhodné pro televizi a její různá oddělení. Budeme sledovat nejzajímavější formáty, které AI implementují,“ uvedla ředitelka divize pro strategický rozvoj a AI České televize Alena Obermann Müllerová pro Stisk.

První blok konference se zaměřil na současné možnosti využití umělé inteligence v audiovizuální tvorbě. Řečníci ukázali, jak lze pomocí AI během několika hodin vytvořit realistickou reklamu či fantasy scénu s drakem – a to i na běžném notebooku. Představili různé přístupy: od generování celého videa na jeden příkaz až po kombinaci scénáře a přesných popisů záběrů pro větší kontrolu nad výsledkem.

„Postava sice vypadala jinak v každém záběru, avšak polovina lidí si toho nevšimla a ponořila se do příběhu, díky čemuž tyto nedostatky ignorovala,“ uvedl odborník na využití umělé inteligence v audiovizuální tvorbě Ondřej Svoboda po ukázce virálního videa POV: Přemysl Oráč influencer, které vytvořil s pomocí AI.

Diskutovalo se o praktických výhodách – rychlosti, efektivitě a nižších nákladech – ale i o omezeních. Mezi největší problémy zatím patří kvalita obrazu, konzistence postav a technické artefakty. Tvůrci se shodli, že hlavní překážkou rozvoje nebude financování, ale kreativita. AI nástroje se nejvíce uplatňují v reklamě a postprodukci, kde pomáhají s efekty, omlazováním či úpravami záběrů, zatímco dlouhometrážní tvorba zůstává doménou klasických filmařů.

Druhý blok se věnoval novým formátům komunikace a propojení umělé inteligence s publikem. Zazněly příklady ze světových médií – například NBC využila AI při olympijských hrách v Paříži k vytváření denních souhrnů o sportovcích, zatímco japonská NHK dokáže pomocí algoritmů zkrátit půlhodinové video do dvou minut během čtvrthodiny. BBC po rozmachu ChatGPT integrovala umělou inteligenci do svého systému, aby zefektivnila zpravodajství a nabídla veřejnosti kreativní využití technologií.

„Používáme AI model, který během dne vyhledává relevantní nové informace – třeba ze sociálních sítí, například o fotbalu – a z nich automaticky vytváří denní zprávy,“ uvedl právník BBC Daniel Tonkin.

O proměně mediálního obsahu mluvil také Kryštof Šafer ze společnosti Dramedy Productions, který označil vertikální formát za budoucnost audiovize. „Lidé z mobilu čerpají spoustu informací o světě, ani si to neuvědomují,“ doplnil s tím, že mobilní obrazovka působí intimněji a formát krátkých vertikálních videí umožňuje rychlou a dostupnou produkci. Diskuse se shodla, že AI už není jen nástrojem, ale součástí mediální krajiny, která mění způsob tvorby i spotřeby obsahu.

Třetí blok konference se zaměřil na právní a etické otázky využívání umělé inteligence v audiovizi. Advokátka Veronika Macurová Křížová představila základy etického přístupu k AI a zdůraznila nutnost transparentnosti a odpovědného používání podle evropského AI Actu. Mluvila o potřebě interních směrnic a kodexů, které by mapovaly, kdo a jak s AI pracuje. Profesor Radim Polčák z Masarykovy univerzity navázal pohledem českého práva a zmínil, že AI modely mohou být chráněny podobně jako projevy osobní povahy – například v případech, kdy herci propůjčují svůj vzhled či hlas.

Michaela MacDonald upozornila na proměnu kreativity v době syntetických médií a na právní roztříštěnost, kterou AI přináší. „Firmy zaujaly postoj, že se raději budou omlouvat a žádat o odpuštění, než aby předem žádaly o souhlas s použitím vlastnictví pro trénování svých modelů,“ uvedla. Zdůraznila nutnost jasně označovat syntetický obsah a zachovat člověka v centru tvůrčího i právního procesu – jako garanta ověřování, odpovědnosti a autenticity výsledného díla.

Konference se konala v rámci čtvrtého ročníku celonárodního festivalu Dny AI po celé České republice. Festival má za cíl představit umělou inteligenci v kontextu současných trendů a technologického vývoje. Konferenci organizovala Česká televize ve spolupráci se statutárním městem Brna.