Jihomoravský kraj akcelerační zóny vítá, na rozdíl od vedení obcí

Brno - V Jihomoravském kraji má vzniknout pět akceleračních zón pro rychlejší stavbu větrných elektráren. Projekt se týká 23 obcí. Veřejnost může posílat své připomínky do června. Do konce srpna poté zóny vejdou v platnost.

V polovině dubna vláda vyhlásila vymezení 94 akceleračních zón. Obce se nyní seznamují s dokumentem Ministerstva pro místní rozvoj. Prostor pro podávání připomínek tak budou mít jejich obyvatelé až do června. Své připomínky může posílat také Rada Jihomoravského kraje, která na rozdíl od části obcí zóny vítá.

„Mělo by se jednat o snížení administrativní zátěže pro menší stavební úřady, a to tím, že již dopředu bude jasně definováno, která území jsou pro stavbu vhodná,“ uvedl Petr Holeček, tiskový mluvčí Jihomoravského kraje. Dodal také, že konkrétní analýzy podkladů k akceleračním zónám pracovníci kraje stále zpracovávají.

Akcelerační zóny navazují na směrnici Evropské unie Red 3. Ta členské státy zavazuje k přípravě zákonů, které by urychlily proces přechodu na obnovitelné energie. V Česku to řeší novela zákona, konkrétně se jedná o Zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE). Podle něj má stavební úřad povinnost udělit povolení k výstavbě elektráren obnovitelných zdrojů energie do 60 dnů. Z tohoto zákona také vyplývá, že obce by měly být kompenzovány částkou 50 korun za vyrobenou megawatthodinu.

Vymezení zóny tedy neznamená, že by se v místech začaly okamžitě stavět větrné turbíny, ale jedná se o zkrácení procesu schválení výstavby. Na místní dodržování podmínek ochrany přírody jednotlivých vyznačených zón poté dohlížejí jednotlivá územní opatření, která Ministerstvo pro místní rozvoj rozeslalo obcím.

Tyto zákony připravovala a schválila již předchozí vláda Petra Fialy, vláda Andreje Babiše poté už jen vyznačila jednotlivé akcelerační zóny podle dříve zpracovaných posudků vlivu na životní prostředí (SEA) a dala změnu územního plánu vědět obcím. Z celkových 94 akceleračních zón je pět v Jihomoravském kraji. Jedná se o Tišnovsko, Kyjovsko, Hodonínsko a dvě mají poté vzniknout v okolí Miroslavi. Celkově zasahují do území 23 převážně malých obcí.

Miroslav v okrese Znojmo je jedna z těch, kde se vedení města proti vyznačení zón silně vymezuje a v připomínkovém řízení se vysloví proti. Starosta Miroslavi Martin Plechatý (Zelená Miroslav) řekl, že sepisuje dopis hejtmanovi Jihomoravského kraje. Na nesouhlasném stanovisku se zastupitelstvo shodlo minulé úterý.

„Za nás to nedává absolutní smysl, v dopise chceme sdělit hejtmanovi, že je to celé špatně naplánované,“ uvedl starosta po telefonu. Na webu obce poté vedení vysvětluje důvody nesouhlasu. Jedná se o narušení letového koridoru na letišti v Miroslavi, nebo také přestavby velké křižovatky poblíž zóny a ohrožení hnízdišť tažných ptáků v místním rybníce.

V Břežanech již větrný park stojí

„Já vím, že jsou větrníky v Břežanech. Takže jestli jsou zde větrné koridory, tak by se to tu vyplatilo postavit. Lidé si myslí, že je to hlučné, ale já myslím, že zase tolik ne,“ řekla Drahomíra Honzová, která je z nedalekých Jiřic a na větrné elektrárny v sousedních Břežanech tak má výhled. O tom, že zde má být zřízena akcelerační zóna, ovšem předtím vůbec nevěděla. V Břežanech, vzdálených od  Miroslavi necelých devět kilometrů, se přitom už větrný park nachází, dokonce je se svými pěti turbínami největší v celém kraji.

Podobně jako paní Honzová smýšlí i kavárník Karel. To, že na území Miroslavi bude zřízena akcelerační zóna, se dověděl ze sociálních sítí. „Viděl jsem na Facebooku přeškrtnutý větrník, že prý obec řekla, že je nechce. Mně osobně by to vůbec nevadilo. Jezdím kolem nich v Rakousku na kole. A že by tam byl hluk, se říct nedá,“ vysvětlil.

Vedení Jihomoravského kraje podle Holečka o nesouhlasu a obavách části obcí ví. „V tomto ohledu je kraj s obcemi rovnocenný, své připomínky můžou přednést na veřejném projednání,“ řekl Holeček.

Právě na veřejném projednání, které se koná 15. května v Praze, mohou kraje, obce i občané vznést své dotazy. Debata s veřejností je součástí již Evropské směrnice Red 3, která zapojení místních komunit vyžaduje. Veřejné projednání počítá pouze s dotazy. Připomínky je možné podávat pouze písemně. Vyhláška navíc neomezuje, kdo je může podávat, pokud je podá do 1. června. ZOZE poté neukládá vymezení zón pouze státu, ale může je zřídit kraj i obecní samospráva.