Místo suverenity přinesl oběti, říká o uranovém paktu historik

Jaký je historický kontext vzniku uranových koncentračních táborů?

Máme obecně za to, že nás Rudá armáda v roce 1945 osvobodila, což je jedno z šílených vítezství totalitních režimů. Když na sebe nacisti a komunisti vzájemně útočili, snažili se jedni druhých využívat, aby se legitimizovali ve většinové společnosti. Je absurdní, když dnes někdo prohlásí, že za nás Sověti bojovali. Spatřuji v tom nesvéprávnost. Dnem vítezství de facto válka neskončila, ale měla pokračovat v občanské válce. Stalinovi nešlo o osvobození středoevropských zemí, dokonce ani Rusů samotných. V dobách, kdy ve střední Rusi řádil hladomor, byl schopen ze strategických důvodů do Evropy posílat obilí. Konec války byl jen krok ve snaze ovládnout Evropu. A uran pro výrobu jaderných zbraní byl toho plánu součástí.

Proč Sověti roku 1945 iniciovali dohodu s Československem o uranové těžbě?

Ve čtyřicátých letech začali Sověti vnímat důležitost atomových bomb. Potřebovali dostatečné množství uranu, aby naplnili svůj jaderný program cílený proti USA. V Československu jako v žádné jiné oblasti sovětského vlivu tato naleziště byla.

Proč těžbu českoslovenští politici umožnili?

Po roce 1945 nebyla obnovena Masarykova demokracie, naopak se ten režim proti předválečnému Československu vymezoval. V reakci na události za Protektorátu docházelo k bolševizaci země a rok 1948 už byl jen stvrzením. Edvard Beneš si myslel, že když vyjde Sovětskému svazu vstříc, bude suverenita Československa vůči Německu zaručená. Tak zapříčinil, že jsme se stali sovětskou kolonií. Veškeré jednání s bolševiky přitom probíhalo tajně, za zády spojenců. Tenhle „druhý Mnichov,“ byl ještě násobně horší než ten v roce 1938. A to třeba proto, že Beneš Stalinovi odevzdal Podkarpatskou Rus, čímž způsobil kulturní i fyzickou likvidaci jejích obyvatel. Usmyslel si, že závislost na zločinné velmoci zajistí existenci státu.

Co z dohody tedy získalo Československo?

Byly tam nějaké kompenzace jako přínosy z jaderného výzkumu nebo dovoz z uranu vyrobeného radia, které se užívalo pro léčebné účely. Ekonomický přínos ale vlastně neexistoval. Brzy došlo ke změně podmínek dohody, na kterou začalo Československo doplácet. Sověti si kupříkladu prosadili snížení podílu investic do československého průmyslu nezbytného pro těžbu. V popředí vzniku dohody tudíž stály důvody politické.

Vrátím se k tomu, co jste říkal před chvílí. Proč jsou Češi, jak říkáte, „nesvéprávným národem“?

Pořád existuje společnost, co se neosvobodila od bolševické propagandy. Podle toho také dopadají volby. A přitom už František Palacký v roce 1848 mluvil o tom, že univerzální ruská říše by byla neštěstím bez hranic. Dnes vidíme, že ti takzvaní vlastenci mávají českou vlajkou a jsou proti Evropské unii, kde může suverénní Česko existovat v rovnoprávném svazku. Opět se ocitáme v pozici mezi Německem a Ruskem.

Kdo v koncentračních táborech vlastně pracoval? 

Počet dobrovolných civilních horníků byl od začátku nedostatečný. Komunistické úřady tam proto posílaly německé válečné zajatce. Od roku 1948 pak začal režim v táborech ve velkém zaměstnávat kriminální i politické vězně. Nejdříve úřady politické vězně umisťovaly izolovaně od kriminálních trestanců, takže se mohli vzdělávat a zachovávat si morálku. Jenže později režim vězně slučoval, aby politickým vězňům zkomplikovat život. Z kriminálníků dokonce dělal dozorce a využíval je k šikaně politických zajatců. Tábory za dobu jejich existence prošly desítky tisíc vězňů.

Jaké byly vězeňské denní podmínky? 

V lecčem byly srovnatelné s podmínkami v nacistických koncentračních táborech. Na denním pořádku se objevoval hlad, šikana od dozorců a zanedbávaná hygiena. Navíc tu vězně ohrožovala radiace, která kvůli absenci ochranných pomůcek způsobovala zohavení kůže a další závažná onemocnění. Mnozí si z táborů odnášeli zdravotní problémy na celý život. Desítky lidí v táborech umřely v důsledku utýrání a spousta lidí umrzla. V Jáchymově teploty dosahovaly klidně −30 °C a vězni pracovali v tenkém oblečení. Baráky si vězni na noc mohli vytápět jen omezeně.

Kdy došlo k ukončení uranové těžby a uzavření těchto táborů? 

Po úmrtí Stalina a vývoji v technice získávání uranu docházelo k postupnému útlumu táborů. Během padesátých let jejich činnost klesala a počátkem let šedesátých byly poslední tábory s účelem těžby uzavřeny. Některé prostory však do dnešního dne slouží jako funkční věznice, památníky nebo naučné stezky.