Slováci v Brně: Jsme blízko domova a daleko v předstihu

Brno - Druhé největší slovenské město leží na Moravě. Mozky ze Slovenska totiž nemusí jezdit daleko, aby dosáhly na západní příležitosti, ve kterých se mohou realizovat. Chválí otevřenou atmosféru a sounáležitost komunity. V současnosti tvoří slovenští občané významnou část z šesti set tisíc obyvatel Brna. Přes šest tisíc jich tu žije a dalších sedm tisíc ve městě přebývá dočasně.

Zdejší slovenská komunita se podílí na občanském aktivismu, často díky sdružením jako je Brněnská kavárna. Organizace reaguje na události na Slovensku a po vzoru dalších slovenských kaváren z evropských měst ukazuje, že jim na demokracii doma záleží. „Říkáme si nová diaspora, protože jsme aktivní v prosazování občanské společnosti a demokracie. Nesoustředíme se jako jiné spolky jen na kulturní dědictví,“ říká členka Brněnské kavárny Mária Jakabová.

**** clink rendering error ****

Protestními a vzpomínkovými shromážděnými reaguje kavárna na aktuální slovenské dění. Uspořádala rovněž novinářskou diskusi o neměnných „kazech“ Slovenska při příležitosti výročí vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky.

Jednou nohou zůstávají na Slovensku

Morava láká Slováky zejména proto, že jim umožňuje sehnat si přiměřené povolání, nebo to, co je pro ně zajímavé, aniž by klesli na společenském žebříčku. Navíc se tu cítí příjemně, protože je Češi nevnímají jako cizince a nenutí je mluvit česky. „Často díky tomu mentálně neopouští svou zemi,“ popisuje sociolog Michal Vašečka.

Slovenské školství může postrádat uvolněnou atmosféru, kritické myšlení nebo mladé talenty. „Kvalita je vedle zahraničí nesrovnatelná. Utéct do zahraničí proto zkusí téměř každý. Někdo se spokojí s Českem, jiní míří dál na západ, “ vysvětluje investigativní novinář dlouhodobě žijící v Česku Dávid Pásztor. Majetnější Slováci si sice v Brně materiálně spíše pohorší, ale zato se dostanou mezi intelektuální elity, které opouští prostředí slovenských měst.

Brno je platformou pro občanský aktivismus

„V Brně jsem mohla konečně otevřeně diskutovat, společnost je otevřená odlišnostem,“ zmiňuje Jakabová počátky svých studií. Rozprostírá se tu kulturní bohatství – přibývá nezávislých platforem inspirativního myšlení. Prostředí Slovákům umožňuje šířit povědomí o problémech. A protože z českého vnějšku na komunitu nepůsobí žádný nátlak, vznikají pevně semknuté a aktivisticky silné slovenské bubliny.

Protože mají mezinárodní zkušenost, sledují brněnští Slováci podle Jakabové domácí situaci s odstupem, komplexněji. „Kdyby si vlády na svou diasporu vzpomněly i jindy než před volbami, mohly by mozky ze zahraničí pomáhat z dálky,“ míní.

Dětem vzdělaných Slováků se dostává svěžího ovzduší

„Slovensko systematicky přichází o budoucí špičky a noří se do průměrnosti. Nepřipouští si, že to není o penězích,“ tvrdí sociolog. Omezené vzdělanostní komunita se schází s nedostatkem vybavení a mentální podpory.

V moravské metropoli se Slováci rychle zvykají, protože umí zužitkovat jejich schopnosti a nabízí zázemí pro příjemný život. Takový příliv se na městském ovzduší podepisuje. Zatímco lidská síla tlačí Moravu dopředu, na Slovensku podle Vašečky situace stagnuje.

Odchod se týká hlavně mladé generace. Sám o sobě je vlastně žádoucí, protože předpokládá návrat se zahraniční zkušeností, nějakým kapitálem. Jenže k návratu už dochází méně, což vyvolává otázku, kdo vydělá na důchody. Populace stárne a statisíce Slováků žijí v zahraničí. Absence mladých talentů ovlivňuje kvalitu a aktuálnost vysokoškolského systému – nevzniká tlak na vývoj vzdělávání.

Konec odlivu zůstává v nedohlednu

Slováci tvoří nejpočetnější skupinu zahraničních studentů na Moravě. Mnoho z nich tu po studiích zůstává žít. Za jakých okolností by se takoví na Slovensko vrátili? Podle Andreje Bána, slovenského novináře Denníku N, to není jen otázka ekonomiky a politiky. Záleží rovněž na tom, zda Slováci ve své zemi vidí budoucnost. „Pokud v ni nevěří, pak země tu budoucnost mít nebude,“ uvažuje. Situace eskaluje už od vstupu země do EU. Jak míní Vašečka, tehdy ještě Slováci věřili, že má země šanci. Naděje se ale postupně vytrácí.

Jenže v posledních letech se situace v České republice ubírá podobným scénářem. „Nakonec možná právě to může lidi motivovat vrátit se z Česka domů, protože už jim bude jedno, ve které ze dvou zemí budou nespokojení,“ dodává Jakabová s myšlenkou, že by spolu národy měly spolupracovat a předcházet tak opakovaným problémům.

V současnosti odliv stále sílí. Jen v Brně vzrostlo slovenské obyvatelstvo za posledních pět let o 26 %. Mladí ze země neprchají, jen se pokouší jinde hledat to, co jim Slovensko nemůže dát. A doma by rádi nasbíranými zkušenostmi přispěli. Otázkou zůstává, jestli je Slovensko bude chtít přijmout a aktivně na trhliny způsobující odchod zareaguje. Zatím to totiž vypadá, že systém už s odchozími do zahraničí nepočítá a za své je přijímají města jako je Brno.