O místech, kde žijí lidé omezení na svobodě: Noc práva otevřela dveře do Kanceláře ombudsmana

Brno - V rámci celorepublikové akce Noc práva mohli lidé nahlédnout do Kanceláře ombudsmana a dětského ombudsman v Brně. Letošní ročník se zaměřil na život lidí omezených na svobodě, jejichž práva ombudsman hájí. Počet lidí, kteří se na instituci obracejí, stále roste, včetně těch týkajících se práv nezletilých. Tyto případy od července loňského roku zastupuje dětský ombudsman. U většiny podaných podnětů právníci pochybení na straně úřadů odhalí.

Kancelář ombudsmana a dětského ombudsmana v Brně se včera otevřela veřejnosti. V rámci letošního ročníku Noci práva se zaměřila na téma života lidí omezených na svobodě. Kromě prohlídky sídla ochránců práv připomněla dokument režisérky Zuzany Dubové v roku 2024: Běhej, abys nebyl znovu vězněm, který vypráví o třech bývalých vězních, kterým po návratu z výkonu trestu pomohl zpátky do běžného života běh.

„Chtěla bych, aby se lidé na vězně nebo bývalé vězně zkusili podívat jinýma očima, protože často vidíme jen předsudky,“ uvedla film režisérka. Volbou tohoto tématu chtěli organizátoři upozornit na dvacetileté výročí ombudsmana jako národního preventivního mechanismu. Od roku 2006 právníci ombudsmana objíždí místa, kde jsou lidé omezení na svobodě a posilují jejich ochranu před špatným zacházením. Patří mezi ně věznice ale i dětské domovy, domovy pro seniory, nebo třeba psychiatrické nemocnice.

O zkušenostech z výkonu trestu, ale i ze života po propuštění promluvili protagonisté dokumentu. Většina z nich o funkci veřejného ochránce práv a možnosti se na něj obrátit při pobytu ve vezení nevěděla. „Slyším o tom dnes poprvé. Na pobyt v opavské věznici si stěžovat nemůžu. Co mi ale hodně vadilo byla doba na záchytce. Byla jsem tam 24 hodin denně sama mezi čtyřmi stěnami. A byla jsem zmatená. Chyběla mi právě někdo, na koho bych se mohla obrátit,“ sdělila Jana. Nevědomost potvrdil i Kryštof, který si trest odpykával v Kuřimi. „I kdybych o tom věděl, stejně bych ombudsmanovi dopis nenapsal. Všechnu poštu jsme museli odevzdávat otevřenou, bál bych se, že si ještě pohorším,“ doplnil.

Čísla podnětů rostou

Přesto dopisů z věznice přijde ombudsmanovi ročně zhruba čtyři sta. Celkové číslo podaných podnětů se potom běžně pohybuje okolo sedmi až osmi tisíc. Podle vedoucího Kanceláře ombudsmana a dětského ombudsmana Pavla Pořízka se na ně lidé obracejí čím dál častěji. „Ta čísla rostou, za loňský rok jsme pro oba ombudsmany obdrželi 9 400 podnětů,“ vysvětluje. Také dodává, že se lidé častěji trefují do pole jejich působnosti a oni tak pomou převzít zhruba čtyři z pěti podnětů.

Instituce se zabývá pouze veřejným právem, spory v rámci práva soukromého řešit nemohou. V takovém případě ale můžou poradit, na koho se obrátit. „Nejvíce podmětů chodí na odbor sociálního zabezpečení,“ sdělil Pořízek. Jedná se například o špatně započtený důchod, dávky v nezaměstnanosti nebo dávky pěstounské péče, dodal. Ve většině případů podaných podnětů právníci chybu zjistí. „Problém společnosti je v tom, že v 97 procentech případů, kdy se na nás lidé obrátí zjistíme, že úřady pochybily a vydali nezákonné rozhodnutí,“ řekl současný ombudsman Stanislav Křeček.

Na práva nezletilých dohlíží dětský ombudsman

Dětský ombudsman se zaměřuje na případy, kdy může být na svých právech dotčeno dítě. „I když jsou nositeli stížnosti rodiče, ale týká se to práv dítěte, spadá případ pod dětského ombudsmana,“ řekl ochránce práv dětí Vít Alexandr Schorn. Upřesnil, že většina podnětů přichází právě od dospělých. Případy, kdy si o pomoc přijde zažádat samo dítě, ale zažívá také. Než byla funkce zřízena posílali děti jen malé desítky dopisů ročně. Od té doby jejich počet roste, a Kancelář očekává až stovku podnětů za rok jenom od dětí. „V poslední době jsou častější stížnosti týkající se škol, to bude do budoucna dost možná velká oblast,“ okomentoval Schorn.

Zda případ spadá pod ombudsmana nebo toho dětského rozhoduje věková hranice osmnácti let. „Když se novela přijímala, byla ve hře i varianta, že by se vztahovala i na mladé dospělé,“ vysvětlil Pořízek. V konečném rozhodnutí ale hrála roli definice v Úmluvě o právech dítěte, kde je hranice stanovena právě na osmnáct let.

Brno město práva

Noc práva vznikla s cílem přiblížit právo lidem, a to formou přednášek, exkurzí nebo divadla. Každým rokem se koná kolem dala 6. března k upomínce nabytí účinnosti Ústavní listiny Československa jako prvního ústavněprávního dokumentu československé státnosti. Nultý ročník ale proběhl už v roce 2019 v Brně. O rok později se do projektu zapojila i Otrava a Olomouc. Letos mohli lidé program navštívit v devíti městech po celé republice.