Ze soboty na neděli se změní čas. Noc se zkrátí o hodinu

V neděli 31. března ve 2:00 se ve všech státech Evropské unie posune čas o hodinu dopředu, tedy na 3:00. Standardní zimní čas se opět změní na čas letní. Většina Čechů by každoroční přetáčení ručiček zrušila a čas sjednotila. Nejednotné názory ovšem panují v otázce, zda zavést celoročně pouze zimní nebo letní čas.

Šetření výzkumné agentury STEM/MARK z října minulého roku mezi obyvateli ve věku 15–64 let ukázalo, že střídání letního a zimního času většině Čechů vadí a nejraději by ho zrušili. To platí zejména u lidí nad 45 let. V této skupině se pro zrušení vyslovilo více než 80 %, v celé populaci pak 67 %. Pouze třetina Čechů uvádí, že jim střídání zimního a letního času vyhovuje.

Zásadní roli sehrává věk. Mladým lidem tolik nevadí, že se dvakrát ročně čas o hodinu posune, a někteří z nich v tom dokonce spatřují pozitivní přínosy. S věkem roste i nespokojenost se střídáním zimního a letního času. „Příčinu lze nejspíše hledat ve schopnosti adaptace našeho organismu na tyto změny. Mladí změnu času příliš neřeší a nový režim přijmou v podstatě ze dne na den, ale starším lidem trvá mnohem déle, než si na časový posun zvyknou,“ komentoval výsledky šetření analytik STEM/MARK Radek Pileček.

Důvody, proč si většina lidí přeje zrušit střídání letního a zimního času, jsou velmi různorodé. Asi nejvíce se řeší dopad na zdravotní stav a psychickou pohodu. Při úvahách o zavedení jednoho času se v minulosti vždy hojně zmiňovala souvislost s ekonomickou výkonností a potenciálním vlivem na národní hospodářství.

Původní myšlenka o hodinu posunutého letního času přišla v době 1. světové války s cílem dosáhnout poklesu spotřeby petroleje při svícení. Zřejmě i proto někteří respondenti komentovali, že jde pouze o historický přežitek, který již v dnešní době není opodstatněný. "Posun času šetřil spotřebu elektřiny pro svícení. Hlavně díky využití účinnějších technologií, jako například LED svítidel, spotřeba elektřiny pro osvětlení kontinuálně klesá," uvedl mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž loni na podzim pro ČTK.

„Přechodem na letní čas se v Česku před pandemií a válkou ušetřilo elektřiny zhruba za 50 milionů korun ročně. Dnes to bude kvůli růstu cen energií, který od té doby nastal, zhruba 80 milionů. To je ovšem údaj, jenž platí za celý rok a za celou republiku. Z hlediska jednotlivce je to velká suma, z hlediska státu plivnutí do moře,“ vysvětloval vliv změny času na ekonomiku státu na sociálních sítích hlavní ekonom společnosti TRINITY BANK a.s. Lukáš Kovanda.

Při hledání důvodů, proč naopak třetina Čechů se zrušením povinného střídání letního a zimního času ve státech Evropské unie nesouhlasí, vychází na povrch odpor ke změnám. Druhá vlna nevole se pak snáší v kontextu případné nejednotnosti časů v sousedních zemích. „Přestože různá direktivní nařízení, která vzejdou z EU, většina lidí v Česku moc ráda nemá, 55 % dotázaných se domnívá, že by měl ve všech členských státech Unie platit stejný formát střídání či nestřídání času. Pokud by si každý stát rozhodl podle svého, byl by v tom strašný zmatek,“ uvedl analytik Pileček.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v roce 1915. O dva roky později se však zrušil. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodiny v době energetické krize na konci 70. let. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců. K sezónním změnám času proto dochází v poslední březnovou a v poslední říjnovou neděli.

Evropská komise v roce 2018 navrhla zrušení střídání času. Členské státy se ale nedohodly, který čas bude platit trvale. Česká vláda tak v září 2021 schválila nařízení, podle kterého se bude čas měnit i v dalších pěti letech.

Pokud by se měli Češi rozhodnout, zda chtějí zavést celoročně letní nebo zimní čas, vyhrála by varianta času letního, který chce 40 % dotázaných. 31 % respondentů naopak preferuje zimní čas. Zbylých 29 % lidí nemá jednoznačné preference. I v tomto případě existují značné rozdíly podle věku. „U mladých lidí pod 30 let dominuje preference letního času, protože mladí jsou častěji takzvané sovy a ocení sluneční svit spíše ve večerních hodinách. Starší lidé nad 45 let naopak dříve vstávají, proto by jim přišlo lepší mít celoročně čas zimní,“ hodnotí výsledky průzkumu analytik Pileček.