Díky kavárně jsem dospěla, říká podnikající studentka

Karolína Špačková je studentka druhého ročníku marketingové komunikace na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské v Ostravě. Loni na podzim navíc začala podnikat. Na náměstí ve Štramberku otevřela Ušatou kavárnu. Přestože její podnikání už od samého začátku komplikuje pandemie koronaviru, je za své rozhodnutí ráda. „Kdybych neměla kavárnu, seděla bych v téhle divné době nejspíš doma, učila se do školy a sledovala Netflix. Vždycky jsem ale byla akční. Proto jsem šťastná, že mám práci a můžu dělat něco produktivního," vysvětluje.

Jak jste přišla k vlastní kavárně?

Kamarádka za sebe před pár lety sháněla někoho na záskok do Jaroňkovy pekárny, která stála na místě dnešní kavárny. Lidé si tam mohli nejen koupit domácí pečivo, ale také si sednout a objednat kávu nebo čaj. Nic jsem od toho nečekala, šla jsem pomoct, ale nakonec to byla má první dlouhodobá brigáda. Šéfová mě postupně všechno naučila. Od osmnácti let už jsem pracovala jako vedoucí a zaučovala ostatní, přestože jsem pořád byla oficiálně brigádník. V roce 2019 původní majitel pekárnu i okolní domy nabídl k pronájmu. Toho využili tři mladí muži. Po loňské letní sezoně se ale rozhodli podnik zavřít. Já jsem za nimi šla s tím, jestli by nešlo ještě něco udělat. O týden později mi jeden z nich volal a ptal se „Kájo, berete kavárnu?“

Vy jste tedy jeho nabídku přijala?

Nejdřív jsem to považovala za naprosto šílený nápad, navíc na podnikání nebyla kvůli pandemii vhodná doba. Netušila jsem, jak bych mohla dohromady studium a provozování kavárny stíhat. Ani jsem nevěděla, z jak to celé uchopit, hodně věcí bylo špatně a vyžadovalo změnu. Ale nakonec jsem výzvu přijala.

Podnikání během pandemie

Rozjížděla jste kavárnu v době, kdy podobné podniky krachovaly. Nebála jste se?

Mám ji v podnájmu od začátku října. Tehdy už se schylovalo k další vlně koronaviru, ale pořád mohlo všechno fungovat. Když pak vláda rozhodla o uzavření všech podniků, myslela jsem, že před Vánoci už budeme moct zase otevřít. A pokud ne, tak alespoň hned po nich. Dívala jsem se na to příliš optimisticky. Pořád mě ale uklidňoval fakt, že máme alespoň výdejní okénko. Loni jich v okolí ještě moc nebylo, konkurence přišla až letos. Zpětně mě mrzí, že jsem si živnostenský list nevyřídila dříve. Jelikož jsem se stala podnikatelkou až během pandemie, nemám teď nárok na žádné dotační programy spojené s koronavirovými opatřeními.

Předpokládám, že s provozováním kavárny přibylo hodně starostí. Co je časově náročnější - podnikání, nebo studium vysoké školy?

Více času mi zabírají povinnosti spojené s kavárnou. Když jsem s podnikáním začala, byla jsem vhozená do světa čísel a papírů, které jsem nikdy předtím neviděla. Najednou jsem se musela naučit, jak se dělají objednávky, odvody a faktury. Může se to zdát snadné, ale věnuji tomu velké množství času. Přestože studuju marketing, ve škole jsme se tyto věci učili spíše teoreticky a z pohledu velkých firem. Učivo se dá vždycky nějak zvládnout. Navíc k němu existují materiály. Když mám udělat úkol, například napsat esej, mám to většinou za chvíli hotové.

Důležité je mít motivaci

Máte nějaké tipy, jak být takhle produktivní?

Ráda si aktivity plánuju. Pomáhá mi, když si sepisuju úplně všechno, co musím udělat. Když mě láká prokrastinace, podívám se na dlouhý seznam úkolů a nakopne mě to. Hlavně se snažím práci dělat postupně a ne až na poslední chvíli. To mě dovádí k šílenství. Je důležité mít motivaci, bez ní by to nešlo.

Zbývá vám nějaký volný čas?

Moc ne. Vždycky jsem byla hodně vytížená. Odmala jsem navštěvovala různé kroužky. Byla jsem členkou dětského zastupitelstva a účastnila se různých projektů. Na střední škole k tomu přibyly ještě další aktivity. Teď na vysoké mi pomáhá online výuka, protože dojíždění do Ostravy je opravdu časově náročné.

A až se obnoví prezenční výuka?

Určitě si zařídím individuální studijní plán. Nevím, jak bych to zvládala, kdybych musela ještě pravidelně dojíždět. Jsem ráda, že mám teď vyučování online, a tím pádem také více času se pořádně připravit na letní sezonu. Ve Štramberku bývá o prázdninách opravdu hodně turistů. Mám teď alespoň možnost zaučit brigádníky, kteří mi budou přes léto pomáhat.

Těším se, až zákazníci zaplní terasu

Co vám podnikání přineslo?

Řekla bych, že díky kavárně jsem dospěla. Začala jsem řešit reálné problémy. Už to nejsou jen pomyslné případové studie do školy. Člověk musí najednou uvažovat o situacích, které dříve vůbec nepředvídal. Podnikat už v průběhu studia je fajn. Přináší to určité daňové výhody a navíc se jedná o ideální dobu, kdy začít. Přemýšlet až po škole, čemu se chce člověk věnovat, je pozdě. Navíc některé univerzity ve spolupráci s kraji podnikající studenty podporují. Například prostřednictvím praktických předmětů nebo start-upů.

Jsou chvíle, ve kterých svého rozhodnutí podnikat litujete?

Je pravda, že letošní březen byl pro mě hodně náročný. Hlavně když vláda vydala zákaz volného pohybu osob mimo obec. K našemu výdejnímu okénku tím pádem téměř nikdo nechodil. Ani se mi nevyplatilo tam být. Ale všechny špatné věci mě zároveň motivují, protože vím, že je musím překonat. Taky mi hodně pomáhají lidé, které mám kolem sebe.

Jaké máte plány, až pandemie koronaviru skončí?

Optimisticky odhaduju, že kavárnu normálně otevřeme v polovině května. Rozhodně se na to těším a momentálně připravuju letní nabídku. Protože bude teplo, ráda bych využila venkovní terasu. Pokud ale vláda zase vydá nějaká omezení, například povinnost rozmístit stoly do dvoumetrových rozestupů, bude to asi problém. S takovou se mi jich na terasu moc nevejde.