Zástupci Masarykovy univerzity truchlili za oběti nacistického režimu

Brno - Členové akademické obce Masarykovy univerzity (MU) se dnes v podvečer sešli v areálu Kounicových kolejí, aby uctili památku obětí nacistického režimu - nejen profesorů a studentů, ale všech, kteří byli za svá přesvědčení vězněni, mučeni a popravováni. Opět si tak letos připomněli, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo a že chce velkou odvahu a sílu je udržet.

Smuteční shromáždění začalo výčtem jmen obětí. Následně zástupci všech deseti fakult spolu s rektorem MU položili u památníku v Kounicových kolejích věnce na výraz soustrasti.

Rektor MU Martin Bareš ve své řeči, připomněl že Kounicovým kolejím se kvůli krutostem, které se zde odehrávaly, dlouhá léta přezdívalo Golgota Moravy. „Připomínat si příběhy lidí má smysl. Z příběhů všech zde umučených a zavražděných zaznívá trvalé varování, že zlu je vždy třeba čelit v jeho počátcích. Témata, ke kterým se tu dnes vracíme, vedou k zamyšlení nad významem boje za svobodu a nad hodnotou hrdinství tváří v tvář evidentnímu zlu. . Během éry temnoty se ale navzdory nepřízni osudu v každém okupovaném městě a vesnici našli jednotlivci, kteří odmítli dopustit, aby světlo svobody zcela pohaslo. Byli to obyčejní lidé – občané, kteří riskovali vše pro sen – svobodu,“ pronesl ve své řeči, kterou zakončil citací z konce knihy Válka s mloky od Karla Čapka.

Po rektorovi promluvil předseda studentské komory Akademického senátu (AS) Dominik Levíček. „Ještě nejsme ve fázi, kdy je čas na boj jako takový, ale přišel čas učit se funkční komunikaci. V podstatě to říkal i Masaryk ve svém dopise: Vzdělávání je klíč. Vzdělávat ale nemusí jen učitelé a akademici, vzdělávat může každý z nás a o svobodu se musíme zasazovat každodenně,“ vyzval ostatní ve své řeči.

Spolu s Dominikem Levíčkem pak další dva bývalí předsedové studentské komory AS četli básně Jana Floriana, bývalého děkana Lékařské fakulty, který v době okupace ostře vystupoval proti uzavření vysokých škol. Brzy po nástupu Heydricha k moci byl zatčen. V roce 1941 byl vězněn právě v areálu Kounicových kolejích, o rok později byl popraven v koncentračním táboře. Sbírka Písně filosofické, ze které mluvčí předčítali každý jeden úryvek, vyšla krátce po jeho uvěznění.

Úctu obětem přišel vzdát i Lukáš Kapinus, který nesl věnec za farmaceutickou fakultu. „Historii je důležité si připomínat. Jako členové akademické obce bychom měli mít touhu a poslání dozvídat se a hledat pravdu,“ komentuje, proč na shromáždění dnes přišel.

Na akci nechyběla ani Jaroslava Kacetlová, archivářka MU. „V archivu uchováváme informace o profesorech, kteří zde během nacismu zahynuli. Je to sice otřepaná fráze, ale je pravda, že dějiny se neustále opakují a my se z nich musíme poučit, abychom neopakovali stále ty stejné chyby. Myslím si, že kdyby víc lidí vědělo, co se tu v minulosti odehrávalo, co tehdy lidé prožívali a jak to vnímali, mohli bychom si ušetřit mnoho problémů,“ uvedla.

V roce 1939 přepadli příslušníci gestapa stále ještě studentské koleje. Zatkli několik desítek studentů, které následně odvedli do koncentračních táborů. Ten, kdo zátah přežil, se musel odstěhovat. Koleje poté sloužily jako vězení pro vysokoškolské učitele, odbojáře a vlastence, kteří odsud byli odváženi na popravu. Když se po válce poměry otočily, koleje se staly vězením pro kolaboranty a nacisty. Až po několika dalších letech se kolejím vrátil jejich původní účel. Na připomínku těchto historických událostí je na místě umístěn Památník vítězství nad fašismem s bronzovým reliéfem Vlastenec. MU pořádá pietní akce na památku zesnulých od roku 2019.

Na konci akce mohli návštěvníci ještě položit květinu k Památníku nebo rozsvítit svíčku.