Lidé ve stavu po užití psychedelik potřebují pomoc, většina neví, jak na to

Homepage

Lidé ve stavu po užití psychedelik potřebují pomoc, většina neví, jak na to
Halucinogenní houby s obsahem psilocybinu jsou jedny z nejčastějších psychedelických návykových látek. Ilustrační foto. Foto: Barbora Výrostková

Brno – O psychedelikách, tedy návykových látkách způsobujících změny nálad, vnímání a vědomí není obecně velká informovanost. Zejména z tohoto důvodu je lidé často užívají způsobem, který může být nebezpečný jak pro ně, tak i pro jejich okolí. To uvádí stránky projektu PsyCare, který pomáhá lidem v akutních stavech způsobených psychedeliky. Proto jezdí například na festivaly, kde je výskyt požití vedoucí do nepříjemných situací častý. Společně s Českou psychologickou společností se věnují také osvětě a vytváření prostoru pro otevřenou diskuzi.

V rámci PsyCare pomáhá také studentka medicíny Tereza Klučková, která se zabývá výzkumem přetrvávajících účinků psilocybinu, neboli látky obsažené v lysohlávkách.„Psychedelika mohou mít na psychiku delší pozitivní i negativní vliv. Nejsou ale pouze nebezpečné a škodlivé, momentálně se zkoumají pro potenciál léčit některá duševní onemocnění. Hodně závisí na kontextu užívání, zejména tom rekreačním,“ uvádí na osvětové přednášce PsyCare.

Klasická psychedelika působí přes serotoninové receptory, které přenáší nervové vzruchy a podílejí se na vzniku nálad. Z nejznámějších sem patří látky LSD a psilocybin. „Vzhledem k tomu, že se soustředíme na ovlivňování vnímání jako celek, řadíme sem i MDMA (látka užívaná samostatně nebo v tabletách extáze pozn. red.) nebo ketamin. Tyto látky fungují na odlišném principu, ale v rámci rekreačního užívání jsou hodně časté,“ vysvětluje Klučková.

Bezpečnost psychedelik závisí na kontextu

Jsou tři základní pravidla, jak předejít nepříjemné zkušenosti. Prvním je set, tedy vnitřní nastavení člověka po fyzické i psychické stránce a vlastní záměr. Poté setting, což je místo, kde se zkušenost odehrává. A nakonec látka, také její čistota, množství a kombinace s ostatními. „Rozhodně se nedoporučuje zkoušet psychedelika v případě, že člověk trpí například schizofrenií, protože může spustit záchvat. Podobně když člověk trpí epilepsií nebo srdečními onemocněními,“ říká studentka medicíny.

Nebezpečím při užití MDMA je serotoninový syndrom. Spouští se, když je v organismu serotoninu nadmíra. Nevyplavují ho totiž pouze psychotika, ale i některé léky, například antidepresiva a léky na úzkost. Vzniklý stav může člověka ohrozit na životě. Příznaky jsou horečka, křeče, zvýšená srdeční aktivita či ochablost. „U klasických psychedelik jako je LSD není syndrom častý. S čím se ale na PsyCare hodně setkáváme, je zranění z důsledku dezorientace a nevhodného settingu a dále kombinace s dalšími látkami jako je marihuana. Je dost nepředvídatelná a neví se, co se stavem může udělat v podobě zesílení, prodloužení,“ popisuje Klučková.

U ketaminu, který je z této skupiny látek také častý, je riziko předávkování v tom, že působí jako anestetikum. Dokáže tedy zcela utlumit organismus. V případě smíchání s téměř jakoukoliv další látkou může člověk zemřít. Podle PsyCare je častá například kombinace s alkoholem, která může způsobit zástavu dechu.

Psychedelická první pomoc

Náročnou psychedelickou zkušenost popisují jako stav změněného vědomí. Tehdy se do něj dostávají těžké a negativní obsahy, například vzpomínky a podobně. Duševními projevy je nejistota; úzkost; zvýšená obava; velká emotivita nebo její oploštělost; myšlenková zacyklenost, která přetvává i po několik hodin; ztráta pojetí o místě, čase, gravitaci i osobách; pseudohalucinace nebo halucinace a další. Člověk má většinou sílu stav zvládnout, ale potřebuje často pomoc. Integrace takových zážitků může trvat i řádově roky následujícího zpracování.

„Vybavuji si jeden postapokalypticky zaměřený festival, kdy jeden člověk úplně ztratil pojem o realitě. Splynul s děním a opravdu věřil, že svět přestal existovat,“ vzpomíná psycholožka Hana Klabíková, která působí v PsyCare jako koordinátorka akcí. Může dojít k vybavení si traumatu z minulosti, o kterém a následně začne člověk mluvit. Takové věci lidé prožívají na psychické i fyzické úrovni. V podobném momentu se nemusí cítit bezpečně a samotným jim se sebou nemusí být psychicky dobře.

Jednoduché principy jsou v takový okamžik nejzásadnější. „V momentě, kdy někoho uvidíme ve špatném stavu, jako první kontrolujeme fyzický stav – tep, dech, funkce. Když něco nefunguje, poskytujeme první pomoc, voláme záchrannou službu,“ radí Klabíková. Dodává také, že není čas hrát si nato, že se to třeba zlepší. Když je to z tohoto hlediska v pořádku, je důležité člověka přesunout do bezpečného a klidného prostředí, kde je nejlépe teplo. Následně je třeba zjistit, jestli jedinec pil, jedl a použil toaletu a především kdy to bylo. V důsledku ztráty orientace v čase, může nepít i půl dne a být dehydrovaný.

Podle PsyCare se poté pokračuje do emoční oblasti – co člověk říká a prožívá na úrovni psychotického procesu. Důležité je jedince ujistit, že je v bezpečí, naslouchat mu. Rozhodně na něj netlačit a nedávat žádné rady, co se jeho prožívání a myšlenek týče, protože si na základě toho může vnitřní obsah nesprávně interpretovat. „Když je člověk rozklepaný a mimo sebe, pomáhá ho uzemnit. Například dotek bosých nohou s půdou, kontakt se zemí člověka usadí… Někdy úplně stačí říct, že jsme tam s ním a není na to sám a nabídnout pití,“ říká psycholožka.

Psychedelický stav může trvat hodiny a i po odeznění mohou pokračovat změny v prožívání emocí, zúskostnění z neznámého důvodu, nebo nastoupí psychospirituální krize. Člověk se také může retrospektivně vracet do daného prožitku a jeho nepříjemných částí. Často je to projev určitého nezpracovaného tématu, následně by se tyto stavy měly terapeuticky řešit. Pomáhá si proces nahrát nebo zapsat, aby si jej jedinec mohl zpětně interpretovat a vyřešit a popřípadě zkušenosti integrovat do všedního života.

Nelegální návykovou látku užije alespoň jednou v životě přes 27 procent Čechů starších patnácti let. Vyplývá to z Národního výzkumu užívání návykových látek pro rok 2020. Hned druhá nejčastější droga je MDMA. Třetí místo pak drží halucinogenní houby.