Politolog Eibl vysvětluje, co nám říkají studentské volby

Brno - Studentské volby každoročně přitahují pozornost nejen žáků a učitelů, ale i odborníků, kteří v jejich výsledcích hledají odraz nálad mladé generace. Nemusí jít přitom jen o symbolické hlasování nanečisto, pro mnohé studenty to bývá první skutečný kontakt s volebním procesem, při němž si mohou vyzkoušet, jaké to je převzít zodpovědnost za svůj hlas. Právě o smyslu studentských voleb, jejich dopadech i limitech hovořil s politolog Otta Eibl, který přiblížil, co ve výsledcích lze najít.

Vidíte ve Studentských volbách spíše vzdělávací rozměr, nebo i určitou predikční hodnotu pro budoucí reálné volby?

Hodnotu má tato aktivita hlavně ve výchově k demokracii a demokratickým hodnotám. Nicméně výsledky se mohou stát součástí kampaně, kdy jednotlivé strany mohou používat dobré výsledky jako argument v případných diskusích.

Rakušan zakončil kampaň v Brně výzvou k volbě demokratických stran

Jakou roli v těchto volbách hraje prostředí školy, učitelé a vrstevníci při utváření názorů studentů?

Tady bude záležet na celé řadě faktorů. Na tom, jak moc studenti a žáci o politice s učiteli mohou diskutovat, nakolik o takovou diskusi mají vůbec zájem. A tady vnímám propastný rozdíl mezi středními školami, zatímco na gymnáziích je výchova k občanství pevnou a důležitou součástí kurikula, na středních školách prakticky zaměřených jde spíše o trpěnou popelku. V kontextu volání po větší podpoře takových škol to pak může vést ke katastrofě. Vychováváme mladé lidi, kteří nemají zájem o politiku, často jí pohrdají a v okamžiku, když mají dojít k volbám, podléhají stranám a kandidátům, kteří se neštítí lhát a manipulovat, respektive slibovat nesplnitelné.

Odráží výsledky Studentských voleb generační rozdíly v hodnotách a postojích mladých lidí oproti starším voličům?

Ano i ne. Pokud se podíváme na nabídku politických stran, ony i přesto, že tvrdí, že jsou zaměřené na oslovování prvovoličů, nemají nejmladším moc co nabídnout. Takže ano, může platit, že část mladých bude liberálnější, bude odolnější vůči více či méně okatým manipulacím, populismu než starší generace. Ono by bylo divné, kdyby to bylo jinak. Na druhou stranu bych výsledky ve vztahu k hodnotovým rozdílům nepřeceňoval.

Mladí kandidují do Sněmovny a chtějí ukázat, že to má smysl

Do jaké míry lze výsledky studentských voleb považovat za reprezentativní ukazatel preferencí celé společnosti?

Studentské volby nelze v žádném případě brát jako reprezentativní vůči celé společnosti, už jen z povahy cílové skupiny voličů, kteří k volbám mají přístup. Jednak jde o velmi mladé lidi, popřípadě prvovoliče, druhak nejsou zapojené ani všechny školy, které by mohly. Tím ale neříkám, že výsledky nemají vypovídací hodnotu. Odráží preference nejmladší generace voličů, popřípadě těch, kteří se brzy voliči stanou. Je to i vzkaz politickým stranám. Dle výsledků, samozřejmě záleží na typu školy, se zdá, že bezduché a často trapné křepčení na sociálních sítích se míjí účinkem. S mladými je tak třeba hovořit úplně jinak, než je de facto parodovat v prostředí, které patří jim.