Antisemitismus je v Česku na vzestupu, říká předseda Federace židovských obcí

Domácí

Antisemitismus je v Česku na vzestupu, říká předseda Federace židovských obcí
Předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Foto: Kateřina Libovická

Praha - Federace židovských obcí v České republice zaznamenala v roce 2022 víc než dva tisíce antisemitských incidentů. To je o sto procent více než v roce 2021. Vychází to z připravované výroční zprávy Federace židovských obcí. Co si můžeme představit pod pojmem nový antisemitismus? A na co se zaměřuje národní strategie boje proti antisemitismu? Nejen na to odpovídá předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek.

Můžeme v chystané výroční zprávě opět očekávat nárůst projevů antisemitismu?

Ano, bude to nejvyšší nárůst za poslední léta. Dokonce o sto procent. Je ale důležité poznamenat, že většina těchto incidentů se odehrává v online prostoru, a také zdůraznit, že se židovské komunitě žije v České republice velice dobře. Prostředí pro židovský život v Česku je výrazně lepší než v mnoha evropských zemích. Nahlášené fyzické útoky se u nás zatím objevují sporadicky. Antisemitské projevy na internetu ale představují problém, protože hrozí jejich přenesení do reálného světa. Můžeme se podívat nedaleko za naše hranice do Bratislavy, kde se minulý rok odehrál teroristický útok, kdy cílem byla LGBT+ kavárna. Útočník byl čistý antisemita. Manifest, který před útokem vydal, obsahoval plno antisemitských projevů. Je zdokumentováno, že jeho prioritou bylo zasáhnout židovský cíl, ale nakonec si to rozmyslel.

Jak spolu LGBT+ komunita a antisemitismus souvisí?

Teorie, kterou vrah v tom manifestu prezentuje, je, že Židé stvořili LGBT+ komunitu jako svůj vlastní nástroj, který má rozložit bílou rasu, a tím ovládnout svět. Podle jeho teorie útočil na cíl, který je výtvorem židovské komunity. Proč o tom ale mluvím, je fakt, že daný útočník se zradikalizoval na internetu a kopíroval útoky, které už se v minulosti staly. Když se to stalo v Bratislavě, tak se to klidně může stát i u nás.

Může mít aktuální ekonomická krize vliv na růst antisemitských projevů?

Určitě, ten nárůst vidíme už od pandemie coronaviru. V té době se začaly objevovat různé konspirační teorie, které Židy viní z toho, že stvořili coronavirus a pak udělali vakcíny, aby na tom vydělali peníze a podobně. Covidová pandemie pomalu přešla do válečné a ekonomické krize. A pokud mají lidé obavy, tak si nacházejí cíle, na kterých tu zlobu a strach projektují. Skutečně se to děje a máme s tím dlouhodobou zkušenost.

Ve výroční zprávě za rok 2021 uvádíte, že se zvýšil počet komentářů, které nesou rysy takzvaného nového antisemitismu. Co si pod tím pojmem můžeme představit?

V úterý 18. dubna se tradičně koná veřejné čtení jmen obětí holocaustu, připomínáme si je podle izraelského kalendáře. Čtení jmen na tento den je tradicí v mnoha českých městech už víc let . Na internetu je k tomuto dni vytvořená událost, u které se objevil komentář „Free Palestine" neboli osvoboďte Palestinu. Problém je v tom, že autor komentáře vztahuje izraelsko-palestinský konflikt na čistě židovskou akci, přímo na vzpomínku obětí holocaustu. Což odpovídá antisemitským projevům, kdy jsou Židé kolektivně obviňováni za akce státu Izrael, nebo je srovnáváno současné konání a politika Izraeli s nacistickou politikou. Jeden z atributů nového antisemitismu je, že se na Židy nahlíží skrze izraelsko-palestinský konflikt. Musím ale dodat, že skoro padesát procent všech zaznamenaných incidentů souvisí s pravicovým extremismem.

Když říkáte, že z padesáti procent se to týká pravicového extremismu, co naplňuje zbylých padesát procent?

Levicový extremismus, Islamismus, Ultrakonzervativní křesťanský fundamentalismus. Je tam také velká část konspiračních teorií, kde vidíme, že zdroje a informace pochází z ruského prostoru. Je to cílené, finančně podporované a české dezinformační weby tyto informace přebírají. Pak už se to různě rozlišuje podle druhu, ideologie, obsahu, cíle nebo média, jehož prostřednictvím se jednotlivé incidenty odehrávají.

Podle čeho se určuje, jestli se jedná o antisemitský výrok?

Je důležité rozlišit, co je pro nás antisemitismus. Základem je pracovní definice antisemitismu podle mezinárodní organizace International Holocaust Remembrance Alliance (IHRA), která politicky sdružuje mnoho států. My se touto definicí řídíme. Vyskytují se antisemitské projevy, které si lidé, jež se jich dopouští, neuvědomují, ale pro nás je to podle zmíněné definice jasný antisemitismus. Některé z těchto projevů jsou i těžko stíhatelné podle českého práva.

V jaké formě se nejčastěji antisemitské výroky na internetu objevují?

Většinou se jedná o texty, vyobrazení, případě audiovizuální projevy. Když se vrátím k tomu veřejnému čtení jmen holocaustu, tak v komentářích někdo napsal, že Izrael je jeden z největších agresorů na světě. Často se objevuje i stereotypizace Židů nebo je lidé viní snad ze všech problémů na světě. Je to různá škála. Jedná se hlavně o komentáře nebo obrázky, které uživatelé zveřejňují, anebo sdílení odkazů na dezinformační webech.

Národní strategie boje proti antisemitismu, kterou připravují ministerstvo zahraničí, vnitra, další resorty a Federace židovských obcí, by už měla být ve fázi dokončení. Na co konkrétně se zaměřuje?

Základem strategie jsou oblasti práva a bezpečnosti, dále online antisemitismus, vzdělávání a připomínka památky holocaustu a podpora židovského života. Část, která se zaměřuje na boj s online antisemitismem, souvisí se vzděláváním lidí, kteří se jím zabývají, tedy státní zástupci, policie a soudci. Důležité je, aby to, co je nezákonné nebo trestné ve fyzickém prostoru, bylo trestné i v online prostředí. Nejvyšší státní zástupce Zeman a Kříž vždy tuto oblast považovali za prioritu. Já myslím, že se teprve učíme, jakým způsobem postihovat osoby, které se na internetu projevují nepřijatelným způsobem. Je to ale běh na dlouhou trať. Dále se strategie bude zabývat bezpečností židovských obcí a podporou židovského života.

Další články o stisk online