Písemné maturitní práce se po třech letech vrací. Nyní v režii škol

Domácí

Písemné maturitní práce se po třech letech vrací. Nyní v režii škol
Ilustrační obrázek. Foto: Beata Dudová

Poprvé od koronavirové pandemie jsou součástí jarního termínu zkoušky dospělosti i písemné práce. Na rozdíl od minulých let ale nejsou součástí společné státní části. O jejich podobě si tak každá škola včetně termínu zkoušky rozhoduje sama.

Česká republika – Maturitní zkouška změnila opět svou podobu. Zatímco v uplynulých dvou letech se žáci posledních ročníků středních škol slohovým pracím na jaře vyhnuli úplně, začátkem dubna k nim znovu usedají. Jenže už ne k těm státním, jak tomu bylo před pandemií. O písemné části zkoušky totiž tentokrát rozhoduje vedení škol, případně sami pedagogové. Je tedy jen na nich, která témata a termíny pro slohové práce zvolí.

„Zadání do češtiny vymyslela naše učitelka, která učí i vedlejší třídu. Kdyby měla každá třída jinou vyučující, musely by se společně nějak domluvit. A nakonec musel zadání schválit ještě ředitel,“ přiblížila písemné práce na jihlavské stavební škole maturantka Barbora Malinová. Ne všude ale vypracovávali témata vyučující. „U nás vybral témata ředitel, takže jsem úplně nevěděl, co od zadání čekat. Oproti státnímu jsme tak dostali na výběr menší počet slohových útvarů,“ komentoval student čtvrtého ročníku Střední průmyslové školy Purkyňova Lukáš Celnar.

Písemné práce tak nyní neputují k opravě k učitelům z jiných středních škol, ale ve školách zůstávají a výsledný text žákovi hodnotí vyučující českého nebo cizího jazyka. Stejně tak si samy střední školy a gymnázia rozhodují, jestli si budou moct studenti vybrat z více zadání či nikoliv. „Opravu u nás provádějí vyučující ve dvojici. Dohodnou se na bodovém zisku a prodiskutují spolu sporné body. Výsledky se pak studenti dozví při předávání vysvědčení za čtvrtý ročník a do práce mohou nahlédnout,“ uvedla učitelka českého jazyka z Gymnázia Vincence Makovského Dagmar Kadlecová, která společně s ředitelem školy vybrala z návrhů ostatních vyučujících k písemné zkoušce celkem šest témat.

Studentku Terezu Ingrovou z brněnské střední odborné školy Educanet maturitní písemné práce teprve příští týden čekají, strach z nich ale nemá. „Všechny typy slohových prací v češtině i angličtině jsme si ve škole vyzkoušeli napsat. Podle toho, co nám jako třídě šlo nejlépe, se učitelé rozhodli, jaké zadání pro nás zvolí,“ vysvětlila studentka Ingrová. Výběr tématu učitelem vidí jako výhodu. „Ví, co nám psát jde, takže je to pro nás ve finále jednodušší,“ doplnila.

A podobně vnímá školní práce nejen ona. „Díky tomu, že nám texty opravovali naši učitelé, a ne cizí člověk, jsem měl ze slohu menší strach,“ doplnil Celnar. Další úhel pohledu pak nabízí studentka, která psala slohovou práci ještě státní. „Hodnotitel Cermatu posuzoval výslednou práci a nikoliv žáka. Pokud má člověk ale dobrý vztah se svým učitelem, je pro něj určitě výhodnější, když práci opravuje právě on nebo někdo ze školy,“ komentovala bývalá studentka jihlavského gymnázia Anna Hrušková.

Zároveň ale připouští, že slohová práce je ze všech tří částí maturity nejméně objektivně hodnocená. Z vlastní zkušenosti vidí, že hodnotící občas strhávají body za banality nebo třeba za to, že se s názorem pisatele neztotožní. „Opravování prací vyučujícími nevnímám osobně jako problém. Témata by ale Cermat mohl vypisovat celostátně,“ uzavřela učitelka Kadlecová.

Na napsání textu do českého jazyka v minimální délce 250 slov mají všichni maturanti 110 minut. U anglické slohové práce musí žákům stačit hodina a zadání může mít navíc jednu či dvě části, opět dle uvážení školy. Oba texty musí ale dohromady dosáhnout alespoň hranice 200 slov. Naposledy byly písemné práce součástí maturity v podzimním opravném termínu v roce 2020. Na jaře psali studenti sloh státně naposledy před třemi lety, tedy v roce 2019.

Další články o stisk online