Analýza: Mladí lidé chtějí, aby byl v Evropských volbách jejich hlas slyšet

Brno - Minulé Eurovolby v roce 2019 rozhodli podle průzkumů mladí voliči. Tehdy stoupla volební účast lidí do 25 let oproti roku 2014 o čtrnáct procent. Přišlo také více lidí ve věkové kategorii 25 až 39 let. Dá se tedy očekávat, že v letošních červnových volbách do Evropského parlamentu budou hlasy mladých opět důležité.

Volby do Evropského parlamentu v České republice každoročně provází nízká volební účast. V roce 2019 to bylo 28,7 procent, o pět let dříve dokonce historicky nejnižších 18,2 procent. Pro srovnání: Při posledních parlamentních volbách byla účast 65,43 procent.

Tomu, že nebyla v roce 2019 celková účast ještě nižší vděčíme hlavně mladé generaci. Podle průzkumu Eurobarometr potvrdilo svůj odevzdaný hlas 42 procent dotázaných ve věku od 18 do 24 let. A dokonce 47 procent dotázaných ve věku od 25 do 39 let.

Pro čtyřiadvacetiletou studentku Annu Bobkovou byly minulé evropské volby vůbec první, kde byla volit. Letos podle svých slov půjde určitě znovu. „Je to občanská povinnost. Navíc mám vůči současné politice EU nějaké výhrady a místo nadávání v hospodě to chci zkusit změnit. Když lidé nejdou k volbám a nechají za sebe rozhodnout ostatní, nemají pak podle mě nárok nadávat,“ řekla.

Nejčastějším důvodem pro volební neúčast Čechů byl podle Eurobarometru obecný nezájem o politiku, doměnka, že jeden hlas nic nezmění, nedůvěra k politickému systému a také odpor vůči Evropské unii. Poslední jmenovaný důvod se ale podle průzkumu Českého rozhlasu a analytického ústavu STEM mladých příliš netýká. Data sesbíraná v listopadu minulého roku konkrétně ukazují, že proevropsky orientovaných jsou jich tři pětiny, tedy téměř šedesát procent.

Dvaadvacetiletý student farmacie David Zicha si myslí, že je dobře, že jsme v Evropské unii a o možnosti vystoupení nikdy neuvažoval. Myslí si, že díky členství máme více výhod, které převažují nad nevýhodami. „Můžu volně vycestovat na dovolenou i za prací kamkoliv po EU a bez dotací by se tady toho asi taky moc neudělalo. Vadí mi ale současný tlak na zelenou politiku, elektromobily a celkově tohle kontraproduktivní eko šílenství, které rozpoutali současní europoslanci. Volit stoprocentně půjdu,“ konstatoval David.

Podle šetření Českého rozhlasu a STEM mladí Češi na EU nejvíce oceňují možnost volného cestování, příležitost bez omezení pracovat a studovat v zahraničí nebo záruku mírového soužití. Za nejpalčivější problémy evropského společenství naopak považují tlak na zavedení eura, nedostatečnou ochranu před migrací nebo přílišný tlak na zelená opatření.

Student práv z Masarykovy univerzity, dvaadvacetiletý Jan Dubčák chce, aby si budoucí Evropská unie více hleděla sebe sama. Místo nesmyslného přijímání migrantů a "ekoterorismu" by se podle něj měla zaměřit na podporu vlastního průmyslu, aby ji nedrtila Čína, Indie a další státy, které žádné sebepoškozující regulace nezavádějí. „Podporuji také zrušení práva veta, aby jeden stát jako je Maďarsko nemohlo blokovat pomoc Ukrajině. Podporovat by se ale měla taky věda, inovace a podnikání. Naopak jsem proti posílání peněz do Gazy,“ zakončil.

I podle průzkumu by budoucí Evropská unie podle mladých měla být navenek sebevědomější, přitom uvnitř bezpečná a flexibilnější. Nejvíce dotázaných si myslí, že by se měla zaměřit hlavně na řešení problémů s přistěhovalectvím, zajištění bezpečnosti a udržení hospodářské stability.

Volby do Evropského parlamentu se v Česku konají letos 7. a 8. června.