Pavel se ve Slavkově sešel s prezidenty Slovenska a Rakouska. Tématem byla současná politická situace

Slavkov u Brna - Summit slavkovského formátu (S3) se poprvé v historii uskutečnil na prezidentské úrovni. Důvodem bylo desetileté výročí tohoto formátu. Předmětem včerejšího setkání, byla témata jako zhodnocení dosavadní přeshraniční spolupráce, dopravní infrastruktura mezi státy či aktuální zahraničně-politické otázky. Součástí celodenního programu byli i vybraní středoškolští studenti ze všech tří zemí, kteří prezentovali své inovační projekty.

Summit Slavkovského formátu je jedním z formátů středoevropské spolupráce. Země, která formátu zrovna předsedá, připravuje aktivity pro ostatní dva státy. Od července 2024 do června 2025 je předsednickou zemí Česko, následovat bude Slovensko. Zástupci zemí, kteří se scházejí přibližně čtyřikrát ročně, probírají zpravidla aktuální témata EU a aktuální politickou situaci.

Celý summit začal příjezdem zahraničních prezidentů na slavkovský zámek. Petr Pavel každého z nich postupně, za přítomnosti hradní stráže, přivítal. Poté proběhla úvodní fotografie a hlavy států se odebraly do útrob zámku na společný oběd, kde diskutovaly o avizovaných tématech.

Za přítomnosti všech tří prezidentů a mimo jiné i hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha následovaly studentské prezentace, kde vystoupilo celkem devět žáků středních škol. Zúčastnili se jich i čtyři studenti z brněnských škol. Simon Klinga z gymnázia Brno-Bystrc například představil řešení pro dálkovou opravu družic (LASAR), která zvítězila v konkurenci 2000 týmů z celého světa. Marie Kuklíková a Gal Mond ze střední školy umění a designu zase prezentovali hru Mourning Tide, která si rychle získala mezinárodní uznání a upoutala pozornost významných herních influencerů.

„Naším bohatstvím nejsou nerostné suroviny, jsou to vzdělaní lidé. Jejich úžasné projekty zdobí naše státy,“ poznamenal prezident Slovenska Peter Pellegrini. Mimo jiné poukázal i na problematiku financování těchto projektů, jelikož realizace většiny z nich poté probíhá v Asii či je přebírají Spojené státy.

Jedním z hlavních diskutovaných témat prezidentů byla bezpečnost Evropy a válka na Ukrajině. „Potřebujeme silnou a sjednocenou Evropu. Nynější situace ale nemůže pokračovat, to nám ukázaly války v posledních letech,“ uvedl svůj názor rakouský prezident Van der Bellen, který vyjádřil značné znepokojení nad současnou situací ve světě. „Věřím tomu, že obě strany budou nakloněny k tomu, aby jednání pokračovala, a že bude v budoucnu pokračovat vojenská pomoc Ukrajině ze strany USA,“ zmínil Petr Pavel a podotkl, že pomoc nebyla ukončena, nýbrž pouze přerušena. Peter Pellegrini mimo jiné upozornil na stále trvající zájem USA o získání Grónska.

„Vztahy mezi zeměmi by neměly být negativně ovlivněny rozdílností pohledů a názorů na některé specifické otázky zahraniční a bezpečnostní politiky,“ zdůraznil Pavel. „Velice děkuji prezidentu Pavlovi, že tento summit uspořádal, myslím, že je potřeba napravit rozvrácené vztahy mezi Českem a Slovenskem. Velmi mě mrzí, kam až naše situace došla kvůli rozdílným politickým názorům,“ reagoval na Pavlova slova Pellegrini. Zároveň si postěžoval, že vnímá, jak česká mediální a kulturní scéna vykresluje Slovensko značně negativně.