Hmyzu ubývá, pomoct může každý. Osvětu přináší Lipka

Domácí

Hmyzu ubývá, pomoct může každý. Osvětu přináší Lipka
Děti a hmyz. Foto: Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání
GALERIE collections

Brno - Lidé po celém světě si spojují dvaadvacátý duben s propagací podpory životního prostředí. V brněnském zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka se však neomezují jen na jeden den. Program spojený s Dnem Země naplánovali na necelé dva měsíce a jeho tématem je hmyz.

Osvěta na Mezinárodní den Země se v zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka vyznačuje jedním ústředním tématem, které se každý rok mění. Letošní ročník zaměřili organizátoři na hmyz. „Cílem akce je upozornit na ubývání hmyzu z naší krajiny. Tato skupina živočichů je často přehlížena, ale přitom je velice důležitá pro fungování ekosystémů. Bez hmyzu se neobejde většina zemědělských plodin, ptáci ho zase potřebují pro svá mláďata,“ vysvětlila asistentka PR z Lipky Zuzana Slámová.

Situace s úbytkem hmyzu začíná být čím dál vážnější. „Na některých místech je dnes o 75 procent méně hmyzu než před třiceti lety,“ uvedl entomolog Martin Záruba v tiskové zprávě a jako příklad doložil fakt, že lidé musí o poznání méně čistit přední sklo auta od hmyzu. „Taková rychlost úbytku hmyzu je přímo alarmující a dává nám jasně najevo, že způsob, jakým se staráme o krajinu, je špatný,“ dodal.

Přítomnost hmyzu je důležitá také pro lidi. „Sice to na první pohled nevidíme, ale hmyz toho dělá v přírodě opravdu hodně. Jen v České republice je kromě hospodářské včely medonosné asi šest set druhů včel, které opylují rostliny,“ vysvětlil entomolog Petr Šípek.

Dalším příkladem mohou být housenky, které přeměňují zelené listy v hnojivo, nebo hrobaříci, kteří zahrabávají mršiny malých zvířat. Právě tyto druhy jsou kvůli chemizaci polí nejohroženější. Postřiky nevyhovují ani predátorům, kteří by za normálních okolností likvidovali parazitující hmyz. Zemědělci umělými látkami narušují přirozený koloběh v přírodě a hrozí přemnožení škůdců.

Malé živočichy ale lidé využívají i přímo, nejen jako součást ekosystémů. „Hmyz se ukazuje jako důležitý studijní materiál při vývoji léků. Jedna látka na srážení krve byla poprvé nalezena u ovádů. Vrací se také terapie mušími larvami, které se používaly za první světové války,“ vyjmenoval Šípek přímý užitek hmyzu pro člověka, kterým je i známější tvorba medu nebo hedvábí.

Na všechny tyto aspekty se snaží zařízení pro environmentální vzdělávání upozornit. „Lidé se dozvědí spoustu zajímavostí ze světa hmyzu, proč je důležité ho chránit a jak na to,“ popsala Slámová program Lipky, který je největší oslavou Dne Země v regionu.

Pomoci hmyzu přitom není podle Petra Šípka složité. „Můžeme hmyzu dávat stanoviště, kde může žít. Zprofanované hmyzí hotely jsou jedna věc, ale on to nemusí být jen kupovaný malý domeček," radí. Pomoct tak může svou činností v krajině nebo na zahrádce každý, stačí nechat na zemi kus mrtvého dřeva nebo neodstraňovat pařez.

Kromě nového tématu se letošní Den Země v Lipce liší od předchozích i formou. Každoroční slavnost na Kraví hoře vystřídá kvůli pandemii venkovní online hra, kterou si můžou rodiny nebo jednotlivci zahrát sami. Začne přesně na Den Země 22. dubna a má dvě varianty. Děti do deseti let si užijí dobrodružství v říši hmyzu a ti starší budou vyšetřovat případ ztraceného čmeláka.

Další z hlavních akcí začala už na Zelený čtvrtek, od kterého se mohou děti zapojit do video soutěže Tajemné světy. Cílem je, aby děti objevovaly svět kolem sebe. Kromě těchto dvou velkých programů připravuje Lipka také doprovodné naučné stezky.

V Lipce věří, že alternativní verze Dne Země má co nabídnout. „Nové formáty jsme volili právě takové, o kterých víme, že o ně je zájem. V našem provedení jsou navíc jedinečné svou hravostí a množstvím přírodovědných informací, které se účastníci zábavnou formou dozvědí,“ shrnula Slámová.

Právě zájem o tuto problematiku je třeba podle entomologa Šípka v lidech vzbudit. „Je důležité o tomto tématu přemýšlet a mluvit,“ poznamenal. Upozornil také na to, že není problém, když si někdo vezme hmyz domů. „Dítě, které si donese brouka z přírody, ho bude pozorovat a bude z něho mít radost. Vybuduje si k přírodě vztah a začne o ní přemýšlet, což do budoucna budeme potřebovat," uzavřel.

Další články o stisk online