Ženy můžou mít všechno, ale stále jsou překážky, říká Aneta Martinek

Brno - V době, kdy se tlak na výkon i očekávání ohledně rodiny neustále mění, mnoho žen hledá cestu, jak skloubit profesní ambice s osobním životem. Podnikatelka a autorka Aneta Martinek v rozhovoru vysvětluje, proč je důležité mluvit o mentálním zatížení, neplacené práci a férovém rozdělení péče, a popisuje, jak ji k napsání knihy Holky to chtěj taky přivedlo mateřství i dlouholetá práce se ženskou komunitou.

Aneta Martinek

Aneta Martinek je spoluzakladatelka a CEO největší české marketingové vzdělávací platformy #HolkyzMarketingu, spoluzakladatelka projektu #HolkyzByznysu a autorka knih Organizační porno a Holky to chtěj taky.

Za svůj přínos komunitě a inspirativní přístup byla nominována na Ženu roku 2023 a EY Podnikatelku roku 2024. V roce 2022 získala Cenu evropského občana za přínos společnosti.

Je aktivní lektorkou a řečnicí, na svých kurzech a přednáškách každoročně školí více než tisíc účastníků a spolupracuje s řadou českých firem. Vystoupila mimo jiné na konferencích Czech Online Expo, Heroine či Inspire and Impact Network.

Co vás přimělo napsat právě knihu Holky to chtěj taky? Byl nějaký konkrétní moment nebo zkušenost, která vás k tomu inspirovala?
Mě asi nejvíc přiměla k napsání knížky moje dcera, které je pět let. Hodně jsem se bála, že za dvacet let bude řešit to samé, co řešíme my – jak skloubit kariéru a rodičovství. Takže tahle kniha je takový můj manifest – chci, aby ona to nemusela řešit, aby měla život jednodušší, až přijde její čas.

 

Jak konkrétně vás ovlivnily vaše zkušenosti s podnikáním a mateřstvím při psaní knihy?
Nemyslím si, že to bylo úplně přímo. I když podnikání přináší spoustu zkušeností, primárně mě ovlivnilo mateřství, které životnímu pohledu dává úplně jiný úhel. Člověk se pak nad věcmi zamýšlí jinak. Ale samozřejmě i podnikání mě hodně formovalo – prosazujeme se na trhu, který není pro ženy úplně jednoduchý, a to má určitě velký vliv.

 

Jako spoluzakladatelka několika vzdělávacích platforem máte kolem sebe velkou komunitu žen. Jak moc pro vás byla inspirací?
Tato komunita mě inspiruje dlouhodobě. Příběhy, které z ní přicházejí, ukazují, jak ženy řeší své životní situace. Když jsem skloubila kariéru a rodičovství, přirozeně se mě ptaly, jak jsem to zvládla, jestli jim mohu dát nějakou konzultaci. To mi potvrdilo, že téma je aktuální a zajímavé.

 

Kniha se zabývá různými výzvami, se kterými se ženy dnes potýkají. Co podle vás znamená „mít všechno“ v dnešní době?
Tento pojem souvisí s takzvanou zastavenou revolucí – ženám se říká, že mohou mít všechno. Kariéru, rovná práva, majetek, být astronautkami či CEO. Reálně to ale jde jen částečně – primární péče o děti a o domácnost stále spočívá převážně na ženách. V 76 procentech případů jsou to ženy, které zajišťují domácnost. Takže „mít všechno“ sice jde, ale stále existuje spousta překážek, které je potřeba řešit, hlavně rovnoměrné rozdělení péče o děti a o domácnost.

 

Kniha kombinuje historii ženského hnutí s osobními příběhy. Proč je podle vás důležité tuto historickou perspektivu přiblížit čtenářům?
Je to zakořeněné v naší výchově a vzorcích, které si neseme z předchozích generací, často ani nechápeme proč. Velkým příkladem je přesvědčení, že žena by měla být s dítětem doma do tří let, protože je to „pro něj nejlepší“. Nikde však není vědecky doloženo, že to musí být právě do tří let. Historický kontext je důležitý pro pochopení, proč se věci dělají určitým způsobem, a pro možnost tyto vzorce změnit.

 

Hovoříte o problémech jako mentální zatížení nebo neplacená práce. Jak tyto aspekty ovlivňují kariéru i osobní život žen?
Ve skutečnosti je doslova definují. Penalizace spojená s mateřstvím a odlišná situace žen na pracovním trhu mají obrovský dopad. Jsou to pojmy, které s tímto tématem úzce souvisejí.

 

Co je podle vás největší překážkou pro ženy, které chtějí skloubit kariéru a rodinu?
Jsou tam čtyři klíčové oblasti. První je zajištění péče o dítě – prostřednictvím partnera, širší rodiny nebo zařízení péče. Druhá je péče o domácnost, která by měla být férově rozdělena. Třetí je aktivní otcovství, které musí být viditelnější. A čtvrtá je úroveň firem a státu, které mohou měnit nastavené normy a podmínky.

Je vaše kniha určena hlavně ženám, nebo má širší společenský přesah?
Velmi bych si přála, aby kniha nebyla pouze pro ženy. Chtěla bych, aby ji četli i muži, aby se vedly diskuze nejen na úrovni domácností, ale i firem a státu.

 

Ženy se v praxi stále setkávají s penalizací mateřstvím. Jsou konkrétní kroky, které by mohly situaci zlepšit?
Prvním krokem je, aby ženy více věřily svým schopnostem a nechtěly méně peněz. Aby si udržovaly dovednosti i během rodičovské a nevypadávaly z pracovního světa. Dále je důležitý dialog se zaměstnavateli. Muži by se měli proaktivně zapojovat do procesu, ať už mají děti, nebo ne. Firmy by měly vést dialog se zaměstnanci o tom, jak chtějí fungovat jako pracující rodiče. A stát by měl přemýšlet nad potřebami pracujících rodičů, zejména matek.

 

Média a populární kultura – pomáhají, nebo posilují stereotypy?
Většinou stereotypy potvrzují. Je málo médií, která by jela proti proudu, což je škoda.

 

Jak by se to podle vás mohlo změnit?
Kdyby média neupřednostňovala bulvár a prezentovala vyváženější pohledy.

 

Jak se situace žen v Česku změnila za posledních 10 až 15 let? Co chybí k opravdové rovnosti?
Situace se posouvá pomalu. Rodičovská se zkracuje, flexibilita práce roste – to jsou pozitivní kroky. Ale změna není dost rychlá. Potřebujeme, aby téma rovnosti bylo prioritou pro ženy, muže, firmy i stát.

 

Jaké rady byste dala studentům, kteří chtějí budovat kariéru a udržet „work-life balance“?
Hledat partnery se stejnými hodnotami a firmy, které jsou otevřené flexibilitě a rovnováze mezi prací a životem.

 

Co může mladým lidem pomoct budovat sebevědomí a odvahu žádat si o to, co chtějí?
Znát své silné stránky. U dívek je důležité vymanit se z generačních vzorců „buď hodná holka“ a pracovat na sebevědomí dlouhodobě, ideálně s podporou terapeutů, mentorů nebo koučů.

 

Jak mohou studenti využít zkušenosti z vaší knihy ve svém profesním či osobním životě?​​​​​​​
Už samotné čtení knihy poskytuje nové pohledy, které třeba zatím nemají – například na rodičovství. Doporučuji ji pro diskuze a nastavení partnerství i pracovních vztahů.