Recenze: Čiary vykreslují intimní obraz lidí žijících v Bratislavě

Černobílý dokument režisérky Barbory Sliepkové přináší poetickou výpravu do životů obyvatel Bratislavy. Film odhaluje kontrastní podobu města i odlišné přístupy a prožitky těch, co v něm žijí. Atmosféru dokumentu vytváří sugestivní záběry a symfonická hudba podkreslující každodenní život ve slovenské metropoli.

Čáry se stávají vizuálním vypravěčem a jako jednotící prvek se prolínají celým snímkem v podobě elektrického vedení, silničních linií nebo notových osnov. Zároveň svazují jednotlivé mikro-příběhy lidí ztělesňující různé emoce od osamělosti, přes hledání až po naději.

V dokumentu se představuje pestrá škála osobností vyskytujících se v určité fázi svého života v Bratislavě. Právě vyobrazení každodenních situací vytváří při sledování snímku silné a různorodé emoce. Na ulici se divák pozastavuje s poetickým skladatelem, o kus dále pozoruje ambice kandidujícího politika, sdílí osamělost s lidmi na ubytovně nebo vnímá nostalgii bývalého obyvatele sídliště Petržalka.

Sugestivní kamera Sliepkové, Michala Fuliera a Maxima Kľujeva přibližuje město plné vizuálních i niterných rozporů. Statické stylizované záběry zobrazují rychle se rozvíjející uspěchanou slovenskou metropoli plnou novostaveb i lenivost a pomalost okrajových sídlišť. Mezi socialistickými budovami překotně vyrůstají moderní mrakodrapy a vytvářejí kontrastní a rozmanitý obrázek nové podoby města.

Působivá symfonická hudba Jonatána Pastirčáka rezonuje ulicemi Bratislavy a dokresluje každodenní radosti a strasti lidí zde žijících. Zvuk i hudba dodávají černobílému snímku barevnost a povyšují vizuálně podmanivé záběry na vysoce uměleckou úroveň.

Snímek měl premiéru na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, kde vyhrál hlavní cenu v sekci Opus Bonum, za nejlepší debut a nejlepší zvukový design. Film je k dispozici v online filmotéce jihlavského festivalu do neděle čtrnáctého listopadu. V kinech jej mohou lidé na Slovensku navštívit od jedenáctého listopadu.